Rozpory v plánech a skutečnostech nové koncepce Radiožurnálu
Pár nedorozumění nebo sporných výroků z několika rozhovorů (s Konvalinou, Medkem, Kasíkem a Tachecí) a článků.
Rozhlas plánuje investovat a své lidi více vzdělávat
26. 1. 2007
Letos by podle Kasíka měly regiony dodávat celoplošným stanicím rozhlasu ještě více pořadů. I proto chce vedení instituce jak v regionech, tak v centru dál „budovat vědomostní převis“ redaktorů.
Vzdělávání zaměstnanců považuje za jednu ze svých priorit ve funkci i ředitel Českého rozhlasu 1– Radiožurnálu Miroslav Konvalina. Podle něj v instituci velmi dobře funguje odbor vzdělávání, který zaměstnance vyučuje technice řeči, cizím jazykům či dovednosti při práci s technikou.
Konvalinovi jde teď hlavně o osobnostní růst jeho podřízených: „Rozhlas má osobnosti, které mohou vyučovat a předávat – v reportáži třeba Marek Janáč, ve vedení rozhovoru a moderování je autoritou Jan Pokorný,“ vypočítává šéf Radiožurnálu a Rádia Česko.
Pro pracovníky Radiožurnálu zahájil jeho ředitel loni v listopadu cyklus poledních seminářů. „Inspiroval jsem se obědovými semináři ve velkých amerických nemocnicích,“ přiblížil bývalý zpravodaj ze Spojených států Konvalina. Externí i interní odborníci tak redaktory ČRo 1 seznámili třeba s tím, jak se vyvarovat skryté reklamy, mluvili o zvládání stresu či o nových fenoménech, jako je podcasting. Letos Konvalina plánuje školit i vedoucí v metodách řízení: „Pro Radiožurnál je totiž specifické, že ve vedení nejsou profesionální manažeři, ale nejzkušenější redaktoři.“
Podle Konvaliny se daří zlepšovat i mluvený projev zprávařů, také díky dvěma korektorkám, které dbají o zvukovou podobu spisovné češtiny v hlavním vysílacím čase: „Vedení Radiožurnálu se například shodlo, že stanici rozhlasu veřejné služby více sluší, když se redaktoři ve vysílání oslovují křestními jmény spisovně Jene, Josefe, místo aby posluchače tahali za uši familiérními výrazy Honzo, Pepo.“
Aust
Ředitel Radiožurnálu skončil
PRAHA 18. května 2007 | 10:02
Jak Konvalina říká, ve středu prezentoval rozsáhlejší úvahu o dalších plánech: „Místo diskuse přišlo odvolání bez výstrahy.“ Diskusi postrádal i dřív. „Radiožurnál nedostal za mého vedení jasné zadání, nerozvíjela se tam diskuse o dalším vývoji formátu, důraz byl kladen na detaily.“
Druhou šestiletku Václava Kasíka v čele rozhlasu veřejné služby poznamenávají poslední dobou časté personální změny na manažerských funkcích. Loni v dubnu Kasík odvolal z řízení ČRo 6 Ivana Šterna. V prosinci opustil Jaromír Ostrý pozici ředitele programu, kterou zastával pouhý rok. Teď končí Konvalina, byť z rozhlasu úplně neodchází. „Svému nástupci přeju hlavně, aby získal prostředky na motivaci lidí a aby Radiožurnál pocítil podporu vedení,“ říká.
Lidové noviny: Ondřej Aust, Jaroslav Krupka
Radiožurnál povede Tachecí
PRAHA 29. srpna 2007 | 16:54
“Radiožurnál je bezpochyby unikátní stanicí, chci, aby jeho unikátnost zůstala nebo se ještě zvětšila,” řekla zatím ke svým plánům v Českém rozhlasu Barbora Tachecí. Chce také “maximálně vytěžit” značný lidský a profesní potenciál stanice.
Kasíkův návrh nechat budoucí směřování nejposlouchanější stanice Českého rozhlasu na Barboře Tachecí vzala dnes rozhlasová rada jednomyslně na vědomí. „Někteří členové rady – a já mezi nimi jsem – jsou znepokojeni stavem, který teď na Radiožurnálu je, jak v oblasti programové, tak personální,“ uvedla místopředsedkyně Rady Českého rozhlasu a její mluvčí Dana Jaklová.
Jak dodala, radní především přivítali to, že na ředitelském místě bude v dohledné době loajální profesionálka. Také Barbora Tachecí podle slov Jaklové vnímá určitou stagnaci Radiožurnálu a bude se snažit stav zlepšit.
Lidové noviny: Ondřej Aust
Vznikne stanice slova bez hudby
7. prosince 2007 | 4:00
Medek
Zopakoval jste, co jste řekl při svém nástupu do funkce letos v únoru, že priroritou jsou regiony, jakým věcem se chcete hlavně věnovat co v dalším roce?
Priroritou bude revitalizace Radiožurnálu. Rozhodně to nebude vývoj skokem, ale postupný proces, který na základě jasně daných pravidel, hlavně že se nejen zachová, ale i posílí zpravodajsko-publicistický charakter stanice. Přišla doba, kdy změny jsou opravdu k nakousnutí, doba je už tak rychlá, že posílení flexibility ve zpravodajství a publicistice a řekněme probuzení k životu nebude od věci.
Druhé téma už pro příští rok bude Evropská unie a informování o ní, kvůli českému předsednictví v prvním pololetí 2009. Už jsem byl v Bruselu zjišťovat podmínky pro vysílání, informační zdroje.
A jako mezistaniční a celorozhlasovou záležitost chci podporovat tradiční rozhlasové žánry. Zjistil jsem, že některé z nich jsou lehce na úbytě, některé fungují, ale jakýmsi samospádem. Bude to podpora reportáže a všech navazujících žánrů, tedy dokumentu, nebo na druhé straně dramatické rozhlasové tvorby, které nikdo jiný nedělá.
Zvyšování počtu příspěvků a informací o Evropské unii a Evropě vůbec nastane od pololetí příštího roku.
Ondřej Aust Lidové noviny
Barbora Tachecí: Aby to dobře dopadlo…
29.12.2007 23:00
Barbora Tachecí
Autor: Archiv ČRo
Jde tedy o kompletní změnu programového schématu?
Změny budou. Ale chci posluchače ubezpečit, že o nic z toho, nač byli zvyklí, nepřijdou: motoristé o své zajímavosti, jiní o aktuality z kultury, další pak například o rozhovory s významnými lidmi. Zkrátka v programu je namícháno pro posluchače vše, co by jim zpravodajsko publicistické rádio veřejné služby podle mého názoru nabízet mělo.
A v této souvislosti ještě jedna důležitá novinka: hodiny původní rozhlasové publicistiky vzrostou o 30 % (!), a to z 15 na 20 hodin týdně ve večerních časech.
K hudbě se ještě vrátíme. Co zmíněnými změnami chcete posluchačům dát? Co je to “TO”, co vysílání Radiožurnálu odliší od jiných stanic?
Český rozhlas si může jako jediný na českém trhu díky koncesionářům dovolit opravdu kvalitní tým reportérů a zpravodajů. Tím se odlišuje od všech jiných rádií. Není a nebude na českém rozhlasovém trhu lepší zpravodajství, než jaké nabízí a bude nabízet Radiožurnál. A pod to se podepisuji.
Barbora Tachecí: Radiožurnál: názory vs. Fakta
HN.IHNED.CZ 2. 1. 2008 00:16
Také kritéria hodnocení moderátorů budou jasná: profesionalita a vstřícnost k posluchači plus maximální informovanost. Je logické, že při stavbě takového týmu vypadli ti, kteří nejsou schopni splnit všechny požadavky. Mimo jiné i proto, že souběžně pracují i pro jiné firmy. K takovým patří i jeden bývalý redaktor BBC.
Autorka je ředitelkou ČRo 1 – Radiožurnál
Jaké zadání dostala Barbora Tachecí od Václava Kasíka
24. 1. 2008
„Udržet vůdčí postavení Radiožurnál na trhu v oblasti zpravodajsko-publicistických stanic“ bylo součástí pokynů, které zadal generální ředitel Českého rozhlasu Václav Kasík nastupující ředitelce Radiožurnálu Barboře Tachecí. Ta vede stanici od listopadu 2007.
„Jak níže zaslaný přehled obecných zásad v zadání dokazuje, zvýšení počtu posluchačů součástí tohoto zadání nebylo,“ odpověděl mi mluvčí Českého rozhlasu René Zavoral na zpřesňující dotaz, zda dostala Barbora Tachecí zadáno také zvýšit počet posluchačů Radiožurnálu.
„Zadání vedení Českého rozhlasu má dvě roviny. Obecnou, která je do jisté míry u média veřejné služby předvídatelná, a rovinu konkrétních pokynů, které jsou v souladu s principy obecnými,“ předeslal mluvčí Zavoral.
Jde-li o onu obecnou rovinu, pak z ní mluvčí jmenoval následující:
- zabezpečit kvalitativní růst stanice
- posilovat veřejnou službu
- zachovat a rozvíjet zpravodajsko publicistický charakter stanice
- zvýšenou pozornost věnovat domácímu i zahraničnímu zpravodajství, jeho vyváženosti a aktuálnosti s přihlédnutím k veřejnoprávnímu poslání Českého rozhlasu
- rozšířit zpravodajský záběr ze zahraničí
- zvýšenou pozornost věnovat hudebnímu formátu
- využívat všechny rozhlasové žánry k tomuto typu stanice náležející
- posílit ekonomické zpravodajství
- udržet vůdčí postavení Radiožurnál na trhu v oblasti zpravodajsko-publicistických stanic
- posilovat akceschopnost stanice pro případ krizových situací (včetně tlumení paniky a kvalifikovaných, včasných informací)
- rozvíjet spolupráci s regiony
„Jde-li o tu rovinu konkrétních pokynů, které jsou plně v souladu s pokyny obecnými, tu nechceme zveřejňovat, protože to už je součástí určitého našeho know-how,“ dodal René Zavoral.
Aust
Zpracovala: Irena Tothová
Diskuse
Je správné, že plísníte redaktory a moderátory za mizernou češtinu. Jen abyste si přitom nedělali do vlastního hnízda… Co má znamenat “v plánech a skutečností”?
VZOR DOPISU Radě ČRo a vedení ČRO před zasedání dne 20. t.m.
Snažila jsem se o to, aby před 20. t.m. – tedy před schůzí Rady – mělo 13.500 naštvaných posluchačů k dispozici minimálně jeden dopis – požadavek, který mohou mailem či dopisem zaslat vedení Čro, resp. Radě a též mediálním komisím komor. A ti, kteří budou fyzicky přítomní na schůzi, aby měli k dispozici stručný sumář požadavků (dojde-li vůbec k diskusi s rebely).
Pokusím se o shrnutí: v tomto okamžiku jsou k dispozici
1/ dva požadavky na odvolání, resp. rekonstrukci Rady Čro.
1a/ od Neznámého: dlouhý, detailní s prezentací okamžiků, kdy se Rada či její členové měli dopustit konkrétního porušení zákona (viz rubrika Zasedání Rady)
-1b/ od Hada: kratší, obecný se stejným požadavkem. Mohu-li si dovolit koment, pak tu je problém „důkazní síly“. Tedy v tom, že pojem resp. kritika Hada a la že se Rada „dostatečně nezabývala“ kritikou posluchařů nemá dostatečnou sílu či váhu. Totiž: kdo posoudí, co je dostatečně a co není dostatečně? Dlouhý požadavek od Neznámého je v tomto důraznější, resp. profesionálnější: uvádí přesně ony okamžiky, kdy nezvratně došlo k pošlapání práva. Bohužel, tady zase vidím hlavní problém okolo stanice Wave, tento odkaz, resp. problém sem, podle mého názoru, nepatří, zabvýváme se zpravodajskou stanicí RŽ.
2/ Dopis od Michala, doplněný mou maličkostí: s malými úpravami sem překopíruji, doufám, že to Michalovi nevadí.
3/ R.K chystá 30 bodů – otázek?
Hana
P.S. Lehce jsem se domnívala, že se podaří najít „průmět“ požadavků, tedy jeden dopis či soubor požadavků v jednom dokumentu, pod který se peticáři či rebelové podepíší, resp, který odešlou. Ale možná to není reálné, pak ať každý za sebe pošle svůj dopis – požadavek, třeba inspirovaný texty na toto nici a snad jen by se dalo doporučit, aby se využily adresy poslanců a med.komisí obou komor, včetně Rady a vedení ČRo.
H.
Ad 2/MICHAL + HANA + AD
NÁVRH
16 bodů žádosti, adresované Radě ČRo a vedení ČRo.
1/ Požadujeme,
aby Rada ČRo zveřejnila, za dnešního stavu asi nejlépe na webové stránce,
1a/ profesní životopisy všech členů Rady a též vedení rozhlasu, RŽ najmě. Resp.jiné pracovní úvazky všech členů Rady
1b/ defincici požadavků na ředitele ČRo i jednotlivých stanic a tyto rovněž veřejně vystavila. Podle těchto musí být vybrán nový ředitel Radiožurnálu i ostatních stanice, včetně Wave.
2/ Požadujeme,
aby Rada dále požádala vedení mediálních komisí sněmovny a senátu o názor,
2a/ zda nedochází ke konfliktu zájmů paní Jaklové a pana Zelenky a dalších, kteří působí v Radě veřejnoprávního media i v privátních i dalších médiích.
2b/ zda nedošlo k porušení zákona požadavkem pí Jaklové na “odvolání” komentátora I. Hoffmana.
3/ Požadujeme,
aby Rada i vedení Čro zajistily zveřejnění
3a/ zadání, které směřovalo ke změně RŽ.
3b/ motivů – důvody k tomuto zadání.
3c/ výstupů z údajného průzkumu dle kterého se ke změnám přikročilo.
3d/ informace, zda bsahoval plán progr.rozvoje zásadní změnu provedenou s Radiožurnálem?
(Dle II.12. Jednacího řádu schvaluje Rada i dlouhodobé plány programového rozvoje Čro.)
3e/ nákladů na realizaci změn na Radiožurnálu které prosadila ing. Tachecí s požehnáním nadřízených. Jde o veřejné peníze, jejich užití musí být pod veřejnou kontrolou.
3f/ stavu vyřízení všech obdržených stížností na ČRo i na sebe samou. Stačí stížnosti od 1.1.2008.
4/ Požadujeme,
aby Rada i vedení ČRo definovaly, každá instituce samostatně
4a/ charakteristiky média veřejné služby versus mediu komerční.
4b/ požadavky posluchače rozhlasu veřejné služby – ve srovnání s požadavky posluchače komerčního media.
5/ Požadujeme,
aby Rada seznamovala veřejnost se svými konkrétními stanovisky, připomínkami a výhradami, týkajícími se práce jednotlivých stanic, přímo v programech těchto stanic, aby se k nim mohli včas vyjádřit i posluchači, kteří mohou mít jiný názor
6/ Požadujeme,
aby Rada i vedení Čro využívaly anketních otázek publikovaných v tisku, na Internetu, v rámci programů jednotlivých stanic, v Týdeníku Rozhlas? Měli by tak možnost vyjádřit se i ti, kteří nemají přístup k Internetu a jsou v získávání informací znevýhodněn
7/ Požadujeme,
aby došlo k jasnému definování zaměření všech stanic ČRo, aby se nepřekrývaly. Pokud má být celoplošně naladitelná stanice podřízena infozábavě, pak musí existovat ještě jedna celoplošná zpravodajská, neboť tu platíme. Z tohoto pohledu je dablování Frekvence, Impulsu a podobných stanic za veřejné peníze zneužíváním finančních prostředků.
8/ Pokud to bude z hlediska předefinovaných profilů jednotlivých stanic ČRo nutné, musí dojít k přerozdělení kmitočtů.
9/ Každá natolik zásadní změna jako Radiožurnál po 1.1.08 musí projít veřejnou konzultací odborníků.
Musí mít relevantní a přesně definovaný důvod a musí projít zkušebním vysíláním např. na netu. Lze celkem snadno vyrobit třeba maketu jednoho vysílacího dne.
Jestli se o realizaci takových či podobných opatření dojde cestou komise, nebo jinak je vedlejší. Pokud momentálně není jiný zákonný a průchodný proces než se stát členy speciálně zřízené komise, pak ať se tak stane a budeme pro, a to i přes přesvědčení o zbytečnosti 90 % všech komisí.
10/ Požadujeme,
zveřejnění odpovědí rady a vedení. Pro tuto diskusi, vymezit zvláštní vysílací čas, s tím, že informování o polemice skončí v okamžiku jejího ukončení.
Michal a Hana
(AD)
11/ . Dle Zákona o ČRo §4 je Rada orgánem, jímž se uplatňuje právo veřejnosti na kontrolu činnosti ČRo. Jak mají uplatňovat posluchači svá práva, aby se Rada jejich kritikou zabývala a zasadila se o nápravu?
12/ Dle bodu II.1.Jednacího řádu Rady provádí Rada kontrolu sama, jednak pomocí odborných expertiz.
12a/ Zadala Rada v posledních letech nějaké expertizy?
12b/ Jak probíhala “samokontrola” tvorby a šíření programu Radiožurnálu od 1.1.2008 a s jakými výsledky?
13/ Dle stejného bodu Jednacího řádu využívá Rada při získávání informací o názorech na úroveň programů veřejných setkání s posluchači.
13a/ Kdy se takové setkání naposled uskutečnilo a kdy bude příští?
14/ Dle II.10. Jednacího řádu dohlíží Rada na plnění úkolů veřejné služby a zásad Kodexu.
14a/ Jak Rada dohlíží, když v ČT24 9.1.2008 pí Jaklová sdělila, že není schopna charakterizovat, co je to veřejnoprávnost?
14b/ Jaká vydala Rada doporučení týkající se programové nabídky? V ČT24 uvedeného dne pí Jaklová sdělila, že Rada velmi apelovala na to, aby se Radiožurnálu vrátila pozice prvního zpravodajsko-publicistického rádia na našem trhu.
14c/ Co se Radě konkrétně nelíbilo?
14d/ A v čem je Radiožurnál od 1.1.2008 lepší?
14e/ Stal se teď podle Rady Radiožurnál prvním zprav.-publicistickým rádiem? A v čem?
15/ Mohla by Rada uvést, co charakterizuje první zprav.-publicistické rádio?
16/ Proč Rada ve svých reakcích na stížnosti odkazuje posluchače Radiožurnálu, kteří chtějí být informováni tak, jako do 31.12.2007, na vysílání jiných stanic /Česko, ČR6/? Tyto stanice nevysílají celý den a nejsou zřejmě celoplošné.
Vaše reakce
Email nebude zveřejněn.