Tisková konference, 16. 1. 2008, Barbora Tachecí, Václav Kasík, Jan Pokorný (přepis+video+foto)

Doporučujeme vaší pozornosti ty části z vystoupení paní Tachecí, kdy celkem třikrát během tiskové konference hovoří o Radě ČRo jako o „regulačním orgánu“, nemůže se tedy jednat o přeřeknutí. Upozorňujeme, že dle zákona je rada kontrolním, nikoliv regulačním orgánem, ani nadřízeným orgánem ředitele Radiožurnálu.

Videozáznam, fotoreportáž

Stáhněte si tiskové materiály:

René Zavoral (moderátor)
Tak. Hezké dopoledne, dámy a pánové, ještě jednou se omlouváme za to malinké zdržení, které způsobil malý technický problém, dovolte mi, abych Vás přivítal v budově Českého rozhlasu v Římské 15, předpokládám, že mnozí z vás jste v této budově, kterou Český rozhlas zakoupil v loňském roce na jaře, poprvé, takže ještě jednou v ní vítejte, vítám vás na tiskové konferenci Českého rozhlasu, jejímž cílem je znovu vám představit a b l í ž e vás seznámit s novým programovým schématem Českého rozhlasu 1 Radiožurnálu od 1. ledna 2008.
Já jsem rád, že mezi námi mohu přivítat pana generálního ředitele Českého rozhlasu, pana Václava Kasíka,

Václav Kasík (generální ředitel Českého rozhlasu)
Dobrý den.

Moderátor René Zavoral
Ředitelku ČRo 1 – Radiožurnálu, paní Barboru Tachecí,

Barbora Tachecí (ředitelka ČRo 1 – Radiožurnálu)
Dobrý den

Moderátor René Zavoral
A šéfredaktora stanice Jana Pokorného.

Jan Pokorný (šéfredaktor ČRo1 – Radiožurnálu)
Dobrý den.

Moderátor René Zavoral
A já na úvod – vím, že pan generální ředitel mě poprosil, zda by mohl na začátek říci pár slov, tak mu rovnou předávám mikrofon.

Václav Kasík (generální ředitel Českého rozhlasu)
Tak. V první řadě dobrý den, všechny vás tady vítám a děkuju, že jste přišli. Mě to velmi těší, protože zájem o Český rozhlas je věc, která je přirozeně pro nás potěšující. Jsem rád, že je vás tady tolik, neboť vlastně to množství současně dokládá i to, co jsem před chvílí řekl, to jest zájem. Dovolte jenom kratičkej úvod z mé s… kratičký úvod z mé strany. My jsme jistě přemýšleli dostatečně dlouhou dobu o tom, jak změnu, která by měla postihnouti – v dobrém to říkám – Český rozhlas 1 Radiožurnál, pojmout. Jistěže jsme si připomínali dneska už i bonmoty, které zaznívají v tom smyslu, že „nejlepší změna je žádná změna“ nebo „nejlepší změna je ta, na kterou posluchač nepřijde“, a tak dál. To všechno jsme odvrhli a rozhodli jsme se udělati změnu… abych tak řekl s t r m ý m způsobem, možná bych řekl až ranou. To, co se stalo prvního ledna, jste všichni zaznamenali, my jsme to t a k t o připravovali.
Já si uvědomuju, že mnoho lidí třeba bylo překvapeno, buďto do nepříjemna, ale někteří i do příjemna, tím současně chci říci, že tento dvojí pohled na věc nás samozřejmě nutí … k pečlivému naslouchání všech reakcí. Všechny reakce, které zaznívají, pečlivě vnímáme, zabýváme se jimi, vyhodnocujeme… vyhodnocujeme je a… snažíme se, aby posluchač, který je vlastně cílovým spotřebitelem, v uvozovkách, naší práce, byl spokojený. To je velmi důležitá věc. Čili n i c se nedělá proto, aby se tato základní premisa minula.
Další veledůležitá věc je – všechno, co se na Radiožurnálu odehrálo, je se souhlasem vedení, a já bych z tohohle místa chtěl j e d n o z n a č n ě vedení Českého rozhlasu 1 Radiožurnálu vyjádřit podporu. Není tak, že by vedení Českého rozhlasu bylo v jiném… smýšlení, nežli je vedení Českého rozhlasu 1 Radiožurnálu.
Já si uvědomuju, že při takovém mohutném uvolnění energie, jako nastalo 1. ledna, se můžou stát i chyby. Ony se staly, my si je uvědomujeme, samozřejmě, že… v nejbližší době – pokud se tak usnesem – je odstraníme. Pokud ty chyby budou s k u t e č n ý m i… skutečnými chybami.
No a z mé strany ještě jedna taková věc, protože ta důvěra je velká, moje přítomnost tady byla proto, abych tu důvěru (myslím důvěra ve… vedení Českého rozhlasu 1 je velká, abych ji deklaroval), tak jsem zde i proto… ale hovory o programu jako takovém přenechám samozřejmě lidem povolaným, to jest jak paní ředitelce Tachecí, tak panu šéfredaktorovi Pokornému, neboť oni toho vědí několikanásobně více než já. To je první věc, druhá věc – dneska je 16. leden. To je významný den, a já jako přímý účastník oněch událostí před devětatřiceti lety – a neuražte se prosím – mám dneska ještě další povinnosti. Proto mě nyní omluvte a se vší důvěrou předávám slovo lidem, kteří za Český rozhlas 1 Radiožurnál po stránce programové odpovídají a děkuju, že jste mě vyslechli. To je vše zatím.

Novináři
Děkujeme.

Moderátor René Zavoral
Děkuju panu generálnímu řediteli, Václavu Kasíkovi a rovnou předávám slovo Báře Tachecí, ředitelce Českého rozhlasu 1 Radiožurnálu, neb jak jsme deklarovali v naší pozvánce, ona bude ta, kterou představí nové programové schéma Radiožurnálu od 1. ledna 2008. Barboro prosím.

Barbora Tachecí (ředitelka ČRo 1 – Radiožurnálu)
Děkuju… Děkuju Rendovi, děkuju vám všem ještě jednou, že jste přišli, já jsem si s sebou vzala takový malý žlutý papírek, protože na tom žlutém papírku mám vlastně čtyři body, na kterénesmím zapomenout… První dva… jsou omluvné. První omluva je za to, že jsme vám nové programové schéma všem nepředstavili mnohem dřív. Nepředstavili jsme ho vám v průběhu prosince, jak by zřejmě, mám pocit, bylo správnější, jednak proto, že jsme všichni opravdu dost pracovali, za druhé pak proto, že vánoční doba – a to byl můj… ženský nápad – možná není úplně ideální na velké tiskové konference, a chtěla jsem nám všem, tedy nám všem jako n o v i n á ř ů m, dát taky chvíli oddechu. Teď jsem zjistila, že to možná byla chyba a měla jsem to přece jen udělat i v době předvánoční.
Druhá omluva, kterou vám chci směřovat, je za to, že dnes nejsem úplně ve své kůži a to proto, že jsem z vás všech trošku nervózní, nervózní jsem proto, že vlastně poprvé za tu dobu, kdy jsem nastoupila do Českého rozhlasu J e d n a Radiožurnálu, sedím před tak o d b o r n ý m publikem. Tak mě omluvte, kdybych občas mlaskla, zakoktala se, neřekla plynulou větu, ale je to dáno jenom tím, jak si v á s… vážím.
Teď… k programovému schématu Radiožurnálu. Já jsem přemýšlela o tom, jakou formu té prezentaci dát a dospěla jsem k závěru, že možná… by byla nejvhodnější suchá fakta a čísla vám napsat do tiskové zprávy, což jsem udělala ve spolupráci s Reném a s mými podřízenými a to je to, co najdete v těch destičkách, které máte. Pak jsem si říkala, že možná ještě lepší než jen slyšet je také vidět, a jakou formu vizuální prezentace bych pro vás mohla zvolit? A sama jsem si odpověděla – a nevím, jestli správně – že vlastně vezmu t u prezentaci, kterou jsem předvedla na Radě Českého rozhlasu a posléze také, protože tu samou jsem také představila všem zaměstnancům a spolupracovníkům Českého rozhlasu 1 Radiožurnálu. A to je také ta, kterou teď uvidíte. Včera večer, s jedním ze svých podřízených, Martinem Schulzem, jsme podrobně tu prezentaci prošli a opravili jsme ji o maličkosti. Tam kde bylo „bude“, jsme napsali „je“ a to jsou zhruba všechny úpravy, které jsme v ní udělaly. Jinak je to přesně ta prezentace, kterou v i d ě l a Rada Českého rozhlasu jako regulační o r g á n, n á š, a potom všichni zaměstnanci, od kterých jsem očekávala a potřebovala, aby na této představě, se mnou a s celým řídícím týmem, začal spolupracovat… Až ji odprezentuji, tak budu samozřejmě připravená na jakékoli vaše dotazy a už se na ně t ě š í m.
Stav Radiožurnálu k 1. listopadu, kdy jsem nastoupila, byl zhruba tento:
Setkala jsem se se skvělým týmem, s dobrým vedením jednotlivých redakcí vcelku, se skvěle spolupracujícími úseky techniky, marketingu, se zcela samostatným a dobře řízeným Rádiem Česko, a s konstruktivním přístupem vedení Českého rozhlasu ke změnám, s jejichž návrhy jsem přišla.
Poté jsem se pokusila dát do kupy – řekněme – zásady, na kterých by měl být Radiožurnál od 1. ledna letošního roku postaven. Řekla jsem si, že obrovská výhoda jakéhokoli rádia je ta, že je to rychlý sdělovací prostředek. Máme obrovskou výhodu před psanými p e r i o d i k y, a pojďme tedy té výhody využít. Buďme rychlí. Z toho vznikla moje absolutní priorita kvalitního zpravodajství a to je TEĎ A TADY. To je to, že kdykoli se cokoli stane a my vo tom a my o tom – promiňte – víme, a to prostřednictvím agentur českých i světových nebo prostřednictvím našich reportérů, tak to zveřejníme. Nečekáme až na relaci zpravodajskou, která začne v celou. Odtud vznikla moje absolutní priorita, které říkám TEĎ A TADY, která se nám všem, kteří na ní pracujeme, musím říci, docela zalíbila.
Mluvené slovo zůstává zcela základním prvkem vysílání a tak celkový podíl mluveného slova a hudby jsem se snažila, aby se na Českém rozhlasu 1 Radiožurnálu nezměnil. Zachovala jsem půlhodinové vysílací osy, to znamená, že zprávy – pravidelné zprávy, kvalitní zprávy – máme každou celou a v půl v průběhu dne, a každou půl, půl, celou, čtvrt a třištvrtě v průběhu ranního vysílá… vysílání.
Dále jsem ve spolupráci s řídícím týmem Radiožurnálu došla k jakési všeobecné shodě o tom, že rozhlasová reportáž je báječný žánr. A že bychom ji chtěli dál budovat. A že ji budovat budeme.
Menšinová témata jsem chtěla do budoucna nejen soustředit ve večerních koncipovaných blocích. Ale chtěla bych se dlouhodobě – a tady se přiznám,že si nejsem jistá, jestli se nám to k tomuto dnu už zcela podařilo – postupně bych v e d l e těchto večerních bloků chtěla menšinová témata také pomoci integrovat do celodenního vysílání. Jak se to dělá? … jsem přemýšlela. Možná se to dělá tak, že z těch delších bloků se pokusíme časem… vystřihávat kratší. Řekněme minutové věci, zajímavé – ať ze života handicapovaných nebo ze života duchovní sféry, anebo z řady jiných. Třeba i ze života slovenské menšiny, která žije na našem území. A pokusíme se tímto způsobem tato menšinová témata integrovat do celodenního vysílání nejsilnějšího rádia veřejné služby. Opakuji, že si nejsem jistá, že v tom návalu práce to děláme. Ale ráda bych, abychom to v nejbližší době rozhodně dělat začali.
Dále, vzhledem k tomu, že vedle zpravodajství pokládám za zcela z á s a d n í prvek… v rádiu tohoto typu, v rádiu veřejné služby tohoto typu, původní rozhlasovou publicistickou tvorbu, naordinala… naordinovala jsem, zase opět se svými nejbližšími spolupracovníky, zvýšení… celkové zvýšení počtu pořadů, ve kterém se budeme věnovat tomu, čemu se říká publicistika. A to jsou ony večerní pořady, které také vidíte a ještě uvidíte v našem návrhu schématu.
Zvláštní důraz, a to… bez ohledu na to, zda mluvíme o publicistice či o zpravodajství, jsme se rozhodli – opět spolu s celým řídícím týmem Radiožurnálu, dávat na problematiku Evropské Unie, na velmi kvalitní d o p r a v n í servis, na ekonomiku, v průběhu letošního roku pak na výročí tzv. výročí osmiček, dále na vyšší zastoupení regionálního zpravodajství a publicistiky.
A protože by někomu z vás mohly tyhle věci, o kterých jsem teď hovořila, znít malinko frázovitě, a to já jsem rozhodně nechtěla, tak jsem požádala řídící tým Radiožurnálu, aby je – jak já říkám – odfrázovitěl, a zkusil je zavést do konkrétní praxe a dokonce mi napsal, jak by ta konkrétní praxe – a to je to červené, co vidíte – tady toho vlastně ve vysílání mohlo, a podle mého názoru mělo vypadat.

Barbora Tachecí (ředitelka ČRo1 – Radiožurnálu)
A dospěli jsme mimo jiné –promiňte za ten mlask – promiňte… A dospěli jsme mimo jiné k těmto faktickým věcem:
Dopravní servis jsme p o s í l i l i. A to tak, že četnost dopravních vstupů v ranním vysílání se zvýšila ze dvou na čtyři v hodině, a pokusili jsme se společně tento dopravní servis obsahově i formálně obohatit. Jak? – Formálně… formálně tak, že jsme vyměnili část hlasů, které to dělají a zároveň více, než kdykoliv jindy předtím se snažíme, aby zaznívaly informace od zhruba sedmi tisíc našich dopravních zpravodajů. To cítím jako jistou naši chloubu. Český rozhla… jako celek má nejsilnější vlastní síť dopravních zpravodajů. Je jich, věřte nebo ne, sedm tisíc. To je báječné bohatství , kterého bychom rádi ještě více než dosud využívali i v roce letošním.
Pokud jde o ekonomiku. Zjistila jsem, že v loňském roce nebyla ekonomika povinnou součástí zpravodajských relací. A protože si myslím, že ekonomika je vlastně základem fungování této země, protože všechno ostatní, bez ohledu na naše názory nebo záliby, je jakousi n a d s t a v b o u. Nad tím, co se děje v ekonomice. Je báječné, že si můžeme dovolit všichni dobré filmy, že si můžeme všichni dovolit dobré knihy, ale kdyby nebylo fungující ekonomiky, tak mám pocit, že bychom třeba to báječné kulturní zázemí, které nám tato země nabízí, nemohli mít. A řekla jsem si, že by možná bylo dobré, kdyby ekonomika, vzhledem k tomuto významu, byla součástí alespoň h l a v n í c h zpravodajských relací, které Český rozhlas 1 Radiožurnál má. A proto r á d a se mohu pochlubit tím, a my všichni, že od 1. ledna letošního roku máme, podle mého názoru, docela kvalitní ekonomické zpravodajství jako povinnou součást hlavních zpravodajských relací, tedy zpravodajských relací v 7, v 8, ve 12 a v 18 hodin.
Jak se dělá kvalitní regionální zpravodajství? – Tomu jsme m i m o c h o d e m na poradách našeho řídícího týmu Radiožurnálu věnovali relativně hodně času. Hledali jsme nejrůznější formy a způsoby jak to dělat. A našli jsme jednu, která se nám v tuto chvíli všem docela líbí. Možná se nám přestane líbit za… týden, za měsíc nebo za rok a pak ji změníme. Ale… požádali jsme všechny regionální reportéry, které Český rozhlas má, což jsou redaktoři z našich regionálních rozhlasů, o to, aby se pokusili zhruba… zhruba říkám, protože všechny časy v případě rádia jsou zhruba. Jediné, co by mělo být přesně, jsou časová znamení u zpráv.
Tak tedy zhruba na minutovém prostoru každý den a každý z nich, aby nám posílal v průběhu odpoledne či noci předcházející nějaký zajímavý nebo důležitý příspěvek o události, která se daný den stane v daném regionu. Jsem s t r a š n ě ráda, že d r t i v á většina našich regionálních zpravodajů na tuto spolupráci přistoupila… a posílá nám v průběhu nocí, podle mého názoru, velmi kvalitní příspěvky o tom, co každý den zajímavého či d ů l e ž i t é h o se v jednotlivých regionech České republiky stane. Tyto příspěvky pak pravidelně zařazujeme do bloku, který nese název Ranní Radiožurnál. A vysíláme ho každý všední den, od 5 do 9 a každý víkend od 6 do 10.
Vysílací schéma máte… ve svých presskitech, jak se tomu říká. Proto už necítím potřebu teď ho dále rozebírat, vy si ho jistě rádi prostudujete.
Důležitý čas v každém rádiu, n e j e n rádiu veřejné služby, je především čas od pěti do 19 hodin. Ještě důležitější čas, pro k a ž d é rádio, nejen rádio veřejné služby, je čas od pěti do devíti ráno. Je to proto, že podle všech průzkumů, které máme k dispozici, je to takzvaný „prime-time“. Jako je v televizi zhruba od sedmi hodin do devíti hodin večer, tak v rádiích obecně, bez ohledu na to, zda jsou to rádia veřejnoprávní nebo soukromá, je to čas od pěti ráno do devíti ráno. Je to čas, během kterého všechna rádia oslovují nejvíce posluchačů. A proto je to čas, který podle mého názoru, zaslouží zvláštní soustředění. Ještě větší, než jinak vysoké soustředění, které dáváme čtyřiadvaceti hodinám vysílání. Proto si myslím, že by i pro vás jako p r o f e s i o n á l y mohlo být zajímavé podívat se na to, jak se stavba takhle velmi důležitého bloku, v rádiu, staví, a jak jsme se ho p o k u s i l i postavit my, na Českém rozhlasu 1 – Radiožurnálu.
Já nevím, jestli má smysl, abych vám četla, to co si sami čtete na těch powerpointových prezentacích a n e r a d a bych vás okrádala o čas. Ale tohle je jenom náznak d e t a i l u, v jakém se snažíme pracovat. To… berte to prosím tedy jenom jako i l u s t r a t i v n í příklad toho, v jakém detailu cítíme jako povinnost, my v š i c h n i, kteří pracujeme na Radiožurnálu, pracovat.
Dopolední Radiožurnál zaslouží n e m e n š í soustředění nás všech, kteří pro toto rádio veřejné služby pracují. Proto ve stejném detailu pracujeme i pro něj.
To je prezentace, kdybyste kdokoli z vás o ni měl později zájem, tak jsme samozřejmě schopni vám i tuto prezentaci zaslat například po mailu, čili bude stačit, když třeba požádáte Rendu Hniličku…

Jan Pokorný (šéfredaktor ČRo1 – Radiožurnálu)
Zavorala.

Barbora Tachecí (ředitelka ČRo 1 – Radiožurnálu)
Promiňte… Zavorala… To je ta nervozita z tak s k v ě l é h o publika… aby vám ji poslal a on vám ji jistě rád pošle.
Ozvěny dne ve 12 jsme rozšířili – a teď už se to pokusím zrychlit – protože vidím, že si rozumíme, a jsem tomu ráda, pokusím se to zrychlit. Takto jsme rozšířili polední Ozvěny dne, takto jsme se pokusili naplnit Radiožurnál Styl, což je blok, který vysíláme od 12:30 do 15 každý den, takto jsme se snažili upřesnit takzvaný Odpolední Radiožurnál, který vysíláme každý den od pondělí do pátku ve zmíněném čase, takto jsme se snažili definovat Radiofórum, takto – a máte to opět ve svých presskitech –vypadá večerní vysílání od pondělí do pátku na Radiožurnálu, takto vypadá celodenní vysílání během víkendů.
Hlavní osobnosti, které se objevily ve vysílání Radiožurnálu od 1. ledna letošního roku jsou tyto a myslím, že už je všichni znáte. Opět rádi zašleme.
Hudba možná zaslouží také zmínku alespoň na závěr těchto informací a to proto, že hudbu beru jako velmi důležitý d o p l n ě k… především zpravodajství a publicistiky. Hlavní charakteristiky hudby, tak jak je cítím já a hudební dramaturgie, kterou jsem si vybrala, jsou zhruba tyto:
Necítím potřebu znovu referovat o tom, co pravděpodobně už drtivá většina z vás… ví.
(Zní hudba, potichu)
Barbora Tachecí (ředitelka ČRo1 – Radiožurnálu)
Todle je ukázka…. Jde to dát víc nahlas, prosím? Děkuju.
(hudba: Láska je tu s námi, Help, aj.)
Ježiš já se omlouvám, já jsem chtěla, aby tam naskakovaly ty jména… Martine, mám vás tady někde? My jsme to totiž pro radu i pro zaměstnance měli připravené tak, že nabíhaly jednotlivé ukázky těch písniček a k tomu tam nabíhaly ména těch songů a těch interpretů. A hrozně mě mrzí, že to tady teďkom pro vás zrovna nezafungovalo. A možná, že to Martin dá popořádku. Zkusíme to?
Vydrže… Třicet vteřin?… Martine, oni nám to budou teď stopovat novináři. Oni jsou p ř e s n í. Když to nestihnem, tak to nevadí.
(Hudba nabíhá, kolega Martin odchází… )
Výborně, děkuju. Děkuju, Martine.
(Běží asi 7 ukázek populárních i jiných písní – Touha apod.)

Barbora Tachecí (ředitelka ČRo1 – Radiožurnálu), k Janu Pokornému
Usmívej se, to je hezká muzika, ne?

Jan Pokorný (šéfredaktor ČRo1 – Radiožurnálu)
Já se usmívám.

Barbora Tachecí (ředitelka ČRo1 – Radiožurnálu)
Já se omlouvám. To jsme možná udělali s Martinem drobnou chybu, tohle jsme tam měli „When Last Christmas“ proto, že to byla předvánoční doba. A dneska už to nehrajeme. Tak. To jenom na omluvu a na vysvětlení.
Tak. Ještě k hudbě, todle byla jenom ukázka, kterou jsme udělali jak říkám, né pro vás. I když jsem ráda, že vy jste ji slyšeli taky. Udělali jsme ji hlavně pro zaměstnance, to bylo nejdůležitější, protože bylo pro mě strašně důležité, aby všichni zaměstnanci pochopili, že v e d l e kvalitního zpravodajství a kvalitní publicistiky, musí, nebo by m ě l i podle mého názoru, také vnímat hudbu, kterou hrajeme, protože, ať chceme nebo nechceme, ta hudba je integrální součástí toho vysílání. A když těm lidem neukážeme, jak krásně… může hudba znít, tak to nikdy nepochopí. A nezačnou s ní taky dobře pracovat. Takže to bylo dělaný především pro ty zaměstnance. Pak jsem se s tím ráda pochlubila… pochlubila i radě, protože cítím za vnitřní povinnost jí říkat zásadní věci, protože je to náš regulační orgán a je to tak vpořádku, a teď, shodou okolností, jsem byla ráda, že jsem to mohla pustit taky vám, protože mnozí z vás také rádi – a mnozí i velmi dobře –píší o muzice.
Zvuk. (v pozadí vrtání nějakých dělníků) Podle mého názoru zvuk je stejně jako publicistika na prvním místě… Na prvním místě zpravodajství, na druhém publicistika, na třetím hudba, tak hned na čtvrtém místě, podle mého názoru, pro rádio veřejné služby tohoto typu, je důležitý také zvuk. Ve spolupráci se zvukaři, které pokládám já za kvalitní, jsme tedy udělali něco jako inovovaný zvukový obal a snažili jsme se ho dělat podle těchto zásad. Zároveň jsme se pokusili do vysílání Radiožurnálu implantovat také prvky toho, čemu se v odborném jazyce říká „self-promotion“ a v lidské řeči to znamenají taková ta kratičká „edit-proma“, která znějí dnes na Radiožurnálu před každými zprávami v celou, a to v denním čase. (vrtačky)
Řídící tým Radiožurnálu… od 15. ledna letošního roku bude vypadat věřím takchle, pokud se nestane nic z á s a d n í h o… a musím říci ještě k těm konkrétním lidem, možná tohle je to správné místo, že je pokládám všechny za skvělé. A všem jim děkuju. Protože kdyby t i h l e lidi, které tam čtete, kdyby t i se mnou nespolupracovali, tak by se nám nepodařilo vytvořit tohle báječné rádio, které si myslíme, že jsme vytvořili. Takže díky.

Barbora Tachecí (ředitelka ČRo1 – Radiožurnálu)
Součástí všech těch změn, ke kterým došlo, bylo – někdo může říct bohužel – ale taková je… takový je prostě život, byly také některé další personální změny. Ke kterým na naší stanici došlo. Já nevím samozřejmě, jestli vás to zajímá v t a k o v é m detailu, ale kdyby ano, tak jsem vám všem kdykoli na mobilu k dispozici a o každém tom m é n ě jsem připravená vám dát víc informací. Abych vám osvětlila, co m ě vedlo k tomu, že třeba už dnes na Radiožurnálu někteří z těchto lidí nepracují. Neváhejte prosím vás a kdykoliv mně volejte, já bych ráda, aby mezi námi – jako n o v i n á ř i – protože se zároveň stále pokládám za novinářku – kdyby panovalo něco jako souznění v tom smyslu, že já jsem tu od toho… t a k é od toho, abych vám poskytovala informace a budu to dělat r á d a. A dělám to ráda celou dobu.
Vize Radiožurnálu je možná to, co by pro vás mohlo být zásadní. Alespoň já u v n i t ř to cítím jako to nejdůležitější. Né ty drobné chyby. Někdy i časté. Je mi líto… se stávají v každodenním vysílání. Já osobně cítím jako – a těch chyb je mi líto. To chci říct. Vopravdu mě m r z í. Ale to co vnitřně cítím jako d ů l e ž i t ě j š í než ty drobné chyby, které se cestou dějí a m u s í dít – protože ten kdo pracuje, dělá chyby – tak jako důležitější cítím stále tu v i z i. Totiž kam chci já, s mým báječným týmem, to rádio vlastně… dotlačit v horizontu hodin, dnů, týdnů, měsíců a let.
A to – je – ta – vize, o které hovořím. Je tady. Já si myslím, že všichni umíme číst, takže nemá smysl, abych to znovu recitovala, jen znovu připomenu, že tuto prezentaci vám rádi kdykoli zašleme… komplet… tak jak je.
Pouhá vize, jak mnozí z vás, kteří pracují s lidmi kolem sebe, pouhá vize n e s t a č í. Musíme k tomu mít ještě prostředky k tomu, jak té vize dosáhnout. Jinak bychom spadli všichni do toho, že vyprávíme po hospodách o vizích a nepodaří se nám je naplnit. Já jsem n e c h t ě l a… abych tady zůstala v pozici, kdy budu chodit po chodbách a vyprávět o tom, jaký b y měl být Radiožurnál. Já jsem strašně moc chtěla, aby tu moji v i z i pochopili lidé ti nejbližší. Kolem mě a začali ji uvádět do toho konkrétního vysílání. A toto jsou ty prostředky, jak tam tuto vizi se p o k o u š í m e – a opravdu neříkám, že se nám to od prvního dne daří. To by ani nebylo normální. Ale jaksi ji postupně… snažíme… do toho vysílání tu vizi dostávat.
Nebudu číst. (myšleno prezentaci)
Tady na tom slajdu pokračují ty moje prostředky, které si představuji k tomu, že mi pomohou dotlačit tu vizi do konkrétního vysílání. A můžete se zeptat jakýchkoli lidí, kteří pode mnou pracují, jestli je doopravdy používám… Možná by to bylo užitečné. Děkuji.
Toto je závěrečný slide, na kterém mně docela záleží, říkáme si – to nejlepší nechme nakonec… Máte to dokonce barevně oddělené… Já si myslím, že pokud k tomu já dostanu příležitost, a doufám, že ano, protože mě ta práce strašně baví… (úsměv) Tak pokud k tomu dostanu příležitost i nadále, tak že spolu se svým nejbližším řídícím týmem, kterému ještě jednou děkuji za všechno, co dosud udělal, bychom chtěli vystavět… postupně… rádio, které bude poskytovat ještě lepší veřejnou službu než dosud.
S ještě v ě t š í m důrazem na kvalitní zpravodajství, kvalitní p ů v o d n í zpravodajství a kvalitní publicistiku. Děkuju vám všem za trpělivost, s jakou jste tuhle, né zrovna krátkou, prezentaci vyslechli a jsem samozřejmě v tuto chvíli připravena odpovídat na jakékoli vaše dotazy a těším se na ně. Děkuju.

René Zavoral (moderátor)
Děkuji Báře Tachecí za podrobné představení nového schématu a zásad, kterými se řídící tým vedení Radiožurnálu při změnách drželo, chtěl bych se omluvit samozřejmě za to přerušování zvuky vrtačky, ale jak vidíte, ani tisková konference Radiožurnálu Českého rozhlasu nemůže narušit usilovné práce na rekonstrukci historické budovy, Vinohradská 12, v jejíž těsné blízkosti vlastně teďka sedíme, zeptám se Honzy Pokorného, šéfredaktora stanice, zda chce něco dodat ještě… Nikoliv. Tak v tuto chvíli můžeme otevřít tedy ten prostor pro vás… vidím hned první ruku, paní Brusová, ČTK:

Brusová, ČTK:
Paní Tachecí, já jsem se chtěla zeptat, jak to vypadá s tím týmem komentátorů? Jestli skutečně začne pracovat od pondělka a jak dopadlo jednání pana Kasíka s panem Hoffmanem? Děkuju.

Barbora Tachecí (ředitelka ČRo1 – Radiožurnálu)
Děkuji za ten dotaz, především děkuju panu generálnímu řediteli, že byl tak laskav a s Ivanem Hoffmanem jako s bravurním komentátorem se sešel. Myslím si, že jsme na dobré cestě se s Ivanem Hoffmanem dohodnout… na jeho dalším působení v Českém rozhlase 1 Radiožurnál, a já z toho mám strašnou radost (úsměv), protože si myslím, že Ivan Hoffman je naprosto vyjímečná, nejen rozhlasová, osobnost. Konkrétní a přesná situace je taková, že Ivan Hoffman mě osobně slíbil, že zhruba během tří týdnů si to všechno nechá projít hlavou a zavolá mi, a budeme se bavit o jeho dalším angažmá na Radiožurnálu dál. Protože ale pro m n e jsou tři týdny poměrně dlouhá doba, protože Radiožurnál vysílá čtyřiadvacet hodin denně, sedm dní v týdnu, tak jsem požádala svého přímého nadřízeného, Petra Dudka, mimochodem s k v ě l é h o novináře, …

Jan Pokorný (šéfredaktor ČRo1 – Radiožurnálu)
Pardon. To je j e h o přímý nadřízený. Ne Báry.

Barbora Tachecí (ředitelka ČRo1 – Radiožurnálu)
To je můj přímý podřízený. Petr Dudek. Tak…

Jan Pokorný (šéfredaktor ČRo1 – Radiožurnálu)
Ty jsi řekla nadřízený.

Barbora Tachecí (ředitelka ČRo1 – Radiožurnálu)
Ježiš, to se omlouvám. (směje se) Já jsem z vás tak nervózní, promiňte… Požádala jsem svého přímého podřízeného, Petra Dudka, který šéfuje publicistiku, o to, aby nečekal tyto tři týdny, než se vyjádří bravurní komentátor Ivan Hoffman, a pokusil se dát do kupy mnou navržený komentátorský tým dříve. A jestli to k l a p n e, a já věřím, že to klapne, tak komentáře jako f o r m a… rozhlasová, bezvadná, začne vysílat Radiožurnál od příštího pondělí. Děkuju.

Petr Burda, Radio Haló Futura
Petr Burda, Radio Haló Futura, dobrý den.

Barbora Tachecí (ředitelka ČRo1 – Radiožurnálu)
Dobrý den.

Petr Burda, Radio Haló Futura
Zeptám se trošku… Takhle. Viděl jsem paní Tachecí ve vysílání České televize, v Dobrém ránu, kdy jste jaksi tam hovořila tedy s moderátorem, a zjistil jsem, že to bylo velmi zajímavé, takže se zeptám, jestli takhle tvrdě budete postupovat i ke svým zaměstnancům rozhlasu a… Ale bylo to v pořádku. A druhá věc, která mě zajímá je to, zda právě ta rekonstrukce, kterou tady slyšíme, když se teda udělá perfektní schéma, udělá se nový perfektní zvuk, tak do jaké míry ten posluchač vlastně na celém světě, i když to jde přes internet, uslyší ty vrtačky. Děkuji.

Barbora Tachecí (ředitelka ČRo1 – Radiožurnálu)
(směje se) Děkuji za oba dotazy, jen velmi krátce, protože předmětem této tiskové konference n e n í hodnotit výkony jiných. Chci říci, pane kolego, že nejen že chci do budoucna obdobně tvrdě postupovat vůči svým podřízeným. Já vůči nim takto postupuji od prvního listopadu loňského roku. Vrtačky? To možná René.

René Zavoral (moderátor)
Já myslím, že pokud posloucháte naše stanice, tak slyšíte velmi dobře, že žádná vrtačka se ve vysílání neozývá a že rekonstrukce probíhá tak, aby nebyl narušen provoz a vysílání Českého rozhlasu. Tolik stručně.
Petr Burda, Radio Haló Futura
Děkuji.

Juraj Gerbery, časopis Týden
Juraj Gerbery, časopis Týden. Ja by som len chcel upresniť niektoré personálne záležitosti – čo sa týka šéfredaktora Píchy tak on teda má nastúpiť kedy?

Barbora Tachecí (ředitelka ČRo1 – Radiožurnálu)
15. ledna nebo 18. ledna. Prostě…

Juraj Gerbery, časopis Týden
… 18. teda?

Barbora Tachecí (ředitelka ČRo1 – Radiožurnálu)
… v průběhu… v průběhu ledna, pane Gerbery, jestli pokládáte za zásadní, po tom všem, co jsem vám řekla… jestli nastoupí…

Juraj Gerbery, časopis Týden
15. už bolo.

Barbora Tachecí (ředitelka ČRo1 – Radiožurnálu)
Můžu do… můžu dokončit tu otázku, pane Gerbery? Tu odpověď? – Jsem z vás tak nervózní. –

(novináři smích)

Barbora Tachecí (ředitelka ČRo1 – Radiožurnálu)
Pane Gerbery, jestli po tom, co jsem vám dnes řekla a ukázala, pokládáte za zásadní, jestli b r a v u r n í novinář a skvělý člověk Alexandr Pícha nastoupí 15. ledna, 18. ledna, 23. ledna nebo 2. února, tak máte právo znát moji odpověď, já to nepokládám za zásadní, já pokládám za zásadní to, že Alexandr Pícha nastoupí v průběhu ledna a jsem mu za to vděčná. Myslím si, že to bude skvělá posila pro celý náš tým. Děkuju za dotaz.

Juraj Gerbery, časopis Týden
Ja som sa dopýtal kvoli tomu, že stě povedala, že nastúpi pätnástého. Len som to chcel upresniť, pretože pätnástého už bolo. A keďže tu vidím, že je pan Pokorný, že je stále šéfredaktorom. Ale…

Barbora Tachecí (ředitelka ČRo1 – Radiožurnálu)
Pane Gerbery, myslíte, že jsem vám odpověděla dost, nebo mám jít do větších podrobností? Jen si řekněte. (úsměv)

Juraj Gerbery, časopis Týden
A eště by som sa chcel spýtať na moderátora pana Bílka, špekulovalo sa o jeho ďalšom zotrvaní vo vysielaní už stě sa… urobila stě v tom nejaké ďalšie rozhodnutie? Zostaně vo vysielaní alebo bude nahradený nekým iným?

Barbora Tachecí (ředitelka ČRo1 – Radiožurnálu)
Děkuji za ten dotaz, pane G e r b e r y, chtěla bych vás ujistit, že každý d e n sleduji výkony absolutně v š e c h. Moderátorů Radiožurnálu, nebo se o to alespoň snažím. Součástí tohoto každodenního sledování výkonu mých podřízených je samozřejmě i sledování kolegy Bílka. Podle m é h o názoru, se jeho výkon r a z a n t n ě zlepšil, a jsem s jeho vývojem spokojená. Pokud jde o jakékoli perzonální změny, ke kterým může dojít a pravděpodobně dojde obecně na Radiožurnálu kdykoliv v budoucnosti, tak k nim přistupuju tak, jak jsem napsala v prezentaci, kterou jste shlédl. Rádio by mělo být ž i v ý m organismem, a podle toho by s ním mělo být – i z pozice ředitele stanice – nakládáno. Stačí vám takhle moje odpověď pane G e r b e r y ?

Juraj Gerbery, časopis Týden
Takže mám tomu rozumieť tak, že pan Bílek zostane ďialej na…

Barbora Tachecí (ředitelka ČRo1 – Radiožurnálu)
Pane Gerbery, rozumějte tomu, jak uznáte za vhodné. Já se ptám…

Juraj Gerbery, časopis Týden
Prečo stě taká konfrontačná voči mě…

Barbora Tachecí (ředitelka ČRo1 – Radiožurnálu)
… jestli vám stačí moje odpověď.

Juraj Gerbery, časopis Týden
… já som vám niečo… nejak vám… ublížil?

Barbora Tachecí (ředitelka ČRo1 – Radiožurnálu)
Pane… pane Gerbery, hodnocení vašich novinářských výkonů není předmětem této konference.

Novinář Ondřej Aust
Já bych se s dovolením, dobrý den, Báro, zeptal, jestli můžete přiblížit… Vy jste se už několikrát, opakovaně vlastně vyjadřovala k tomu jaké máte plány co se týče poslechovosti. Já bych… mě by zajímalo, jak plánujete vlastně změnit, pakliže vůbec, tu… vlastně skladbu posluchačstva Radiožurnálu z hlediska věku. Jestli by se na tom mělo něco měnit, a pokud ano, tak jak. Jestli je to omlazení ten plán nebo naopak chcete starší posluchače, nebo jakým způsobem to chcete udělat.

Barbora Tachecí (ředitelka ČRo1 – Radiožurnálu)
Ondřeji děkuju vám za tuhle otázku, protože mně dává příležitost znovu zopakovat to, co říkám od samého začátku. Pokud de o skladbu posluchačů, či počet posluchačů, já nemám žádný cíl. Protože mým cílem je kvalitní zpravodajsko-publicistické rádio. Věřím tomu, že jestliže se nám ho podaří postavit, tak že na tuto vytvořenou kvalitu, se posluchači nabalí sami. Je to moje teorie a budeme se moci společně podívat za dva roky. Dřív ne. Protože víme jak… ty průzkumy fungují. Budeme se společně moci za dva roky podívat, jestli se mi to podařilo. Děkuju za dotaz.

Novinář Ondřej Aust
Můžu jenom ještě takové doplnění – můžete aspoň říct, jestli budete ráda, když přijde více mladých posluchačů než jich má třeba Radiožurnál teď?

Barbora Tachecí (ředitelka ČRo1 – Radiožurnálu)
Já budu především, Ondřeji, ráda, když se mi podaří vytvořit něco, co budu moci já… mí nejbližší spolupracovníci, mí nadřízení a můj regulační orgán s čistým svědomím nazvat kvalitou.

Novinář Ondřej Aust
Jestli dovolíte, byla jste ještě… byla jste opakovaně vlastně kritizována za to údajné přeplácení lidí, kteří přicházeli z komerční sféry. Můžete říct, jestli… koncesionáři teď platí vlastně jakoby… nebo odvádějí tu část peněz, která jde na platy těchto lidí… výrazně víc nebo míň, stejně, nebo kolik vlastně než těch stávajících lidí na Radiožurnálu… (není rozumět)

Barbora Tachecí (ředitelka ČRo1 – Radiožurnálu)
Já rozumím vaší otázce, já si myslím, že kolik a jaké jsou platy v jednotlivých firmách, konkrétní platy konkrétních lidí, nebývá zatím zvykem zveřejňovat. Obecné hospodaření je jistě součástí – a opět bude – výroční zprávy celého Českého rozhlasu. Mohu říci zase jen obecnou odpověď, právě kvůli limitům, které jsem zmínila, moje obecná odpověď je taková, že… kvalitnější Radiožurnál, tím myslím Radiožurnál, který se j e š t ě v í c e než dosud bude věnovat zpravodajství a publicistice, nebude zásadně dražší, než Radiožurnál, který byl vyráběn v průběhu roku 2007.

Novinář Ondřej Aust
Nicméně rozhlas je vlastně trošku jiná než soukromá firma, neboť…

Barbora Tachecí (ředitelka ČRo1 – Radiožurnálu)
Určitě.

Novinář Ondřej Aust
… je placen vlastně z peněz nás všech, čili tam nějaké navýšení bylo? Jakoby v té platové…

Barbora Tachecí (ředitelka ČRo1 – Radiožurnálu)
Ondřeji, jsme médium veřejné služby, a bezpochyby má každý koncesionář nárok na to, vědět maximum. My se snažíme toto maximum zveřejňovat ve výročních zprávách, a budete-li mít zájem, což můžete, o hlubší informace, obraťte se prosím na mě mimo tiskovou konferenci, protože já si zveřejnění těchto informací, bych musela nechat schválit svým nadřízeným orgánem. Děkuju.

Novinář Ondřej Aust
A úplně poslední věc, už jste se setkala s některými těmi kritiky, kteří na internetu organizují nebo podepisují dvě petice? Respektive pokud ano, co jste si řekli?

Barbora Tachecí (ředitelka ČRo1 – Radiožurnálu)
Nesetkala. Já jsem neměla čas, já jsem pracovala. (úsměv)
(novináři smích)