Profily kandidátů do Rady Českého rozhlasu
Dne 26. února Na konci února nebo v březnu proběhne v poslanecké sněmovně volba čtyř členů Rady Českého rozhlasu z devíti (pěti členům funkční období pokračuje).
Různé organizace navrhly celkem 17 16 kandidátů. Volební výbor sněmovny z nich vybere 12 a předloží poslancům (lze předpokládat, že jedním z nich bude pan Zoubek, který kandiduje na druhé funkční období). Volební výbor přitom vybírá kandidáty aniž by zdůvodnil, proč byli vybráni a proč naopak zbývající vybráni nebyli. (Ze zákona má výbor povinnost vybrat kandidáty tak, aby počet byl trojnásobkem počtu kandidátů, kteří mají být zvoleni.)
V minulosti byla předkládána novela, která toto ustanovení jednacího řádu napadala pro rozpor s Listinou základních práv a svobod a nově měla být volba upravena tak, že volební výbor poslancům předloží všechny nominované kandidáty bez selekce. Novela však nebyla přijata.
Poslanci z nich potom zvolí 4 nové radní. (Momentálně je jedno místo v radě prázdné, protože loni rezignoval Štěpán Kotrba a poslanci nového člena už nezvolili (seznam loňských kandidátů), a dalším třem členům končí mandát nyní v únoru.)
Na této stránce se můžete seznámit s profily všech kandidátů a zjistit, jaké mají profesní předpoklady pro práci v Radě Českého rozhlasu. Údaje jsou postupně doplňovány a aktualizovány. (Upřesňující informace a opravy chybných údajů pište do diskuse, nebo pošlete na email rada@iprotest.cz.)
Vážení kandidáti, pokud čtete tyto stránky a chcete cokoli dodat, neváhejte nás kontaktovat přes email rada@iprotest.cz.
Hledáme nejkvalitnější osobnosti do Rady
Kteří 4 uchazeči jsou nejkvalitnější kandidáti do Rady ČRo?
(vyberte maximálně 4)
- Helena ILLNEROVÁ (50%, 103 Votes)
- Alexander TOMSKÝ (26%, 55 Votes)
- Markéta ŠICHTAŘOVÁ (18%, 37 Votes)
- Stanislav KOMÁREK (17%, 36 Votes)
- Martin HERZÁN (15%, 32 Votes)
- Oldřich ŠESTÁK (10%, 21 Votes)
- Marie FLEISSIGOVÁ (10%, 21 Votes)
- Pavel HAZUKA (10%, 20 Votes)
- Martin PŘIBÁŇ (9%, 18 Votes)
- Pavel SCHEUFLER (8%, 17 Votes)
- Tomáš RATIBORSKÝ (8%, 16 Votes)
- Petr MAREK (8%, 16 Votes)
- Bohuš ZOUBEK (7%, 14 Votes)
- Danuše HOMOLKOVÁ (6%, 13 Votes)
- Luděk ČERVENKA (5%, 11 Votes)
- Ladislav MILER (3%, 7 Votes)
Total Voters: 208
Související:
- Kontroverzní osoby se tlačí do rozhlasové rady
- Do Rady Českého rozhlasu: Je libo bývalého pornografa, anebo bývalého člena BIS?
- Dana Jaklová: Politici nekoušou ani v radách
- Štěpán Kotrba: Politici, kteří koušou Jaklovou
Seznam kandidátů
| Kandidát | Kdo kandidáta nominuje |
|---|---|
| Luděk ČERVENKA | Syndikát novinářů, Praha |
| Marie FLEISSIGOVÁ | Syndikát novinářů, Praha |
| Pavel HAZUKA | Pražský filharmonický sbor, Praha Podpora: ANI film, Praha |
| Martin HERZÁN | Evropská unie pro lidská práva, Jihlava |
| Danuše HOMOLKOVÁ | První centrum zdravotně postižených jižních Čech, České Budějovice |
| Helena ILLNEROVÁ | Akademie věd, Praha |
(odstoupil) |
2. Akademie věd, Praha |
| Stanislav KOMÁREK | Univerzita Karlova, Praha |
| Petr MAREK | 1. Syndikát novinářů, Praha 2. Občanské sdružení OLIVA, Praha |
| Ladislav MILER | IKEM, Praha |
| Martin PŘIBÁŇ | Syndikát novinářů, Praha |
| Tomáš RATIBORSKÝ | občanské sdružení PONTANUS, Most |
| Pavel SCHEUFLER | Národní muzeum fotografie, Jindřichův Hradec |
| Oldřich ŠESTÁK | Syndikát novinářů, Praha |
| Markéta ŠICHTAŘOVÁ | Syndikát novinářů, Praha |
| Alexander TOMSKÝ | Syndikát novinářů, Praha |
| Bohuš ZOUBEK | 1. Filharmonie Brno, Brno 2. Nadační fond pro výstavbu koncertní síně v Brně, Brno 3. Spolek přátel hudby, Brno |
# Luděk ČERVENKA
Nominace do Rady: Syndikát novinářů
# Marie FLEISSIGOVÁ
Nominace do Rady: Syndikát novinářů
# Pavel HAZUKA
Nominace do Rady: Pražský filharmonický sbor; ANI film, Praha
Věk: 58 let
Členství v politické straně: ČSSD

Otazníky:
- Na ministerstvu kultury byl od prosince 2005 do října 2006 za působení Vítězslava Jandáka ředitelem odboru umění a knihoven (podle ČTK byl Hazuka prvním členem politické strany, který odbor umění na MK ČR v jeho jedenáctileté historii vedl. Ministerstvo obecně bylo úřadem, kde dosud, kromě nejvyššího vedení, byli nestraníci ve většině). Podle Českého rozhlasu byl zpravodajem Bezpečnostní informační služby (viz Týden)
Hazuka neúspěšně kandidoval do Rady ČRo už v roce 2007 (na uprázdněné místo po Kotrbovi), nominován byl Národním muzeem fotografie z Jindřichova Hradce a Pražským filharmonickým sborem.
Vystudoval Pedagogickou fakultu v Českých Budějovicích, 17 let učil a poté byl 12 let ředitelem Základní školy v Kardašově Řečici. Od roku 1966 se pohybuje v oboru hudby, a to i jako aktivní muzikant. V letech 2002-2004 místostarosta Jindřichova Hradce (za ČSSD). Od června 2005 působil v Praze, svůj obor však pro ČTK nechtěl upřesnit, řekl pouze, že „dělal zpravodajskou činnost“. Podle informací ČTK pracoval pro Bezpečnostní informační službu. (viz Britské listy)
Současnost:
- člen správní rady Společnosti pro rozvoj Gymnazia Vítězslava Nováka v Jindřichově Hradci, o.p.s.
Články o Hazukovi:
- Jan Potůček: Agent BIS do mediální rady? („podle informací z kuloárů má bývalý agent BIS Hazuka největší šanci na zvolení“)
# Martin HERZÁN
Nominace do Rady: Evropská unie pro lidská práva, Jihlava
Věk: 29 let

Herzán neúspěšně kandidoval do Rady ČRo už v roce 2007 (na uprázdněné místo po Kotrbovi), nominován byl Evropskou unií pro lidská práva. Do Rady Českého rozhlasu zkoušel kandidovat (neúspěšně) v letech 2005, 2006 a 2007. Neúspěšně kandidoval v letech 2006 a 2007 do Rady České televize.
Od roku 2004 ředitel Oblastní charity v Jihlavě. Zaplatil pamětní desku Karla Kryla v Jihlavě. Na regionální úrovni se angažoval v několika různých politických stranách, ve volbách 2006 kandidoval do poslanecké sněmovny za KSČM (na kandidátní listině na 7. místě za kraj Vysočina). „Dlouhou dobu se zabývá problematikou globalizace světa pod jednu ústřední světovládu a páchaných i připravovaných zločinů proti demokracii, svobodě obyvatel a lidským právům,“ napsal o sobě v knížce Totalitní světovláda (celý text knihy) z roku 2000. (viz Britské listy)
Životopis:
Na střední škole vystudoval obor umělecký kovář, po maturitě sociální obor na Teologické fakultě univerzity v Českých Budějovicích. Autor knih Totalitní světovláda a Pornografie a svoboda projevu.
Na regionální úrovni se angažuje v několika hnutích a různých politických stranách (nejblíže má asi ke KSČM).
V medailónku ke knize Totalitní světovláda se uvádí, že Martin Herzán je „nezávislý výzkumník v oblasti skrývaných skutečností s publikační činností u nás i v zahraničí. Spisovatel a autor několika knih literatury faktu a filosofické literatury, básník (v roce 2004 se nominoval na Ortenovu cenu), umělec. Bojovník za lidská práva, aktivista mnoha humanitárních organizací a reprezentant demokratických norem. Od ledna roku 1997 do září 2000 předseda International Commission of Conscience (Mezinárodní komise svědomí), mezinárodní organizace pro odhalování zločinů proti lidskosti a ochranu lidských práv. Od října 2000 pracoval jako Komisař pro lidská práva. V roce 2004 získal cenu dobrovolníka roku.
Dlouhou dobu se zabývá problematikou globalizace světa pod jednu ústřední světovládu a páchaných i připravovaných zločinů proti demokracii, svobodě obyvatel a lidským právům. O tom je ostatně i tato kniha, která otevřeně a bez cenzury informuje o věcech, které jsou veřejnosti mnohdy záměrně tajeny.“
Současnost:
Ředitel Evropské unie pro lidská práva v Jihlavě. V letech 2005-2007 člen Výboru Rady vlády ČR pro výchovu k lidským právům.
Články o Herzánovi:
* * *
Dne 11. února nám Martin Herzán napsal:
Vážení přátelé!
Oslovili jste mě, jakožto jednoho z kandidátů na post člena Rady Českého rozhlasu.
Byl jsem Vámi tak vyzván k určité reakci na situaci kolem kauzy Českého rozhlasu – Radiožurnál.
Seznámil jsem se s názory obou stran barikád. Svět nevidím černobíle a jistě jsou i další řešení, než jen tyto dva vyhrocené a mediálně známé modely, které ze svého úhlu pohledu chtějí tvořit obsah i koncepci Radiožurnálu.
Ale i kdybych přistoupil na to, že jiné řešení (řekněme kompromisní), než ona dvě neexistují, pak bych se svými sympatiemi více klonil ke konzervativnějšímu pojetí obsahu Radiožurnálu, jak jej prezentuje Vaše iniciativa.
Radiožurnál vidím jako jeden z posledních programů z širokého spektra rádií vůbec, který nabízel alternativu pro posluchače. Nebál se věnovat i posluchačům menšinových hudebních žánrů či názorů a byl snesitelný svým obsahem pro všechny věkové kategorie. Svojí alternativností a nezaujatostí odolával do jisté míry úspěšně i nelidsky chladnému komerčnímu trhu, kde není místo pro opravdové lidské hodnoty. V tomto vidím bývalé vysílání Radiožurnálu za přínos pro demokracii, svobodu slova a projevu, který nyní více postrádám a trošku znepokojeně sleduji, jak se z originálního a jedinečného Radiožurnálu stává jen pouhá komečně naklonovaná stanice dle vzoru ostatních rádií.
I já jsem Radiožurnál poslouchal, ač jsem možná pro někoho mladý člověk, který by měl být, podle poněkud pokřivených měřítek pohledu dnešní společnosti na mladého člověka, výhradně konzumentem akčnějších programů a pořadů. Není tomu tak. Z rádia chci cítit pohodu – určitý domácí klid, spolehlivost zpravodajských informací a všeobecný kulturní a společenský přehled napříč událostmi a napříč životními osudy této země. Bulvár na nás útočí ze všech stran, tradičních hodnot je naopak čím dál méně.
Jsem přesvědčen, že posluchači Radiožurnálu nedávají koncesionářské poplatky proto, aby poslouchali komerčně laděné rádio – bulvárně ladění polsuchači by jistě raději poplatek investovali do bulvárních novin a časopisů, kde to budou mít i s barevnými obrázky (zvláště ty erotické) a palcovými titulky a nebyli odkázáni jen na sluchové vjemy. Naprosto chápu občany, že za svůj koncesionářský poplatek chtějí od Českého rozhlasu něco víc než jen komerčně laděné rádio, že chtějí opravdové hodnoty, spolehlivost, rádio, které povzbudí jejich zájem o informace a občanskou společnost, naše tradice, kulturu, které navodí klid domova.
Z tohoto hlediska Vaše snahy podporuji, ikdyž přiznejme si, že určitý pokrok a společenský posun musíme respektovat, neboť na druhou stranu, stejně jako všichni platíme koncesionářské poplatky za rádio, tak by i Český rozhlas měl být rádiem všech. Tedy neměl by se bránit i moderním vlivům, neboť prostě toto rádio si platí i moderně pojatí lidé, ale zároveň si musí zachovat svoji tradiční a hodnotově orientovanou tvář, aby nediskriminoval své trdaiční posluchače, kam se řadím i já.
# Danuše HOMOLKOVÁ
Nominace do Rady: První centrum zdravotně postižených jižních Čech, České Budějovice
Věk: 49 let

Homolková neúspěšně kandidovala do Rady ČRo opakovaně už v roce 2006 a 2007, v obou případech byla nominována za První centrum zdravotně postižených jižních Čech.
Životopis
1974 – 1978 studium na střední škole ukončené maturitou – humanitní gymnázium administrativa a účetnictví při SEŠ
1978 – 1979 zaměstnána jako finanční účetní KÚNZ Č.Budějovice
1980 – 1981 zaměstnána jako účetní u Agrozet Č.Budějovice
1981 – 1984 na mateřské dovolené
1984 – 1990 zaměstnána jako finanční účetní a plánovač u firmy Sportcentrum Č.Budějovice
1991 – 1992 podnikatelská činnost – vedení účetnictví a obchodní činnost
1992 – 1995 odborný pracovník v Nemocnici v Českých Budějovicích (přijímání pacientů, práce pro pojišťovnu na odd.urologie)
1995 – 2002 zaměstnána jako sekretářka přednosty na Okresním úřadě v Českých Budějovicích
2003 – 2004 po ukončení činnosti okresních úřadů byla delimitována na Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, kde působila jako sekretářka ředitele a samostatný referent odd. kontroly
2004 – dosud je asistentkou generálního ředitele Zemědělské vodohospodářské správy Brno a je pověřena vedením sekretariátu a samostatné agendy určené generálním ředitelem.
Jako priority pro práci v Radě ČRo paní Homolková v roce 2006 uvedla:
- Důraz na vysílání pro menšiny všeho druhu, zejména zdravotně postižené a seniory
- Dodržování zákona ve vazbě na podíl regionálních programů
- Podpora rozvoje regionálního vysílání a jeho rozšiřování
- Rozšiřování digitálního vysílání včetně případného vzniku nových stanic
(Zdroj: Česká média)
* * *
8. února se zástupci iniciativy s paní Homolkovou sešli, schůzka trvala 40 minut. Paní Homolková nám sdělila, že situaci na Radiožurnálu sleduje a čte naše stránky www.iprotest.cz. Má nastudovaný Kodex ČRo, Jednací řád Rady i všechny zákony, které se týkají ČRo. Kandidovala do Rady již čtyřikrát, při druhém pokusu v dubnu 2006 získala 69 hlasů poslanců, avšak sněmovna nebyla v tu chvíli usnášeníschopná. Na naši otázku „Jak byste řešila současnou krizi na Radiožurnálu?“ odpověděla, že je pro ni absolutní prioritou dodržování Kodexu a úroveň moderátorů.
Paní Homolková dále uvedla:
„Myslím, že razantní změny, které proběhly na Radiožurnálu ze dne na den, se negativně projevily okamžitě. Proto návrat k rozumnému, vyváženému, spolehlivému a demokratickému vysílání Radiožurnálu určitě bude potřebovat nějaký čas. Přála bych všem, kteří se na vysílání RŽ podílejí, aby mohli pracovat v klidu, bez stresu a napětí. Vnímavý posluchač to jistě pozná. Radiožurnál je bezesporu „vlajkovou lodí“ Českého rozhlasu, ale Český rozhlas není jen RŽ, ale i ostatní rozhlasové stanice a studia, která mají svou nezastupitelnou úlohu. Proto věřím, že se Český rozhlas jako celek opět stane pro své posluchače a koncesionáře „značkou kvality“ a palcové titulky bulvárních plátků upozorňující na neutěšenou situaci v ČRo se stanou brzy minulostí.“
# Helena ILLNEROVÁ
Nominace do Rady: Akademie věd
Povolání: vědecká pracovnice
Věk: 70 let

Bývalá předsedkyně Akademie věd. Je členka vědecké rady Akademie věd ČR, členka vědeckých rad Karlovy univerzity, Masarykovy univerzity, Jihočeské univerzity a členka Rady Národního muzea.
Vystudovala biochemii na Přírodovědecké fakultě Karlovy univerzity. Promovala v roce 1961 a pak nastoupila jako aspirantka do Fyziologického ústavu Akademie věd. V roce 1969 odjela na studijní cestu do USA, za rok se ale vrátila, nechtěla emigrovat. V Praze pak pokračovala ve studiu tvorby melatoninu v šišince mozkové a jako první na světě se svým týmem zjistila, že je řízena biologickými hodinami v mozku. V roce 1993 byla zvolena místopředsedkyní Akademie věd, v roce 2001 se stala předsedkyní Akademie věd.
V letech 1975 až 1985 založila a vedla turistický oddíl mládeže „Sluníčka“ u turistického oddílu Slavoj Praha.
(Zdroj: Wikipedie)
# Josef KLEIBL
Nominace do Rady: Syndikát novinářů; Akademie věd
Kleibl neúspěšně kandidoval do Rady ČRo už v roce 2007, nominován byl za Akademii věd ČR.
Aktuální informace: pan Kleibl se musel ze zdravotních důvodů vzdát kandidatury
Vystudoval filozoficko–historickou fakultu Karlovy univerzity v Praze. Profesní život spojil s Československým a posléze Českým rozhlasem, a to hlavně v oblasti popularizace vědy a ekologie. Stál u vzniku pořadu Meteor, připsal si spoluautorství rozhlasových řad Dobrou noc, děti a Historia magistra. Napsal dvě knihy, tři roky byl v public relations televize Nova.
# Stanislav KOMÁREK
Nominace do Rady: Univerzita Karlova
Povolání: biolog a filozof
# Petr MAREK
Nominace do Rady: Syndikát novinářů; Občanské sdružení Oliva, Praha
Otazníky:
- podle webu Ministerstva vnitra Občanské sdružení Oliva, které Petra Marka nominuje, zaniklo
# Ladislav MILER
Nominace do Rady: IKEM, Praha
Miler neúspěšně kandidoval do Rady ČRo už v roce 2006 (nominován za IKEM) a v roce 2007 (nominován za Českou filharmonii).
Otazníky:
- Moderátor Jan Kraus označil Milera za pravděpodobného člena prověrkových komisí před listopadem 1989 (viz Týden)
- někdejší člen KSČ a konzultant bývalého komunistického premiéra Ladislava Adamce (zdroj)
Miler na média veřejné služby již v minulosti dohlížel, v roce 2001 zvolen do rady České televize. Miler od listopadu 2001 působil jako místopředseda Rady ČT, která v roce 2003 vybrala ředitelem ČT Jiřího Janečka. (zdroj)
# Martin PŘIBÁŇ
Nominace do Rady: Syndikát novinářů
Věk: 50 let

Minulost:
- dvě funkční období poslanec za ODS (1992-1998) a Unii svobody (1998)
V roce 1995 předkladatel novely zákona o rozhlasovém a televizním vysílání, která omezila pravomoce RRTV a ve svém důsledku znemožnila Radě účinně zasáhnout v kauze TV Nova (zdroj). „Jenže se také blížily volby 1996 a trojice poslanců Hana Marvanová, Martin Přibáň a Ondřej Zemina (všichni ODS) vycítila příležitost blýsknout se před provozovateli vysílání a v předvolebním období se vyhřívat v jejich přízni. A tak kdo jen chtěl, dostal něco naděleno. Kabeláři a satelity dostali místo nenárokových licencí nárokové registrace, prakticky všichni ostatní pak možnost požádat si o zrušení všech neprogramových licenčních podmínek, přičemž Rada byla povinna vyhovět,“ píše Petr Štěpánek. „Martina Přibáně pokládám za jednoho z těch, kteří se (dosti neblaze) podepsali na vývoji naší mediální politiky uplynulých deseti let,“ píše Milan Šmíd.
Přibáň a kauza TV Nova
V MF Dnes 31.1.2007 otiskl Martin Přibáň, tehdy poslanec za ODS, člen parlamentní komise pro sdělovací prostředky, článek o problematice Novy. Podle jeho tvrzení nevadí, že byla zrušena Podmínka 17 z původních 31 licenčních podmínek, jimiž měl být regulován provoz Novy. Podmínka 17 dávala RRTV právo být předem informována o majtekových změnách v CET 21. Podle Přibáně stanovuje tuto povinnost i zákon a stanovuje i sankce za nedodržení: od pokuty po odnětí licence. Pokud tomu tak je, proč proboha nebyl zákon v tomto smyslu už dávno uplatněn a držitel licence Novy nebyl podle zákona potrestán? (zdroj)
Přibáň a Český rozhlas
Předkladatel návrhu na zkrácení reklamy v Českém rozhlase a zvýšení koncesionářských poplatků (zdroj). Také navrhoval, aby koncesionářský poplatek byl vázán nikoli na rozhlasový přístroj, ale na občana: „Poslanecká sněmovna zákonem stanovila, že existence veřejnoprávních médií je veřejným zájmem. Vyústění takové polemiky je potom jasné. Je-li existence veřejnoprávních médií veřejným zájmem – a já jsem přesvědčen, že je, pak jediným logickým způsobem jeho úhrady není vazba na přístroj, ale na občana. Jestliže jako občan ze svých daní přispívám na veřejnou dopravu, i když jezdím autem, na bezplatné středoškolské vzdělání, i když jsem stěží absolvoval prvních pět tříd obecné školy, nebo na svou případnou nezaměstnanost, nemoc, policii, armádu a kdo ví, co ještě, není nejmenšího důvodu, abych nepřispíval na veřejnoprávní média bez ohledu na to, jestli vlastním nebo nevlastním televizní a rozhlasový přístroj, bez ohledu na to, jestli jsem konzumentem veřejnoprávního rádia nebo veřejnoprávní televize.“ (zdroj).
# Tomáš RATIBORSKÝ
Nominace do Rady: občanské sdružení Pontanus, Most (hlavním cílem sdružení je podpora kulturního života na Mostecku se zvláštním zaměřením na Městské divadlo v Mostě a účast veřejnosti při správě divadla)
Povolání: Podnikatel
Věk: 54 let
Členství v politické straně: ODS

Minulost:
- poslanec ČNR (1990-1992)
- zakládající člen ODS (spoluzakladatel klubu ODS v Mostě v roce 1991)
- člen Výkonné rady ODS (1996-1998)
- hlavní manažer ODS v době skandálu s tzv. „švýcarským kontem ODS“ (1997-1998)
- zakladatel a generální ředitel Rádia Most (Radio Most, s.r.o., jednatel 1991 – 4.7.2007, společník 1991 – 2002)
- člen zastupitelstva města Mostu (2005-2006, do zastupitelstva postoupil coby náhradník), předseda finančního výboru Zastupitelstva, člen Komise hospodaření s městským majetkem
- člen Komise pro vnější vztahy Ústeckého kraje
Současnost:
- předseda dozorčí rady Media Info System, a.s. (vydavatel mosteckého zpravodajsko-společenského týdeníku Homér)
- jednatel Mediální agentura Most, s.r.o.
- člen představenstva Dopravní podnik měst Mostu a Litvínova, a.s.
- člen dozorčí rady Teplo Most, a.s.
- místopředseda dozorčí rady Netglobal, a.s.
- člen správní rady Společnost pro politické vzdělávání, o.p.s.
* * *
Dne 9. února nám Tomáš Ratiborský napsal:
Vážení protestující,
sdílím vaše rozhořčení nad tím, co se událo v Radiožurnálu po 1.1.2008. Způsob, jak změny proběhly a jaké proběhly, myslím neočekával nikdo. Musím konstatovat, že se jednalo o amatérismus, který si nemůže dovolit i ta nejméně poslouchaná rozhlasová stanice s lokálním dosahem, natož celoplošná stanice a je jedno, zda-li je veřejnoprávní či privátní.
Dle mého názoru není možné dělat jakékoli změny intuitivně, bez řádného projektu, bez poměrně složitého průzkumu a následného prověření těchto změn dlouhodobým testováním mimo éter.
Je velmi jednoduché přijít o důvěru posluchačů, ale složité a nákladné ji opět získat. S pozdravem.
Tomáš Ratiborský, kandidát do Rady Českého rozhlasu.Na dotaz, zda má na podporu své kandidatury připraveny programové priority, 10. února dodal:
Psát programové priority je složité, když je vaše pravomoc přesně limitována zákonem. Každopádně mohu slíbit, že budu uplatňovat veškeré své bohaté zkušenosti z práce v rádiu (na rozhlasovém trhu).
Jsem si jasně vědom rozdílu mezi rádiem veřejné služby a komerční rozhlasovou stanicí. Tomáš Ratiborský
# Pavel SCHEUFLER
Nominace do Rady: Národní muzeum fotografie, Jindřichův Hradec
Povolání: fotograf, kunsthistorik a publicista
# Oldřich ŠESTÁK
Nominace do Rady: Syndikát novinářů
# Markéta ŠICHTAŘOVÁ
Nominace do Rady: Syndikát novinářů
Šichtařová neúspěšně kandidovala do Rady ČRo už v roce 2007, nominována byla za Syndikát novinářů.
Povolání: ředitelka Next Finance, s.r.o.
Věk: 31 let

Vystudovala obor hospodářská politika a finanční trhy na VŠE, je držitelkou makléřských diplomů od Komise pro cenné papíry.
V letech 1999-2000 analytička finančních trhů v ČSOB. V letech 2000-2004 hlavní ekonomka Volksbank CZ. V roce 2004 založila vlastní firmu Next Finance, která se zaměřuje na ekonomické analýzy a konzultace. Je spoluautorkou práce „Cesta k rovnováze“ (2006), která navrhovala hospodářskou reformu České republiky. Od roku 2006 externí poradkyně ministra financí pro oblast finančních trhů a makroekonomiku.
Současnost:
- jednatelka a ředitelka Next Finance, s.r.o.
- finanční analytička Next Finance, často citována tiskem, objevuje se v rádiích i na televizních obrazovkách
# Alexander TOMSKÝ
Nominace do Rady: Syndikát novinářů
Tomský neúspěšně kandidoval do Rady ČRo už v roce 2007, nominován byl tehdy Syndikátem novinářů. Externě spolupracuje s ČRo 2 – Praha.
Povolání: nakladatel, ředitel nakladatelství Národního divadla
Věk: 61 let

Politická orientace: konzervativní, v tradici anglosaského myšlení, zastánce liberální ekonomie a otevřené společnosti (zdroj)
Životopis:
V letech 1967-68 studoval na fakultě novinářství Karlovy univerzity. V roce 1968 emigroval spolu s matkou do Velké Británie. Po studiích mezinárodních vztahů a filosofie v Londýně (London School of Economics, 1968-71 a London Institute of Education, 1974-78) pracoval v letech 1979-1986 jako politolog v ústavu Keston College, kde se specializoval na výzkum církve a státu, státního ateismu a náboženské opozice ve střední Evropě, od roku 1983 profesor sovětologie a evropských politických dějin. V letech 1986–90 ředitel ACN (mezinárodní katolická charitativní organizace s rozsáhlou nakladatelskou činností). V roce 1981 založil vlastní nakladatelství Rozmluvy (vydával v Československu zakázané autory). Vedl rozsáhlou publicistickou a novinářskou činnost pro rozhlas a televizi BBC.
Po listopadovém převratu vycítil tento přesvědčený pravicový konzervativec a obdivovatel Margaret Thatcherové, že v Čechách bude pořádný hlad po literatuře, a přesunul své podnikání z Londýna do Prahy (1990-92 majitel nakladatelství Rozmluvy v Praze). „Vydělal jsem během tří let osm milionů,“ rekapituluje svůj český start s neskrývanou pýchou Tomský. V roce 1992 oslovili Tomského lidé z Akademie věd, zda by nepostavil na nohy její nakladatelství Academia, které řídil až do roku 2001. (zdroj: Lovec knih doplatil na úspěch)
Profesor na New York University v Praze (2000–2003), kde přednášel evropskou politickou historii. V roce 2006 chtěl kandidovat do Senátu za Konzervativní stranu za Prahu 4. V roce 2006 neúspěšně kandidoval do Rady České televize.
Tomského články:
- Přečtěte si příspěvek Alexandra Tomského na kolokviu PaedF Univerzity Hradec Králové v roce 2000 na webu FITESu Smysl a poslání veřejnoprávních médií
- Rozhovor Alexander Tomský: Chodím si pro nápady do antikvariátu
- Kolekce Tomského konzervativních článků na webu euPortál a euRabia
# Bohuš ZOUBEK
Nominace do Rady: Filharmonie Brno; Nadační fond pro výstavbu koncertní síně v Brně; Spolek přátel hudby v Brně
Je místopředsedou Rady Českého rozhlasu, uchází se o druhé funkční období (první trvalo 2002-2008, mandát končí v únoru).

Věk: 66 let
Životopis:
Na brněnské konzervatoři a JAMU studoval obor lesní roh (1957-1968). V orchestru Státní filharmonie Brno působil jako sólocornista v letech 1969-1988. V roce 1973 spoluzakládal Filharmonické dechové kvinteto (později Q Moravi). Tento soubor pořizoval nahrávky pro Český rozhlas, televizi a firmy Panton a Supraphon.
Byl jedním ze zakladatelů divadla Husa na provázku, pro které komponoval scénickou hudbu. V letech 1978-1990 pedagogicky působil na JAMU a jako vedoucí oboru lesní roh na brněnské konzervatoři (1988-1997). Byl inspirátorem cyklu Mezinárodních interpretačních soutěží při Mezinárodním hudebním festivalu Moravský podzim. V roce 2000 spoluzakládal Mezinárodní hudební festival Špilberk.
Od 1997 do 2007 ředitel Státní filharmonie Brno. Je členem Rady ministra kultury pro Českou filharmonii, členem Správní rady JAMU, členem Umělecké rady Hudební fakulty JAMU, členem Správní rady koncertního sálu Konventu Milosrdných bratří a předsedou Asociace ředitelů symfonických orchestrů České republiky. (Zdroj: Rada ČRo)
Nositel Ceny ministerstva kultury za přínos k rozvoji české kultury za rok 2007.
Současnost:
- člen správní rady Nadačního fondu pro výstavbu koncertní síně v Brně


Diskuse
Kdyz vidim v seznamu Dr. Josefa Kleibla, je pro me volba jasna. Jeho METEOR byl odmalicka srdecni zalezitot. Myslim, ze tento clovek by bulvarizaci Radiozurnalu nedopustil.
Bohuš Zoubek, současný mítopředseda Rady. Více o něm na
http://www.rozhlas.cz/rada/clenove/_zprava/338318
Pan Kleibl se musel ze zdravotních důvodů vzdát kandidatury. Vidím jedině paní Illnerovou, jinak je to dost hrozné. Zejména opatrně na kandidáty syndikátu. Nejsou to kandidáti syndikátu, ale pana Kubička. Syndikát nikdy o žádném z kandidátů v řidicím výboru nebo per rollam nerozhodoval.
Mohl by někdo z Pražáků zajít do sněmovny a okopírovat volební programy všech 17 kandidátů? Každý uchazeč měl zaslat spolu s přihláškou seznam priorit pro svou práci v Radě ČRo, podle kterých by pak poslanci měli vybrat nejlepšího kandidáta. Také předpokládám, že k přihlášce přiložili své životopisy.
Tajné by to snad být nemělo, kdyžtak se odvolat na zákon č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím.
Pokud ne, tak obejít organizace, které je nominovaly, např. Syndikát novinářů (sídlí na Senovážném nám. 23, 3. patro) nominoval celkem 8 lidí, a od nich profily a programy vyloudit.
A požádat o kontakty na každého (email nebo telefon), abychom mohli každého kontaktovat a zeptat se na jejich představy o svém budoucím fungování v Radě.
Informace (třeba i naskenované kopie) pak zaslat na email rada@iprotest.cz
Děkujeme.
Podle zákona právě nemusí žádné priority posílat, dokonce ani životopis. Doporučuji žádat po svých poslancích – seznam poslanců stálé komise pro sdělovací prostředky i výboru pro vzdělání, vědu, kulturu mládež a tělovýchovu, jakož i volebního výboru jsou na stránkách sněmovny – http://www.psp.cz. Doporučuji vyžadovat veřejná slyšení kandidátů na výborech, ale na to je nutno obeslat poslance, na něž je delegována pravomoc voličů. Veřejná slyšení jsou možná. Ale je třeba udělat to co nejrychleji.
Ani jednu, ani jednoho ! MY MUSÍME BOJOVAT O NAŠE ZASTOUPENÍ, A TO VŠEMI PROSTŘEDKY !!! Prosil bych dát jako dalšího kandidáta do ankety “kandidát iprotestu”. Snad se ,přátelé, dohodnete. Atˇuž to můžem rozjet ! Jak má začít lobbovat, když nemám ani jméno. Chraňte si soukromí. Stačí jméno a jako vysílací organizace občanská iniciativa “Nechceme přeladit, nemáme kam”. My pak vyšlem stovky dopisů a mailů poslancům a budem chodit na jejich “poslanecké hodiny” v regionech. Tam jim sdělíme, atˇzapomenou na naše hlasy v příštích volbách, když nepodpoří našeho kandidáta/kandidátku.
Jano34, k proceduře: já, jako občan, obešlu poslance, jmenovitě členy Komise a požádám je, zda by nezvážili uspořádání veřejného slyšení s kandidáty do Rady ČRo? nejsou na to nějaké termíny a nebude už pozdě?
Mohla by žádost znít např. takto? Ale myslím, že už bude pozdě, slyšení se připravují dlouho dopředu. A nejsem si jistý, zda žádost není trochu nelogická, neměli by spíš o slyšení požádat sami kandidáti? Nebo jak jinak si chtějí zajistit podporu u poslanců?
=====================================
Předmět: Žádost o uspořádání veřejného slyšení
Vážený pane poslanče,
představuji občanskou iniciativu “Nechceme přeladit”, která na začátku ledna 2008 kriticky vystoupila proti změnám ve vysílání ČRo 1 – Radiožurnálu.
Na konci února 2008 v Poslanecké sněmovně proběhne volba 4 nových členů Rady Českého rozhlasu.
Volební výbor PSP nyní ze 17 uchazečů navržených různými organizacemi vybírá 12 nejlepších kandidátů, které předloží sněmovně.
Chtěli bychom vás požádat o
zvážení možnostiuspořádání v Poslanecké sněmovně veřejného slyšení, na kterém by kandidáti představili programové priority pro svou budoucí práci v Radě ČRo, podle kterých pak budete vybírat čtyři nové členy.Věříme, že toto téma je hodno
na samostatnésamostatného veřejného slyšení.Děkujeme.
Zkusím kontaktovat paní Homolkovou
Já bych nežádala zvážení možnosti, ale rovnou to slyšení. Také hledejte termín zasedání volebního výboru (zatím nen), který bude vybírat užší výběr. Volební výbor je veřejný. Na týdenní programech psp hledejte zasedání stálé komise pro sdělovací prostředky, ta sice nevybírá užší kolo, ale veřejné slyšení je její agenda.
Ne “hodno na něco”, ale něčeho.
Herzán se svého času sám nominoval už na Cenu Jiřího Ortena: malyctenar.bloguje.cz/52427 :-)
Ja myslím, že žádost je vyborna. Uvidime, jak na to bude volebni vybor reagovat.
Jen poukazuji na tu skutečnost, že výběr kandidatu volbenim vyborem ma sice oporu v zakone, ale predmetne ustanoveni je s velkou pravdepodobnosti v rozporu s Listinou zakladnich prav a svobod (pravo na pristup k volenym funkcim za rovnych podminek).
Jano34, mČ: díky za tipy, opravu a doplnění :-)
k Listině: můžeme na to upozornit
Ne, “chtěli bychom Vás požádat”, ale “žádáme Vás”. Jste voliči.
Dopis doplněn o žádost opětovně umožnit nominaci kandidátů, odeslán členům volebního výboru a Komise pro SP, čekám na odpovědi.
To je dobrý nápad. A pak hlídat.
Když do středy neodpoví, tak je po 15:00 obvolám. Je to 30 poslanců, kdyby si někdo chtěl vzít půlku, uvítám.
Doporučuji napsat oficiální dopis a dodat do sněmovny do podatelny. Sněmovní 4 a nechat si potvrdit převzetí
První odpověděl poslanec Pavel Hojda:
===========================
Vážený pane Gombosi,
děkuji za oslovení a Vaši žádost přednesu na jednání Volebního výboru, který se bude zabývat výběrem a přípravou dovolby do Rady Českého rozhlasu.
Otázka nového vyhlášení termínu na podávání návrhů na kandidáty do Rady Českého rozhlasu bude aktuální v případě, že ve Sněmovně nebude z navržených kandidátů zvolen potřebný počet členů Rady ČRo. Volební výbor
ani následně Volební komise Sněmovny nemají možnost žádat předsedu Sněmovny o vyhlášení nového termínu na podávání nových návrhů do té doby, doku nenastane zákonná potřeba. Termín na nové kandidáty je již proběhlý a je nutné počkat na nový zákonný důvod vyhlášení termínu podávání dalších návrhů.
S úctou
Ing. Pavel Hojda
člen Volebního výboru PSP ČR
člen Volební komise PSP ČR
Poslanec Petr Tluchoř:
=====================
Vážený pane,
děkuji mnohokrát za námět k volbě členů rady ČRo. Budu věc konzultovat se členy Volebního výboru a dám Vám vědět.
Přeji krásný den
Petr TLUCHOŘ
Budeme-li mít štěstí a možnost nové nominace projde, bude nutné předložit naše návrhy. Posílejte proto návrhy možných kandidátů na email rada@iprotest.cz
Navrhuji dřív, než ” zvolíte” oslovit kandidáta a zjistit, jestli vůbec rozhlas poslouchá… V Budějovicích se sejdu s paní Homolkovou, zatím dle telefonu je její zájem opravdový a o situaci v RŽ byla velmi dobře informovaná. Oslovení poslanců je výborná věc. Jen nám to ” kazí ” volba prezidenta, ale až tato volba skončí, bude snad dost času i na naši volbu.
Oslovíme všechny stávající kandidáty, zatím na ně shromažďujeme kontakty. Pokusíme se s každým i osobně setkat. Těšíme se na info ze setkání s paní Homolkovou.
Poslankyně Čurdová o Radě ČRo (předposlední otázka): http://www.rozhlas.cz/digital/cesko/_zprava/420067
Lituji, ale pan Tomský do rady rlozhodně nepatří.
Pokud má komise zájem, má možnost se seznámit s pracovníky nakladatelství Akademia a zjistit způsoby jeho vedení podniku a důvody jeho odchodu.
Pan Tomský je schopný člověk, inteligentní, ale bohužel
nestabilní charakter a do velké míry konjukturalista.
Poslanec Kosta Dimitrov
==============================
Vážený pane Gombosi,
děkuji Vám za sdělení s žádostí o veřejné slyšení ve věci volby nových členů do Rady Českého rozhlasu. Ověřím u kolegů možnost veřejné informace touto cestou a podám Vám zprávu.
S pozdravem Kosta Dimitrov
Když pan Kleibl z kandidátky odstoupil, neměly by se konat doplňkové “volby” nového kandidáta ???? – šance pro IProtest ???
Hezký den všem,
podařilo se někomu setkat se s kandidáty do Rady ČRo? Pokud ano, prosím o info. Díky Lada.
Dobrý den , tady ta demokracie nějak kulhá ,proč charakteristika kandidátů jen některých. Nominovaní syndikátem novinářů teprve upravují životopisy ?To je prostě levárna.
Vaše reakce
Email nebude zveřejněn.