(nemáme kam)

---

Vysílací zákon

231/2001 Sb.
ZÁKON
ze dne 17. května 2001
o provozování rozhlasového a televizního vysílání
a o změně dalších zákonů
Změna: 274/2003 Sb.
Změna: 341/2004 Sb.
Změna: 626/2004 Sb.
Změna: 82/2005 Sb.
Změna: 127/2005 Sb.

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ
OBECNÁ USTANOVENÍ

§ 1

Předmět úpravy

Tento zákon upravuje práva a povinnosti právnických
a fyzických osob při provozování rozhlasového a televizního
vysílání.

§ 2

Základní pojmy

(1) Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) rozhlasovým a televizním vysíláním prvotní šíření původních
rozhlasových a televizních programů a teletextu, určených
k příjmu veřejností v kódované nebo nekódované formě,
prostřednictvím zemských vysílacích rádiových zařízení (dále
jen “vysílač”), kabelových systémů a družic, a to analogově
i digitálně,
b) převzatým rozhlasovým a televizním vysíláním příjem vysílání
původních rozhlasových a televizních programů nebo jejich
podstatných částí a jejich současné, úplné a nezměněné šíření
pro veřejnost prostřednictvím vysílačů, kabelových systémů
a družic či jiných technických prostředků; za nezměněné šíření
se považuje i šíření české verze televizního programu prvotně
vysílaného v cizím jazyce,
c) celoplošným vysíláním rozhlasové a televizní vysílání, které
může přijímat alespoň 70 % obyvatel České republiky počítaných
podle údajů vyplývajících z posledního sčítání lidu,1) pokud
zvláštní právní předpis nestanoví jinak,1a)
d) programovou sítí společné sestavování programů nebo jejich
podstatných částí nebo vzájemné přejímání programů nebo jejich
podstatných částí a jejich současné šíření více provozovateli,
e) místním vysíláním vysílání rozhlasového nebo televizního
programu určeného svým dosahem pro místně vymezenou oblast
a pro tuto oblast vytvářeného,
f) provozovatelem rozhlasového a televizního vysílání právnická
nebo fyzická osoba, která sestavuje program, je odpovědná za
jeho obsah a pod zvukovým nebo obrazovým označením, jež program
nezaměnitelně identifikuje, tento program šíří nebo
prostřednictvím třetích osob nechává šířit, (dále jen
“provozovatel vysílání”),
g) provozovatelem převzatého vysílání právnická nebo fyzická
osoba, která rozhoduje o skladbě programů převzatého vysílání
a která tyto programy šíří nebo prostřednictvím třetích osob
nechává v úplné a nezměněné podobě šířit (dále jen
“provozovatel převzatého vysílání”) na základě oprávnění
k provozování převzatého vysílání (dále jen “registrace”) podle
tohoto zákona,
h) základní programovou specifikací vymezení převažujících žánrů
v celku programové skladby,
i) programem záměrné časové uspořádání jednotlivých rozhlasových
nebo televizních pořadů a dalších částí vysílání
a v rozhlasovém vysílání i toku programových prvků v rámci
jednoho vysílaného programu,
j) pořadem obsahově souvislá, celistvá a časově ohraničená část
rozhlasového nebo televizního vysílání; v rozhlasovém vysílání
se pořadem rozumí i programový prvek,
k) teletextem systém vysílání textových nebo grafických informací
souběžně s vysíláním televizního signálu, přičemž tyto
informace lze vyvolat jen na obrazovce televizního přijímače,
který je vybaven příslušným dekódovacím zařízením,
l) reklamou jakékoliv veřejné oznámení, vysílané za úplatu nebo
jinou protihodnotu nebo vysílané za účelem vlastní propagace
provozovatele vysílání, určené k podpoře prodeje, nákupu nebo
pronájmu výrobků nebo služeb, včetně nemovitého majetku, práv
a závazků,
m) skrytou reklamou slovní nebo obrazová prezentace zboží, služeb,
obchodní firmy, ochranné známky nebo činnosti výrobce zboží
nebo poskytovatele služeb, uvedená provozovatelem vysílání
v pořadu, který nemá charakter reklamy a teleshoppingu, pokud
tato prezentace záměrně sleduje reklamní cíl a může veřejnost
uvést v omyl o povaze této prezentace; taková prezentace je
považována za záměrnou zejména tehdy, dojde-li k ní za úplatu
nebo jinou protihodnotu,
n) teleshoppingem přímá nabídka zboží, a to včetně nemovitého
majetku, práv a závazků, nebo služeb, určená veřejnosti
a zařazená do rozhlasového či televizního vysílání za úplatu či
jinou protihodnotu,
o) sponzorováním jakýkoliv příspěvek poskytnutý fyzickou nebo
právnickou osobou, která neprovozuje televizní vysílání nebo
produkci audiovizuálních děl, k přímému nebo nepřímému
financování rozhlasových nebo televizních pořadů za účelem
propagace jména a příjmení fyzické osoby nebo názvu právnické
osoby, obchodní firmy, obrazového symbolu (loga) nebo ochranné
známky, sponzora nebo jeho služby, výrobků nebo jiných výkonů,
p) podprahovým sdělením zvuková, obrazová nebo zvukově-obrazová
informace, která je záměrně zpracována tak, aby měla vliv na
podvědomí posluchače nebo diváka, aniž by ji mohl vědomě
vnímat,
r) nejnižší programovou nabídkou soubor programů poskytovaný
provozovatelem kabelového systému za nejnižší cenu,
s) kabelovým systémem soubor telekomunikačních zařízení, jejichž
prostřednictvím provozovatel vysílání nebo provozovatel
převzatého vysílání šíří programy předplatitelům za sjednanou
cenu; kabelový systém zahrnuje televizní kabelové rozvody,
mikrovlnné systémy šíření programů prostřednictvím vysílačů či
jiných technických prostředků,
t) souborem technických parametrů v případě zemského vysílání
kmitočet, vyzářený výkon a vysílací stanoviště,
u) opakovaným porušením povinnosti porušení povinnosti, za níž
byla více než jednou uložena pokuta ve dvou po sobě jdoucích
kalendářních letech.

(2) Za rozhlasové a televizní vysílání se nepovažuje
a) zajišťování komunikačních služeb zaměřených na poskytování
informací nebo jiných sdělení na základě individuálních
požadavků,
b) provozování telekomunikačních zařízení a poskytování
telekomunikačních služeb podle zvláštního právního předpisu,2)
c) šíření rozhlasových a televizních programů prostřednictvím
družice, pokud jsou šířeny provozovatelem vysílání na základě
oprávnění k provozování rozhlasového a televizního vysílání
(dále jen “licence”) uděleného podle § 12 nebo jde-li
o provozovatele vysílání podle § 3 odst. 1 písm. a) a toto
vysílání slouží pouze k dopravě kódového signálu k vysílačům,
d) sdělování informací souvisejících s provozem technických
prostředků využívaných k realizaci rozhlasového a televizního
vysílání.

(3) Za převzaté vysílání se nepovažuje současné, úplné
a nezměněné šíření přejímaných rozhlasových a televizních programů
určených pro veřejnost prostřednictvím kabelu, do něhož je
zapojeno nejvýše 100 účastníků s přijímači podléhajícími
oznamovací povinnosti; tento počet může být překročen, jestliže
účastníci společného příjmu jsou umístěni v jedné budově nebo
v komplexu budov k sobě prostorově nebo funkčně přináležejících,
jestliže přenos signálu je veden tak, že nepřekračuje pozemní
komunikaci, a jestliže tento společný příjem není obchodně
využíván.

(4) Za síť podle tohoto zákona se nepovažuje
a) dohoda provozovatelů vysílání o společném vysílání reklamy
a teleshoppingu, společné sestavování nebo vzájemné přejímání
takových částí programů, které nejsou významné z hlediska
jejich podílu na denní vysílací době v programu,
b) vysílání programů dvěma nebo více provozovateli vysílání na
společně sdílených kmitočtech.
——————————————————————
1) § 12 odst. 2 zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické
službě.
1a) § 3 odst. 3 zákona č. 483/1991 Sb., ve znění pozdějších
předpisů.
2) Zákon č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších
zákonů.

§ 3

Působnost zákona

(1) Tento zákon se vztahuje na
a) provozovatele vysílání, který toto vysílání provozuje na
základě zvláštních právních předpisů,3),4) (dále jen
“provozovatel vysílání ze zákona”),
b) provozovatele vysílání, který toto vysílání provozuje na
základě licence udělené podle tohoto zákona, (dále jen
“provozovatel vysílání s licencí”),
c) provozovatele převzatého vysílání, který toto vysílání
provozuje na základě registrace podle tohoto zákona.

(2) Na právnickou nebo fyzickou osobu, která není uvedena
v odstavci 1 a provozuje televizní vysílání nebo převzaté
televizní vysílání, se tento zákon vztahuje, lze-li ji považovat
za usazenou v České republice podle odstavců 3, 4, popřípadě 5.

(3) Právnická nebo fyzická osoba se považuje za usazenou
v České republice, pokud
a) má sídlo nebo místo podnikání4a) v České republice a rozhoduje
o skladbě televizního programu v České republice, nebo
b) má sídlo nebo místo podnikání v České republice a o skladbě
televizního programu rozhoduje v jiném členském státě
Evropských společenství nebo naopak, jestliže
1. významná část jejích zaměstnanců uskutečňuje činnosti
související s provozováním televizního vysílání v České
republice, nebo
2. významná část jejích zaměstnanců uskutečňuje činnosti
související s provozováním televizního vysílání jak v České
republice, tak v uvedeném jiném členském státě Evropských
společenství za podmínky, že má sídlo nebo místo podnikání
v České republice, nebo
3. provozování televizního vysílání poprvé zahájila v České
republice podle českého právního řádu a je schopna prokázat
trvalé a skutečné zapojení do hospodářského života v České
republice, pokud významná část jejích zaměstnanců
neuskutečňuje činnosti související s provozováním
televizního vysílání v České republice, ani v uvedeném jiném
členském státě Evropských společenství, anebo
c) má sídlo nebo místo podnikání v České republice a o skladbě
televizního programu rozhoduje ve státě, který není členským
státem Evropských společenství nebo naopak, pokud významná část
jejích zaměstnanců uskutečňuje činnosti související
s provozováním televizního vysílání v České republice.

(4) Nelze-li právnickou nebo fyzickou osobu považovat za
usazenou v České republice nebo v jiném členském státě Evropských
společenství podle odstavce 3, tento zákon se na ni vztahuje,
pokud k televiznímu vysílání nebo k převzatému televiznímu
vysílání využívá
a) kmitočet přidělený Českou republikou, nebo
b) družici, jejíž pozice na oběžné dráze přísluší České republice,
pokud nevyužívá kmitočet přidělený Českou republikou nebo jiným
členským státem Evropských společenství, anebo
c) vzestupný signál vysílaný k družici z území České republiky,
pokud nevyužívá kmitočet přidělený Českou republikou nebo jiným
členským státem Evropských společenství, ani družici, jejíž
pozice na oběžné dráze přísluší České republice nebo jinému
členskému státu Evropských společenství.

(5) Na právnickou nebo fyzickou osobu, která provozuje
televizní vysílání nebo převzaté televizní vysílání a nelze ji
považovat za usazenou v České republice nebo v jiném členském
státě Evropských společenství podle odstavce 3, ani nesplňuje
v České republice nebo v jiném členském státě Evropských
společenství některou z podmínek podle odstavce 4, se tento zákon
vztahuje jen tehdy, lze-li ji považovat za usazenou v České
republice podle Smlouvy o založení Evropského společenství.4b)
——————————————————————
3) Zákon č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění pozdějších
předpisů.
4) Zákon č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, ve znění pozdějších
předpisů.
4a) § 2 odst. 3 obchodního zákoníku.
4b) Čl. 43 a následující Smlouvy o založení Evropského
společenství vyhlášené v Úředním věstníku Evropských
společenství č. C 340 dne 10. listopadu 1997.

§ 3a

Předpoklady pro účast v řízení o udělení licence
k provozování vysílání a v řízení o registraci
převzatého vysílání

(1) Předpokladem k tomu, aby právnická osoba získala licenci
nebo registraci, je, že splňuje podmínky stanovené pro podnikání
v České republice zvláštním právním předpisem.4c) Má-li právnická
osoba právní formu akciové společnosti, její akcie musejí znít na
jméno.

(2) Předpokladem k tomu, aby fyzická osoba získala licenci
nebo registraci, je, že má plnou způsobilost k právním úkonům
a splňuje podmínky stanovené pro podnikání v České republice
zvláštním právním předpisem.4c)

(3) Je-li osoba uvedená v odstavci 2 zahraniční osobou,4d)
která nemá v České republice organizační složku nebo trvalý pobyt,
je povinna ustanovit si zástupce v České republice, oprávněného
jednat za ni ve věcech upravených tímto zákonem.
——————————————————————
4c) Obchodní zákoník.
4d) § 21 odst. 1, 2, 4 a 5, § 22 a následující obchodního
zákoníku.

ČÁST DRUHÁ
RADA PRO ROZHLASOVÉ A TELEVIZNÍ VYSÍLÁNÍ

§ 4

Postavení Rady pro rozhlasové a televizní vysílání

(1) Zřizuje se Rada pro rozhlasové a televizní vysílání (dále
jen “Rada”) se sídlem v Praze.

(2) Rada je správní úřad, který vykonává státní správu
v oblasti rozhlasového a televizního vysílání a převzatého
vysílání a dohlíží na zachovávání a rozvoj plurality programové
nabídky a informací v oblasti rozhlasového a televizního vysílání
a převzatého vysílání, dbá na jeho obsahovou nezávislost a plní
další úkoly stanovené tímto zákonem a zvláštními právními
předpisy.

§ 5

Působnost Rady

Rada
a) dohlíží na dodržování právních předpisů v oblasti rozhlasového
a televizního vysílání a podmínek stanovených v rozhodnutí
o udělení licence či v rozhodnutí o registraci,
b) uděluje, mění a odnímá licence k provozování rozhlasového
a televizního vysílání,
c) vydává, mění a zrušuje rozhodnutí o registraci k provozování
převzatého vysílání,
d) vede evidenci provozovatelů vysílání a provozovatelů převzatého
vysílání,
e) pravidelně uveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup
přehled žádostí o licenci a registraci a přehled udělených
licencí a jejich změn, registrací a jejich změn a přehledy
využívání kmitočtů kmitočtového spektra určeného pro rozhlasové
a televizní vysílání,
f) ukládá sankce podle tohoto zákona,
g) monitoruje vysílání,
h) uděluje souhlas Českému telekomunikačnímu úřadu k vydávání
povolení k provozování vysílačů pro jiné radiokomunikační
služby v části kmitočtového spektra určené pro rozhlasové
a televizní vysílání,
i) zpracovává v součinnosti s Českým telekomunikačním úřadem část
plánu přidělení kmitočtového spektra určeného pro rozhlasové
a televizní vysílání,
j) stanoví soubor technických parametrů, které jsou součástí
oprávnění k provozování vysílání pro provozovatele vysílání
podle § 3 odst. 1 písm. a) a b),
k) podílí se svými stanovisky a návrhy na vytváření zásad státní
politiky České republiky ve vztahu k vysílání a koncepci jeho
rozvoje,
l) vydává statut a jednací řád Rady a organizační řád Úřadu Rady,
m) předkládá návrh svého rozpočtu a závěrečného účtu Ministerstvu
financí a příslušnému orgánu Poslanecké sněmovny,
n) zveřejňuje usnesení Rady, výroční zprávu Rady, zápisy z jednání
Rady, nebrání-li tomu zvláštní právní předpisy, a případně
další informace způsobem umožňujícím dálkový přístup,
o) zveřejňuje rozhodnutí soudu o opravném prostředku a žalobě
proti rozhodnutí Rady. Tím nejsou dotčena ustanovení zvláštních
právních předpisů,5)
p) plní další úkoly stanovené tímto zákonem.
——————————————————————
5) Například zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů
a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon
č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších
předpisů.

§ 6

Povinnosti Rady

(1) Rada je povinna předkládat Poslanecké sněmovně každoročně
výroční zprávu o své činnosti a o stavu v oblasti rozhlasového
a televizního vysílání (dále jen “výroční zpráva”), která obsahuje
zejména
a) aktuální seznam provozovatelů vysílání a provozovatelů
převzatého vysílání,
b) informaci o situaci v rozhlasovém a televizním vysílání
a v převzatém rozhlasovém a televizním vysílání,
c) informaci o dodržování právních předpisů v oblasti rozhlasového
a televizního vysílání a o uložených sankcích,
d) informaci o výsledcích kontrol dodržování povinností
stanovených tímto zákonem a podmínek stanovených provozovatelům
vysílání a provozovatelům převzatého vysílání,
e) informaci o udělených licencích a kritériích, na základě
kterých byly licence uděleny žadatelům o licenci a zamítnuty
žádosti všech ostatních účastníků řízení,
f) informaci o změnách licenčních podmínek provozovatelů vysílání
s licencí,
g) informaci o podpoře evropské tvorby a evropské nezávislé tvorby
v televizním vysílání, plnění podílu evropské tvorby (§ 42)
a nezávislé tvorby (§ 43) a o důvodech případného nedosahování
stanovených podílů,
h) informaci o využívání kmitočtového spektra určeného pro
rozhlasové a televizní vysílání,
i) návrhy opatření zohledňujících nové technologie v oblasti
rozhlasového a televizního vysílání.

(2) Výroční zprávu je Rada povinna předložit Poslanecké
sněmovně ke schválení a současně předsedovi vlády ke stanovisku
nejpozději do konce února každého kalendářního roku. Současně je
povinna ji zveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup. Výroční
zpráva je veřejná ode dne jejího schválení Radou, jenž na ní musí
být vyznačen. Poslanecká sněmovna je oprávněna vyžadovat od Rady
vysvětlení a dodatečné informace k výroční zprávě. Rada je povinna
poskytnout vysvětlení a dodatečné informace v přiměřené lhůtě,
kterou stanoví Poslanecká sněmovna.

(3) Poslanecká sněmovna může předsedovi vlády navrhnout
odvolání Rady, neplní-li Rada opakovaně závažným způsobem
povinnosti uvedené v § 5 a v odstavcích 1 a 2 nebo pokud opětovně
neschválí pro závažné nedostatky výroční zprávu.

(4) Vláda a orgány státní správy spolupracují s Radou ve
věcech vysílání a jsou zejména povinny, jde-li o věci vysílání,
vyžádat si vždy stanovisko Rady a v mezích své působnosti
poskytnout Radě potřebnou součinnost.

§ 7

Členství v Radě

(1) Radu tvoří 13 členů, které jmenuje a odvolává předseda
vlády na návrh Poslanecké sněmovny, a to neprodleně po obdržení
návrhu.

(2) Funkční období člena Rady je 6 let.

(3) Do funkce člena Rady může být navržen a jmenován občan
České republiky, který
a) je plně způsobilý k právním úkonům,
b) má trvalý pobyt na území České republiky,
c) dosáhl věku 25 let,
d) je bezúhonný; za bezúhonného se nepovažuje občan, který byl
pravomocně odsouzen pro trestný čin, který byl spáchán v přímé
souvislosti s provozováním rozhlasového nebo televizního
vysílání nebo převzatého vysílání nebo s vydáváním periodického
tisku anebo pro jiný trestný čin spáchaný úmyslně, pokud jeho
odsouzení pro trestné činy nebylo zahlazeno anebo se na něj
z jiného důvodu hledí, jako by nebyl odsouzen. Za bezúhonného
se dále nepovažuje občan, který nesplňuje podmínky stanovené
zvláštním zákonem.6)

(4) Do funkce člena Rady nemůže být navržena a jmenována
osoba, která již po dvě po sobě jdoucí funkční období, popřípadě
jejich části vykonávala funkci člena Rady.

(5) Členství v Radě vzniká dnem uvedeným ve jmenovacím
dekretu.

(6) Členství v Radě zaniká
a) uplynutím funkčního období člena Rady,
b) dnem následujícím po doručení vzdání se funkce předsedovi
vlády,
c) dnem následujícím po dni doručení písemného rozhodnutí předsedy
vlády o odvolání člena Rady z funkce, popřípadě dnem uvedeným
v písemném rozhodnutí o odvolání člena Rady z funkce,
d) dnem nabytí právní moci rozsudku, jímž byl člen Rady zbaven
způsobilosti k právním úkonům nebo jímž byla jeho způsobilost
k právním úkonům omezena,
e) dnem nabytí právní moci rozsudku, kterým byl člen Rady odsouzen
pro některý z trestných činů uvedených v odstavci 3 písm. d),
f) úmrtím nebo prohlášením za mrtvého.

(7) Poslanecká sněmovna může navrhnout předsedovi vlády
odvolání člena Rady z funkce z těchto důvodů:
a) nevykonává-li řádně svoji funkci,
b) nesplňuje-li podmínky pro výkon funkce uvedené v tomto zákoně,
c) dopustil-li se takového jednání, které zpochybňuje jeho
nestrannost, nezávislost nebo nestrannost Rady.

(8) Členu Rady, který byl v souvislosti s trestním stíháním
vzat do vazby, pozastaví předseda vlády na dobu vazby výkon funkce
člena Rady, navrhne-li to Poslanecká sněmovna.

(9) S funkcí člena Rady je neslučitelná funkce prezidenta
České republiky, poslance, senátora, člena vlády, soudce, státního
zástupce, člena Nejvyššího kontrolního úřadu, člena bankovní rady
České národní banky, funkce člena Rady České tiskové kanceláře,
člena Rady České televize, člena Rady Českého rozhlasu.

(10) Členové Rady vykonávají své funkce osobně a pro jejich
výkon nesmějí přijímat žádné pokyny a instrukce.

(11) Členové Rady nesmějí zastávat funkce v politických
stranách nebo hnutích a vystupovat v jejich prospěch.

(12) Členové Rady ani osoby jim blízké nesmějí zastávat ani
neplacené funkce v jakýchkoliv orgánech společností, které
podnikají v oblasti hromadných sdělovacích prostředků, audiovize
a reklamy. Členové Rady ani osoby jim blízké se dále nesmějí
podílet na podnikání obchodních společností, které působí
v oblasti hromadných sdělovacích prostředků nebo v oblasti
audiovize a reklamy, a poskytovat přímo nebo zprostředkovaně za
úplatu poradenskou nebo obdobnou pomoc provozovatelům vysílání
a provozovatelům převzatého vysílání.

(13) Pokud vykonávají vedle své funkce výdělečnou činnost,
jsou povinni činit tak způsobem, který neohrozí řádný výkon funkce
člena Rady. Členové Rady nesmějí vykonávat ani vědeckou,
pedagogickou, literární, publicistickou a uměleckou činnost
způsobem, jímž by mohli narušit nebo ohrozit důvěru v nezávislost
a nestrannost Rady.
——————————————————————
6) Zákon č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další
předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech
a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České
republiky a Slovenské republiky, ve znění pozdějších předpisů.

§ 8

Jednání Rady

(1) Pokud zákon nestanoví jinak (odstavec 2), je Rada
způsobilá se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina jejích
členů a je-li současně přítomen předseda Rady nebo některý
z místopředsedů.

(2) Rada rozhoduje nadpoloviční většinou hlasů svých členů,
s výjimkou rozhodnutí o udělení licence podle § 18, prodloužení
licence podle § 12 odst. 8 až 12 nebo o odnětí licence podle § 63
nebo o zrušení registrace podle § 64, kdy je k rozhodnutí třeba
9 hlasů členů Rady.

(3) Z rozhodování Rady jsou vyloučeni členové Rady, u nichž
se zřetelem na jejich poměr k věci nebo k účastníkům řízení nebo
jejich zástupcům jsou důvodné pochybnosti o jejich podjatosti.
Člen Rady je povinen oznámit Radě skutečnosti nasvědčující svému
vyloučení z projednávání a rozhodování věci, jakmile se o nich
dozví. O námitce podjatosti rozhoduje Rada bez zbytečného odkladu.

(4) Při jednání se Rada řídí svým jednacím řádem, který
stanoví zejména způsob hlasování a způsob zaznamenávání
a zveřejňování rozdílných stanovisek členů Rady, způsob volby
a odvolávání předsedy Rady a místopředsedů Rady, jakož i pravidla
zastupování předsedy.

(5) O hlasování se vede protokol, do kterého se zaznamenává,
jak jednotliví členové Rady hlasovali.

§ 9

Předseda Rady a místopředsedové Rady

(1) Rada volí a odvolává ze svých členů předsedu a 3
místopředsedy.

(2) Předseda Rady řídí činnost Rady a jedná jejím jménem.

(3) Rada předsedu z funkce odvolá,
a) nevykonával-li funkci po dobu delší než 3 měsíce, nebo
b) nesplňuje-li podmínky pro výkon funkce člena Rady, nebo
c) vyskytují-li se ve výkonu jeho funkce opětovně vážné
nedostatky.

(4) Výkon funkce předsedy Rady zaniká
a) dnem zániku jeho členství v Radě, nebo
b) uplynutím období, na které byl Radou zvolen, nebo
c) dnem následujícím po doručení písemného rozhodnutí o odvolání
z funkce, nebo
d) dnem následujícím po doručení písemného vzdání se funkce Radě,
nebo
e) úmrtím nebo prohlášením za mrtvého.

(5) Po dobu, kdy předseda Rady nevykonává funkci, jej
zastupuje jím pověřený místopředseda Rady; odstavce 3 a 4 se
přiměřeně použijí i na odvolání a zánik funkce místopředsedy.

(6) Byl-li předseda Rady nebo místopředseda Rady odvolán, je
Rada povinna nového předsedu Rady nebo místopředsedu zvolit do 30
dnů ode dne odvolání.

(7) Obdobně je Rada povinna učinit v případě odstoupení či
ukončení funkčního období předsedy nebo některého z
místopředsedů.

§ 10

Pracovněprávní vztah člena Rady

(1) Pokud tento zákon nestanoví jinak, vztahují se na členy
Rady ustanovení zákoníku práce.

(2) Předseda Rady, místopředsedové Rady a členové Rady mají
nárok na plat a odchodné podle zvláštního právního předpisu.7)
——————————————————————
7) Zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech
spojených s výkonem funkce představitelů státní moci
a některých státních orgánů a soudců, ve znění pozdějších
předpisů.

§ 11

Zabezpečení činnosti Rady

(1) Rada hospodaří s vlastním rozpočtem podle zvláštního
právního předpisu8) a její činnost je hrazena ze samostatné
kapitoly státního rozpočtu České republiky.

(2) Úkoly spojené s odborným, organizačním a technickým
zabezpečením činnosti Rady zajišťuje Úřad Rady, který je orgánem
Rady, a jeho činnost je hrazena z rozpočtu Rady.

(3) Vedoucího Úřadu Rady jmenuje a odvolává Rada. Vedoucí
Úřadu Rady je podřízen předsedovi Rady.

(4) Ostatní zaměstnance Úřadu Rady přijímá do pracovního
poměru vedoucí Úřadu Rady.

(5) Plat a odměna za pracovní pohotovost zaměstnanců Úřadu
Rady se řídí zvláštním právním předpisem.9)

(6) Podrobnosti a organizaci činnosti Rady a Úřadu Rady
upravuje jednací řád Rady a organizační řád Úřadu Rady.
——————————————————————
8) Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně
některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění
pozdějších předpisů.
9) Zákon č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost
v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech,
ve znění pozdějších předpisů.

ČÁST TŘETÍ
LICENCE

HLAVA I
ŘÍZENÍ O UDĚLENÍ LICENCE K PROVOZOVÁNÍ ROZHLASOVÉHO A
TELEVIZNÍHO VYSÍLÁNÍ ŠÍŘENÉHO PROSTŘEDNICTVÍM VYSÍLAČŮ

§ 12

Licence

(1) Licenci uděluje Rada v řízení o udělení licence (dále jen
“licenční řízení”). Licence opravňuje provozovatele vysílání
k rozhlasovému a televiznímu vysílání a k šíření teletextu
v rozsahu a za podmínek stanovených tímto zákonem a jinými
právními předpisy. Licence vstupuje v platnost dnem, kdy
rozhodnutí Rady nabylo právní moci s výjimkou případu podle § 18
odst. 2.

(2) Samostatnou licenci k vysílání teletextu nelze udělit bez
souhlasu provozovatele vysílání.

(3) Rada je oprávněna vydat licenci k vysílání šířenému
prostřednictvím
a) vysílačů,
b) družic a kabelových systémů.

(4) Na udělení licence není právní nárok, pokud není dále
stanoveno jinak.

(5) Licence se uděluje na dobu určitou, a to nejdéle na dobu
a) 8 let k rozhlasovému vysílání,
b) 12 let k televiznímu vysílání.

(6) Provozovatel rozhlasového vysílání s licencí je povinen
zahájit vysílání nejdéle do 180 dnů a provozovatel televizního
vysílání s licencí do 360 dnů od nabytí právní moci rozhodnutí
o udělení licence.

(7) Licence je nepřevoditelná na jinou osobu.

(8) Na žádost provozovatele vysílání s licencí Rada dobu
platnosti licence prodlouží. Dobu platnosti licence lze prodloužit
jedenkrát, a to u rozhlasového vysílání o dobu 8 let
a u televizního vysílání o dobu 12 let. Na žádost provozovatele
vysílání s licencí může Rada prodloužit dobu platnosti licence
i o kratší dobu.

(9) V žádosti o prodloužení licence může provozovatel
vysílání s licencí zároveň požádat o souhlas se změnou právní
formy společnosti; Rada žádosti vyhoví, půjde-li o změnu na
akciovou společnost s akciemi znějícími na jméno.

(10) Provozovatel vysílání s licencí může písemně požádat
Radu o prodloužení doby platnosti licence, na základě které
vysílá. Tato žádost musí být Radě doručena
a) u celoplošného rozhlasového vysílání v období od počátku 36. do
konce 30. měsíce před pozbytím platnosti stávající licence,
b) u celoplošného televizního vysílání v období od počátku 48. do
konce 42. měsíce před pozbytím platnosti stávající licence,
c) u místního rozhlasového nebo televizního vysílání v období od
počátku 36. do konce 30. měsíce před pozbytím platnosti
stávající licence.

(11) Rada platnost licence neprodlouží v případě, že žadatel
nesplňuje podmínky podle § 13 odst. 3 nebo došlo-li ke změně plánu
využití kmitočtového spektra určeného pro rozhlasové či televizní
vysílání z důvodu plnění mezinárodní smlouvy týkající se
koordinace kmitočtů a tato změna by podstatným způsobem znemožnila
vysílání provozovatele vysílání s licencí; pokud změna plánu
využití kmitočtového spektra není podstatná, Rada platnost licence
neprodlouží v této části.

(12) Rada dále platnost licence neprodlouží v případě, že
provozovateli vysílání s licencí byla opakovaně pravomocným
rozhodnutím uložena sankce za závažné porušení následujících
povinností:
a) zařadil do vysílání pořady, které propagují válku nebo líčí
krutá nebo jinak nelidská jednání takovým způsobem, který je
jejich zlehčováním, omlouváním nebo schvalováním,
b) zařadil do vysílání pořady, které podněcovaly k nenávisti
z důvodu rasy, pohlaví, náboženství, národnosti nebo
příslušnosti k určité skupině obyvatelstva,
c) zařadil do vysílání pořady, které bezdůvodně zobrazují osoby
umírající nebo vystavené těžkému tělesnému nebo duševnímu
utrpení způsobem snižujícím lidskou důstojnost,
d) zařadil do vysílání podprahová sdělení,
e) zařadil do vysílání pořady, které mohou vážně narušit fyzický,
psychický nebo mravní vývoj dětí a mladistvých tím, že obsahují
pornografii a hrubé samoúčelné násilí,
f) převedl bez předchozího souhlasu Rady na třetí osoby podíl ve
společnosti provozovatele vysílání s licencí, a porušil tak
povinnost uvedenou v § 21 odst. 6 a 7.

(13) Prodloužení doby platnosti licence Radou podle odstavce
8 má stejné právní účinky jako rozhodnutí Rady o udělení licence.
Ustanovení odstavce 8 tím není dotčeno.

§ 13

Účastníci licenčního řízení

(1) Účastníky licenčního řízení jsou všichni žadatelé
o udělení licence, jejichž žádost byla doručena Radě ve lhůtě
stanovené ve vyhlášení licenčního řízení (§ 15 odst. 2).

(2) Podat žádost o licenci může právnická osoba nebo fyzická
osoba uvedená v § 3 odst. 2 až 4.

(3) Žadatel o licenci splňuje předpoklady pro účast
v licenčním řízení, jestliže
a) na jeho majetek nebyl prohlášen konkurz nebo na jeho majetek
nebylo zahájeno řízení o vyrovnání anebo nevstoupil do
likvidace,
b) prokáže, že nemá v evidenci daní zachyceny daňové nedoplatky,
c) prokáže, že nemá splatný nedoplatek pojistného na veřejné
zdravotní pojištění, pojistného na sociální zabezpečení nebo
příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,
d) mu nebyla v posledních 5 letech zrušena licence nebo
registrace; tento předpoklad neplatí v případech, kdy licence
nebo registrace byly zrušeny na žádost provozovatele,
e) nebyl pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně.
Je-li žadatelem o licenci právnická osoba, vztahuje se tato
podmínka i na fyzické osoby, které jsou jejím statutárním
orgánem nebo jsou členy jejího statutárního nebo kontrolního
orgánu,
f) není společníkem provozovatele vysílání ze zákona ani
obchodních společností zřízených provozovatelem vysílání ze
zákona.

(4) Účastník licenčního řízení nemá právo nahlížet do části
spisu týkající se jiného účastníka. Rada učiní vhodná opatření,
aby se účastník licenčního řízení nemohl seznámit s údaji
o způsobu technického, organizačního a finančního zajištění
vysílání jiného účastníka.

§ 14

Žádost o licenci

(1) Žádost o licenci musí obsahovat následující základní
údaje:
a) u právnické osoby obchodní firmu, sídlo, právní formu,
identifikační číslo (bylo-li přiděleno), jméno, příjmení
a rodné číslo osoby oprávněné za ni jednat. Je-li žadatel
o licenci zahraniční právnickou osobou, uvede též údaje
o umístění a označení organizační složky na území České
republiky, jméno, příjmení a rodné číslo nebo datum narození
vedoucího organizační složky a místo jeho pobytu; je-li
ustanoven zástupce, musí též obsahovat jeho jméno, příjmení
a místo pobytu,
b) u fyzické osoby jméno, příjmení, rodné číslo (bylo-li
přiděleno), jinak datum narození, bydliště, doklad o trvalém
pobytu na území České republiky, dále obchodní firmu,
identifikační číslo (bylo-li přiděleno), jinak datum zahájení
podnikání a adresu bydliště. Je-li žadatel o licenci zahraniční
fyzickou osobou, uvede adresu bydliště mimo území České
republiky a adresu pobytu na území České republiky, pokud mu
byl povolen, údaje o umístění a označení organizační složky,
která se zapisuje do obchodního rejstříku podle zvláštního
právního předpisu,9a) jméno, příjmení a rodné číslo nebo datum
narození vedoucího organizační složky a místo pobytu; je-li
ustanoven zástupce, musí obsahovat též jeho jméno, příjmení
a místo pobytu,
c) údaje podle písmene a) nebo b) o všech společnících a osobách,
které jsou statutárním orgánem nebo členem statutárního nebo
kontrolního orgánu, je-li žadatel o licenci právnickou osobou,
d) údaje o výši základního kapitálu, o podílech na hlasovacích
právech a vkladech společníků, jsou-li povinné, a to včetně
určení druhu a peněžního ocenění nepeněžitých vkladů, je-li
žadatel o licenci právnickou osobou,
e) označení (název) programu,
f) časový a územní rozsah vysílání,
g) základní programovou specifikaci, včetně údaje o části programu
převzatého od jiného provozovatele vysílání,
h) u žadatele o provozování televizního vysílání navrhovaný podíl
celkového vysílacího času, který by měl být vyhrazen vysílání
evropských děl a evropských děl vyrobených nezávislými výrobci,
týká-li se žádost provozování televizního vysílání,
i) údaje a doklady o výši finančních prostředků, které je schopen
vynaložit na provozování rozhlasového a televizního vysílání.

(2) Základní údaje uvedené v odstavci 1 dokládá žadatel
zakladatelskou nebo společenskou smlouvou, popř. zakladatelskou
listinou, stanovami, seznamem akcionářů, výpisem z obchodního
rejstříku nebo obdobného rejstříku ne starším než 3 měsíce,
dokladem o pobytu. K žádosti o licenci žadatel současně připojuje
potvrzení příslušného orgánu ne starší než 3 měsíce o tom, že
žadatel o licenci nemá v evidenci daní zachyceny daňové nedoplatky
a že nemá splatný nedoplatek pojistného na veřejné zdravotní
pojištění, pojistného na sociální zabezpečení nebo příspěvku na
státní politiku zaměstnanosti, výpis z evidence Rejstříku trestů
ne starší než 30 dnů žadatele o licenci a členů jeho statutárního
a kontrolního orgánu.

(3) Je-li žadatel provozovatelem vysílání nebo provozovatelem
převzatého vysílání v České republice nebo v zahraničí nebo
vydavatelem periodického tisku v České republice nebo v zahraničí
anebo účastníkem společnosti jiného provozovatele vysílání nebo
společnosti vydávající periodický tisk v České republice nebo
v zahraničí, uvede obdobné údaje uvedené výše též o těchto
aktivitách.

(4) Žadatel je povinen v průběhu licenčního řízení neprodleně
ohlásit Radě změny údajů uváděných v žádosti o licenci, které
nastaly po podání žádosti.

(5) Pokud žádost nemá předepsané náležitosti, vyzve písemně
Rada účastníka, aby v přiměřené lhůtě, která nesmí být kratší než
15 dnů, odstranil nedostatky. V případě, že žadatel nedostatky
neodstraní ve stanovené lhůtě, Rada žádost odmítne. Po dobu lhůty
k odstranění nedostatků se společné licenční řízení nepřerušuje.
——————————————————————
9a) § 21 odst. 4 a 5 obchodního zákoníku.

§ 15

Zahájení licenčního řízení

(1) Licenční řízení se zahajuje z vlastního podnětu Rady
vyhlášením licenčního řízení.

(2) Rada ve vyhlášení licenčního řízení stanoví lhůtu a místo
podání žádosti o licenci, časový a územní rozsah a soubor
technických parametrů předpokládaného vysílání; u licenčního
řízení na celoplošné vysílání Rada stanoví požadavky na základní
programovou specifikaci celoplošného vysílání (dále jen
“požadavky”). Rada oznámení o vyhlášení licenčního řízení zveřejní
na úřední desce, nejméně ve dvou celostátních denících a způsobem
umožňujícím dálkový přístup.

(3) Rada odmítne žádosti o licenci doručené po stanovené
lhůtě a žádosti, které jsou v rozporu s vyhlášenými požadavky.

(4) O žádostech doručených Radě ve lhůtě podle odstavce 2 se
vede společné licenční řízení.

§ 16

Veřejné slyšení

(1) Ve lhůtě 90 dnů ode dne zahájení licenčního řízení nařídí
předseda Rady konání veřejného slyšení.

(2) Veřejné slyšení je určeno k projednání otázek týkajících
se programové skladby navrhované jednotlivými účastníky licenčního
řízení.

(3) Ve veřejném slyšení konaném v rámci licenčního řízení
k jinému než místnímu televiznímu vysílání musí být projednána
otázka zastoupení evropských děl, evropských děl vyrobených
nezávislými výrobci a děl současné evropské tvorby v navrhované
programové skladbě televizního vysílání jednotlivých účastníků
licenčního řízení k provozování televizního vysílání.

(4) Ve veřejném slyšení navrhnou účastníci licenčního řízení
znění licenčních podmínek, které se v případě udělení licence
stanou licenčními podmínkami podle § 18 odst. 4, s výjimkou
podmínek podle písmene c), které stanoví Rada po dohodě
s účastníkem řízení.

(5) Pozvánka na veřejné slyšení, kterou je Rada povinna
zaslat všem účastníkům licenčního řízení nejpozději 14 dnů před
konáním veřejného slyšení, musí obsahovat
a) místo a termín konání veřejného slyšení,
b) označení všech účastníků licenčního řízení, včetně adresy
jejich sídla, jde-li o právnické osoby, anebo adresy jejich
bydliště nebo místa pobytu, popřípadě místa podnikání, jde-li
o fyzické osoby,
c) předmět jednání vymezený ve vztahu k jednotlivým účastníkům
licenčního řízení.

(6) Konání veřejného slyšení oznamuje Rada vyvěšením pozvánky
na své úřední desce a prostřednictvím hromadných sdělovacích
prostředků a způsobem umožňujícím dálkový přístup nejpozději 14
dnů před konáním veřejného slyšení.

(7) Veřejné slyšení zahajuje, řídí a ukončuje předseda Rady
nebo jím pověřený člen Rady.

(8) Kromě pozvaných účastníků licenčního řízení mohou při
veřejném slyšení k projednávaným otázkám vystoupit, podávat
písemné návrhy a vyjadřovat svá stanoviska pouze osoby, které
k tomu mají výslovné svolení předsedy Rady nebo jím pověřeného
člena Rady.

(9) Předmětem veřejného slyšení nemohou být skutečnosti
chráněné podle zvláštních právních předpisů.

(10) Za nepřístojné narušování veřejného slyšení může
předseda Rady nebo jím pověřený člen Rady zástupce veřejnosti
napomenout a za opakované nepřístojné narušování veřejného slyšení
vykázat z jednacích prostor nejdéle do konce jednacího dne, v němž
k vykázání došlo.

(11) Z veřejného slyšení se pořizuje zvukový záznam.
O veřejném slyšení se vyhotovuje protokol, jehož součástí jsou
údaje o jeho konání, účasti na něm, texty jednotlivých vystoupení,
písemně podané návrhy a stanoviska. Protokol je veřejný a od
třetího dne po konání veřejného slyšení musí být na vyžádání
předložen k nahlédnutí v sídle Rady.

§ 17

Skutečnosti významné pro rozhodování
o žádostech o udělení licencí

(1) Při rozhodování o udělení licence Rada hodnotí
a) ekonomickou, organizační a technickou připravenost žadatele
k zajištění vysílání, včetně výsledků dosavadního podnikání
žadatele v oblasti rozhlasového a televizního vysílání, pokud
v této oblasti podnikal,
b) transparentnost vlastnických vztahů ve společnosti žadatele,
c) přínos programové skladby navrhované žadatelem o licenci
k rozmanitosti stávající nabídky programů rozhlasového nebo
televizního vysílání na území, které by mělo být rozhlasovým
nebo televizním vysíláním pokryto,
d) zastoupení evropské tvorby (§ 42), tvorby evropských
nezávislých producentů a současné tvorby (§ 43) v navrhované
programové skladbě televizního vysílání, jde-li o licenci
k televiznímu vysílání,
e) přínos uchazeče pro rozvoj původní tvorby,
f) v televizním vysílání připravenost žadatele opatřit určité
procento vysílaných pořadů skrytými nebo otevřenými titulky pro
sluchově postižené,
g) přínos žadatele k zajištění rozvoje kultury národnostních,
etnických a jiných menšin v České republice.

(2) Licenci nelze udělit uchazeči, kterému byla licence
odejmuta nebo zrušena registrace v předcházejících pěti letech
z důvodů porušení zákona a nebo pokud osoba, která předkládá výpis
z evidence Rejstříku trestů, byla pravomocně odsouzena pro úmyslný
trestný čin.

§ 18

Rozhodnutí o udělení licence

(1) O udělení licence rozhoduje Rada hlasováním. Hlasování
o udělení licence probíhá na neveřejném zasedání Rady.

(2) Na žádost zakladatelů, popřípadě orgánů nebo osob
oprávněných podat návrh na zápis právnické osoby se sídlem v České
republice do obchodního rejstříku, lze vydat rozhodnutí o udělení
licence před zápisem do tohoto rejstříku, je-li prokázáno, že
právnická osoba byla založena. Těmto osobám vzniká oprávnění
k vysílání dnem zápisu do obchodního rejstříku. Obdobně se
postupuje i u osob, které nemají sídlo na území České republiky.

(3) Rozhodnutí o udělení licence obsahuje výrok o udělení
licence jednomu ze žadatelů o licenci a o zamítnutí žádostí
ostatních žadatelů, podrobné odůvodnění, které obsahuje kritéria,
na základě kterých byla licence udělena žadateli o licenci
a zamítnuty žádosti všech ostatních účastníků řízení, a poučení
o opravném prostředku.

(4) Rozhodnutí o udělení licence dále obsahuje
a) označení provozovatele vysílání s licencí,
b) označení (název) programu,
c) časový a územní rozsah vysílání a soubor technických parametrů,
d) dobu, na kterou byla licence udělena,
e) základní programovou specifikaci a další programové podmínky,
f) územní rozsah vysílání u kabelových systémů,
(dále jen “licenční podmínky”).

(5) V odůvodněných případech Rada rozhodne, že licence se
neuděluje žádnému z žadatelů.

§ 19

Rozhodnutí o zamítnutí žádosti o licenci

Proti výroku v rozhodnutí Rady o zamítnutí žádosti o licenci
lze podat ve lhůtě do 30 dnů ode dne doručení rozhodnutí žalobu
podle zvláštního právního předpisu9b).
——————————————————————
9b) § 65 a následující zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád
správní.

§ 20

Omezení a změna územního rozsahu vysílání

(1) Rada může omezit územní rozsah vysílání provozovateli
vysílání s licencí a provozovateli vysílání ze zákona, který po
zahájení vysílání v průběhu kalendářního roku na této části území
nevysílal více než 90 dnů nebo efektivně nevyužíval přidělený
kmitočet; do této doby se nezapočítává doba, po kterou vysílání
nebo efektivnímu využívání kmitočtu bránily odůvodněné technické
překážky.

(2) Rada rovněž může změnit územní rozsah vysílání, pokud ji
k tomu zavazuje mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika
vázána.

(3) Rada může v nezbytných případech se souhlasem
provozovatele vysílání s licencí a provozovatele vysílání ze
zákona provést změnu v souboru technických parametrů vysílání,
pokud se tím zásadním způsobem nezmění územní rozsah vysílání.

(4) Rada může vyhovět písemné žádosti provozovatelů vysílání
s licencí a provozovatelů vysílání ze zákona o výměně technických
parametrů, nedojde-li výměnou k porušení mezinárodní smlouvy,
kterou je Česká republika vázána, nebo zvláštního zákona.

(5) Jiným způsobem nelze územní rozsah vysílání měnit.

§ 21

Změna některých skutečností a změna licenčních podmínek

(1) Provozovatel vysílání s licencí je povinen předem požádat
Radu o písemný souhlas se změnou těchto skutečností uvedených
v žádosti o licenci:
a) označení názvu programu,
b) změna časového a územního rozsahu vysílání a souboru
technických parametrů,
c) změna územního rozsahu vysílání u kabelových systémů,
d) změna licenčních podmínek,
e) změna výše základního kapitálu, způsobu rozdělení hlasovacích
práv, vkladu jednotlivých společníků (včetně obsahové
specifikace a finančního ohodnocení nepeněžitých vkladů) nebo
členů a výše jejich obchodních podílů, společenské nebo
zakladatelské smlouvy, stanov a seznamu společníků nebo
akcionářů.

(2) Změnu ostatních skutečností uváděných v § 14 odst.
1 a 2 s výjimkou změny právní formy právnické osoby je
provozovatel vysílání s licencí povinen Radě oznámit do 15 dnů ode
dne, kdy k těmto změnám došlo.

(3) Rada je povinna rozhodnout o změně skutečností podle
odstavce 1 do 60 dnů ode dne, kdy jí byla doručena žádost
provozovatele vysílání s licencí. Pokud Rada v této lhůtě
nerozhodne, má se za to, že se změnou vyslovila souhlas. Rada
souhlas neudělí pouze tehdy, pokud by změna vedla k neudělení
licence na základě veřejného slyšení. Důvody neudělení souhlasu
musí být shodné s kritérii uvedenými v § 6 odst. 1 písm. e).
Základní programovou specifikaci nelze měnit. Rada může řízení
přerušit v případě, že je třeba odstranit ve stanovené lhůtě
nedostatky v žádosti o změnu nebo pokud bylo zahájeno řízení
o předběžné otázce.9) V takovém případě Rada v rozhodnutí
o přerušení řízení uvede, o jakou otázku se jedná; po dobu
přerušení řízení lhůty neběží.

(4) Doklady o schválených změnách je provozovatel vysílání
s licencí povinen předložit Radě do 30 dnů od jejich provedení.
V případě změn, které se zapisují do obchodního rejstříku, do 30
dnů ode dne zapsání změn v obchodním rejstříku.

(5) Rada může podmínky licence změnit i v případě, že je to
nezbytné k dodržení mezinárodních závazků, jimiž je Česká
republika vázána.

(6) Provozovatel rozhlasového vysílání s licencí, který je
právnickou osobou, nebo jeho společník může po předchozím souhlasu
Rady převádět na třetí osoby podíl ve společnosti provozovatele
rozhlasového vysílání s licencí; Rada souhlas neudělí pouze tehdy,
pokud by došlo k omezení plurality informací podle § 55 a 56.
Osobám, které byly společníky právnické osoby ke dni vydání
rozhodnutí o udělení licence, musí být zachován alespoň 66% podíl
nebo 66 % hlasovacích práv po dobu 2 roků od udělení licence.

(7) Provozovatel televizního vysílání s licencí, který je
právnickou osobou, nebo jeho společník může po předchozím souhlasu
Rady převádět na třetí osoby podíl ve společnosti provozovatele
televizního vysílání s licencí. Rada souhlas neudělí pouze tehdy,
pokud by došlo k omezení plurality informací podle § 55 a 56.
Osobám, které byly společníky právnické osoby ke dni vydání
rozhodnutí o udělení licence, musí být zachován alespoň 66% podíl
nebo 66 % hlasovacích práv po dobu 2 roků od udělení licence.
——————————————————————
9) § 29 a 40 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní
řád).

§ 22

Krátkodobá licence

(1) Rada může svým rozhodnutím udělit krátkodobou licenci,
včetně licence ke zkušebnímu vysílání, na dobu nepřesahující 60
dnů v průběhu jednoho kalendářního roku. Žádost o krátkodobou
licenci musí obsahovat náležitosti uvedené v § 14.

(2) Rada je povinna rozhodnout o udělení krátkodobé licence
do 60 dnů od doručení žádosti.

§ 23

Zkrácené řízení

(1) Na základě žádosti bez vyhlášení licenčního řízení Rada
rozhoduje ve zkráceném řízení
a) o prodloužení doby platnosti licence podle § 12 odst. 8 až 12,
b) o souhlasu se změnou právní formy společnosti,
c) o udělení krátkodobé licence jednomu žadateli.

(2) O žádostech ve zkráceném řízení Rada rozhodne nejpozději
do 60 dnů od jejich doručení.

§ 24

Zánik platnosti licence

Platnost licence zaniká
a) uplynutím doby, na kterou byla udělena,
b) dnem zániku právnické osoby, které byla licence udělena,
c) smrtí fyzické osoby, které byla licence udělena,
d) dnem nabytí právní moci rozhodnutí Rady o odejmutí licence
z důvodů uvedených v § 63,
e) dnem nabytí právní moci rozsudku, kterým byl provozovatel
vysílání s licencí, který je fyzickou osobou, pravomocně
odsouzen pro zvlášť závažný trestný čin nebo pro trestný čin
hospodářský nebo trestný čin proti majetku,
f) dnem, ke kterému provozovatel vysílání s licencí požádal
o ukončení vysílání.

§ 24a

(1) Ustanovení tohoto zákona týkající se souboru technických
parametrů se nevztahují na zemské digitální vysílání.

(2) Územní rozsah zemského digitálního vysílání Rada stanoví
v souladu se stanoviskem Českého telekomunikačního úřadu výčtem
okresů, popřípadě obvodů hlavního města Prahy zcela anebo zčásti
pokrytých vysíláním.

HLAVA II
LICENČNÍ ŘÍZENÍ K PROVOZOVÁNÍ ROZHLASOVÉHO NEBO TELEVIZNÍHO
VYSÍLÁNÍ ŠÍŘENÉHO PROSTŘEDNICTVÍM DRUŽIC A KABELOVÝCH SYSTÉMŮ

§ 25

(1) Licenční řízení k provozování vysílání šířeného
prostřednictvím družic a kabelových systémů se zahajuje z podnětu
žadatele o licenci. Účastníkem řízení je pouze žadatel o licenci.

(2) Žádost o licenci musí kromě náležitostí stanovených
v § 14 obsahovat
a) písemný souhlas osoby oprávněné k provozování kabelové sítě
podle zvláštního právního předpisu s umístěním programu
žadatele o licenci do kabelové sítě, jde-li o vysílání programu
prostřednictvím kabelové sítě a účastník řízení nemá oprávnění
ke zřízení a provozování kabelové sítě,
b) informaci o tom, ve kterých státech lze program přijímat,
a specifikaci družice, jde-li o vysílání programu
prostřednictvím družice.

(3) Rada je povinna nařídit ve lhůtě 30 dnů ode dne zahájení
licenčního řízení ústní jednání s účastníkem licenčního řízení, ve
kterém účastník navrhuje programovou skladbu. O ústním jednání se
vyhotovuje protokol.

(4) Rozhodnutí o udělení licence musí obsahovat výrok
o udělení licence, odůvodnění a poučení o opravném prostředku.

(5) Rada licenci žadateli o licenci neudělí pouze tehdy,
pokud žadatel nesplňuje podmínky podle § 13 odst. 3 nebo pokud
navrhovaná programová skladba nesplňuje požadavky podle § 31
a § 32 odst. 1.

ČÁST ČTVRTÁ
REGISTRACE

§ 26

Registrace převzatého vysílání

(1) Registrace provozovatele převzatého vysílání v kabelovém
systému nebo prostřednictvím družic opravňuje provozovatele
k provozování převzatého vysílání prostřednictvím kabelového
systému nebo prostřednictvím družice.

(2) Na registraci je právní nárok, jsou-li splněny podmínky
uvedené v § 27.

(3) Registrace vzniká dnem, kdy rozhodnutí Rady o registraci
nabylo právní moci.

§ 27

Přihláška k registraci

(1) Přihláška k registraci se podává nejméně 60 dnů před
zamýšleným zahájením převzatého vysílání.

(2) Přihláška k registraci obsahuje údaje uvedené v § 14
odst. 1 s výjimkou písmen g) a h) a dále způsob technického,
organizačního a finančního zajištění vysílání, informace
o programech, které přihlašovatel zamýšlí šířit, popřípadě
plánované obsazení kanálů a technickou specifikaci kabelového
systému.

§ 28

Některá ustanovení o řízení o registraci

(1) Řízení o registraci se zahajuje doručením písemné
přihlášky Radě. Nemá-li přihláška náležitosti podle § 27 odst. 2
nebo jsou-li údaje neúplné, poskytne žadateli bezodkladně,
nejpozději však do 15 dnů od jejího doručení, lhůtu k odstranění
vad.

(2) Rada registraci odmítne v případě, že vady přihlášky
nebudou odstraněny ve stanovené lhůtě.

(3) Rada rozhodne o přihlášce k registraci do 30 dnů ode dne
jejího doručení Radě. Jestliže Rada nerozhodne o přihlášce
k registraci ve lhůtě podle předcházející věty, platí, že
přihlašovatel je registrován dnem následujícím po uplynutí této
lhůty; o tom Rada vydá přihlašovateli potvrzení.

(4) Rada zamítne přihlášku k registraci, jestliže
a) přihlašovateli byla odejmuta licence nebo zrušena registrace
v předcházejících pěti letech z důvodu porušování zákona, nebo
b) osoba, která předkládá výpis z evidence Rejstříku trestů, byla
pravomocně odsouzena pro úmyslný trestný čin, nebo
c) z přihlášky vyplývá, že převzatým vysíláním dojde k porušení
právních předpisů.

§ 29

Změna registrace

(1) Provozovatel převzatého vysílání je povinen oznámit Radě
předem změnu následujících skutečností uváděných v přihlášce
o registraci:
a) vklady jednotlivých společníků, výše jejich obchodních podílů
a způsob rozdělení hlasovacích práv,
b) seznam akcionářů (společníků),
c) změnu programové nabídky,
d) územní rozsah vysílání.

(2) Změna může být provedena poté, co Rada změnu
zaregistrovala.

(3) Změnu ostatních skutečností uvedených v přihlášce
k registraci je provozovatel převzatého vysílání povinen oznámit
Radě do 15 dnů ode dne, kdy k těmto změnám došlo.

(4) Ustanovení § 28 odst. 1 až 3 se použijí obdobně.

§ 30

Zánik platnosti registrace

Registrace zaniká
a) dnem zániku právnické osoby, která byla registrována,
b) smrtí fyzické osoby, která byla registrována,
c) rozhodnutím Rady o zrušení registrace z důvodů uvedených
v § 64,
d) zrušením registrace na žádost provozovatele převzatého
vysílání,
e) dnem nabytí právní moci rozsudku, kterým byl provozovatel
převzatého vysílání, který je fyzickou osobou, pravomocně
odsouzen pro zvlášť závažný trestný čin nebo pro trestný čin
hospodářský nebo trestný čin proti majetku.

ČÁST PÁTÁ
PRÁVA A POVINNOSTI PROVOZOVATELŮ VYSÍLÁNÍ
A PROVOZOVATELŮ PŘEVZATÉHO VYSÍLÁNÍ

HLAVA I
PRÁVA A POVINNOSTI PŘI VYSÍLÁNÍ PROGRAMU

§ 31

Obsah programů

(1) Provozovatel vysílání a provozovatel převzatého vysílání
má právo vysílat programy svobodně a nezávisle. Do jejich obsahu
lze zasahovat pouze na základě zákona a v jeho mezích.

(2) Provozovatel vysílání poskytuje objektivní a vyvážené
informace nezbytné pro svobodné vytváření názorů. Názory nebo
hodnotící komentáře musí být odděleny od informací zpravodajského
charakteru.

(3) Provozovatel vysílání je povinen zajistit, aby ve
zpravodajských a politicko-publicistických pořadech bylo dbáno
zásad objektivity a vyváženosti a zejména nebyla v celku
vysílaného programu jednostranně zvýhodňována žádná politická
strana nebo hnutí, popřípadě jejich názory nebo názory
jednotlivých skupin veřejnosti, a to s přihlédnutím k jejich
reálnému postavení v politickém a společenském životě.

(4) Provozovatel vysílání ze zákona je povinen sestavovat
programovou skladbu tak, aby ve svém vysílání poskytoval vyváženou
nabídku pro všechny obyvatele se zřetelem na jejich věk, pohlaví,
barvu pleti, víru, náboženství, politické či jiné smýšlení,
národnostní, etnický nebo sociální původ a příslušnost k menšině.

§ 32

Základní povinnosti provozovatelů vysílání
a provozovatelů převzatého vysílání

(1) Provozovatel vysílání je povinen
a) provozovat vysílání vlastním jménem, na vlastní účet a na
vlastní odpovědnost a nést odpovědnost za obsah programů,
b) zajistit, aby vysílané pořady nepropagovaly válku nebo nelíčily
krutá nebo jinak nelidská jednání takovým způsobem, který je
jejich zlehčováním, omlouváním nebo schvalováním,
c) zajistit, aby vysílané pořady nepodněcovaly k nenávisti
z důvodů rasy, pohlaví, náboženství, národnosti nebo
příslušnosti k určité skupině obyvatelstva,
d) zajistit, aby vysílané pořady neobsahovaly podprahová sdělení,
e) nezařazovat do vysílání pořady, které mohou vážně narušit
fyzický, psychický nebo mravní vývoj dětí a mladistvých zejména
tím, že obsahují pornografii a hrubé samoúčelné násilí,
f) bezdůvodně nezobrazovat osoby umírající nebo vystavené těžkému
tělesnému nebo duševnímu utrpení způsobem snižujícím lidskou
důstojnost,
g) nezařazovat v době od 06.00 hodin do 22.00 hodin pořady
a upoutávky, které by mohly ohrozit fyzický, psychický nebo
mravní vývoj dětí a mladistvých,
h) zajistit, aby rozhlasovému a televiznímu vysílání pořadů, na
které se vztahuje omezení podle písmene g), bezprostředně
předcházelo slovní upozornění na nevhodnost pořadu pro děti
a mladistvé a aby pořad, který by mohl ohrozit fyzický,
psychický nebo mravní vývoj dětí a mladistvých, byl označen
v případě televizního vysílání obrazovým symbolem upozorňujícím
na jeho nevhodnost pro děti a mladistvé po celou dobu vysílání,
i) poskytnout v naléhavém veřejném zájmu státním orgánům a orgánům
územní samosprávy na jejich žádost nezbytný vysílací čas pro
důležitá a neodkladná oznámení v souvislosti s vyhlášením
nouzového stavu, stavu ohrožení státu, válečného stavu, nebo
opatření na ochranu veřejného zdraví; odpovědnost za obsah
těchto oznámení má osoba, které byl vysílací čas poskytnut,
j) uchovávat záznamy všech odvysílaných pořadů nejméně po dobu 30
dnů ode dne jejich vysílání a poskytnout je Radě; provozovatel
vysílání má vůči Radě právo na náhradu nutných nákladů
spojených s plněním této povinnosti,
k) bylo-li v důsledku vysílání určitého pořadu Radou nebo jiným
státním orgánem zahájeno správní řízení o uložení sankce podle
tohoto zákona nebo podle zvláštního právního předpisu anebo
trestní řízení, popřípadě občanské soudní řízení, je
provozovatel vysílání povinen na výzvu příslušného státního
orgánu uchovat záznam pořadu, jehož se zahájené řízení týká,
v náležité technické kvalitě až do ukončení řízení pravomocným
rozhodnutím,
l) uvádět označení televizního programu (logo) v televizním
vysílání, s výjimkou vysílání reklamy a teleshoppingu,
m) identifikovat rozhlasový program alespoň jedenkrát za hodinu,
nenaruší-li tím celistvost vysílaného pořadu,
n) oznamovat Radě, že došlo k technickým překážkám vysílání, které
mu brání ve vysílání,
o) požádat Radu o předchozí souhlas s každým přerušením vysílání
z jiných důvodů než uvedených v písmenu n).

(2) Provozovatel celoplošného televizního vysílání s licencí
je povinen opatřit minimálně 15 % vysílaných pořadů skrytými nebo
otevřenými titulky pro sluchově postižené a provozovatel
celoplošného televizního vysílání ze zákona je povinen opatřit
70 % vysílaných pořadů skrytými nebo otevřenými titulky pro
sluchově postižené, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak.

(3) Provozovatel převzatého vysílání není oprávněn šířit
takový program, který obsahuje
a) pořady, které jsou vysílány v rozporu s ustanoveními § 31
a odstavcem 1 písm. b), c), e) a f),
b) pořady, které mohou narušit fyzický, psychický nebo mravní
vývoj dětí a mladistvých, pokud jsou vysílány v rozporu
s ustanoveními odstavce 1 písm. g) a h).

§ 33

Povinnosti provozovatele vysílání při vysílání
událostí značného společenského významu

(1) Provozovatel televizního vysílání nesmí využívat výhradní
práva k vysílání události značného společenského významu způsobem,
který by podstatnou část veřejnosti v České republice zbavoval
možnosti sledovat tuto událost v přímém přenosu nebo ze záznamu
v celoplošném televizním vysílání v nezakódované podobě a bez
zvláštního poplatku.

(2) Je-li táž událost značného společenského významu vzhledem
ke své povaze vysílána zároveň v přímém přenosu i ze záznamu, musí
být toto vysílání uskutečňováno tak, aby tvořilo účelně
a přehledně uspořádaný celek. Událost značného společenského
významu lze vysílat pouze ze záznamu jen tehdy, je-li v přímém
přenosu vysílána jiná událost značného společenského významu,
která se koná současně s událostí, jejíž vysílání ze záznamu proto
musí být na nezbytnou dobu pozdrženo.

(3) Za událost značného společenského významu se považuje
událost uvedená v Seznamu událostí značného společenského významu,
který po projednání s Radou stanoví Ministerstvo kultury (dále jen
“ministerstvo”) vyhláškou.

(4) Za událost značného společenského významu se dále
považuje událost, která byla za událost značného společenského
významu prohlášena některým z členských států Evropských
společenství a tato skutečnost byla oznámena v Úředním věstníku
Evropských společenství. Provozovatel televizního vysílání nesmí
využívat výhradní práva k vysílání události značného společenského
významu oznámené v Úředním věstníku Evropských společenství
způsobem, který by podstatnou část veřejnosti v členském státě
Evropských společenství, jenž ji prohlásil za událost značného
společenského významu, v rozporu s jeho právními předpisy zbavoval
možnosti sledovat tuto událost v přímém přenosu nebo ze záznamu na
volně dostupném televizním programu. Seznam událostí značného
společenského významu oznámených v Úředním věstníku Evropských
společenství je Rada povinna zpřístupnit způsobem umožňujícím
dálkový přístup.

(5) Za událost značného společenského významu se považuje
rovněž událost, která byla za událost značného společenského
významu prohlášena některým z členských států Rady Evropy a tato
skutečnost byla podle mezinárodní smlouvy stanoveným způsobem
zveřejněna příslušným orgánem Rady Evropy (dále jen “událost
zveřejněná orgánem Rady Evropy”). Provozovatel televizního
vysílání nesmí využívat výhradní práva k vysílání události
zveřejněné orgánem Rady Evropy způsobem, který by podstatnou část
veřejnosti v členském státě Rady Evropy, jenž ji prohlásil za
událost značného společenského významu, v rozporu s jeho právními
předpisy zbavoval možnosti sledovat tuto událost v přímém přenosu
nebo ze záznamu na volně dostupném televizním programu. Seznam
událostí zveřejněných orgánem Rady Evropy je Rada povinna
zpřístupnit způsobem umožňujícím dálkový přístup.

§ 34

Vysílání stručných informací

(1) Provozovatel televizního vysílání má právo vysílat
v rámci pravidelných zpravodajských pořadů stručné aktuální
informace o události, která je předmětem zvýšeného zájmu
veřejnosti, přestože k jejímu vysílání má jiný provozovatel
televizního vysílání výhradní vysílací práva, je-li tato událost
veřejně přístupná. Celková doba vysílání stručných informací
o každé takové události nesmí přesáhnout 3 minuty denně.

(2) Provozovatel televizního vysílání, který v České
republice vykonává výhradní práva k vysílání události uvedené
v odstavci 1, je povinen poskytnout záznam této události
provozovatelům televizního vysílání, jimž přítomnost na místě
konání události nebyla umožněna z důvodů ohrožení veřejné
bezpečnosti, pořádku nebo nerušeného průběhu události anebo
z technických nebo prostorových důvodů na straně pořadatele, a to
bez zbytečného odkladu a za úhradu nutných nákladů spojených
s přepisem záznamu této události.

HLAVA II
OCHRANA OSOB DOTČENÝCH OBSAHEM ROZHLASOVÉHO
NEBO TELEVIZNÍHO VYSÍLÁNÍ

§ 35

Právo na odpověď

(1) Jestliže bylo v rozhlasovém nebo televizním vysílání
uveřejněno sdělení obsahující skutkové tvrzení, které se dotýká
cti, důstojnosti nebo soukromí určité fyzické osoby anebo jména
nebo dobré pověsti určité právnické osoby, má tato osoba právo
požadovat na provozovateli vysílání uveřejnění odpovědi.
Provozovatel vysílání je povinen na žádost této osoby odpověď
uveřejnit.

(2) Odpověď se musí omezit pouze na skutkové tvrzení, kterým
se tvrzení podle odstavce 1 uvádí na pravou míru, nebo neúplné či
jinak pravdu zkreslující tvrzení se doplňuje nebo zpřesňuje.
Odpověď musí být přiměřená rozsahu napadeného sdělení, a je-li
napadána jen jeho část, pak této části; z odpovědi musí být
patrno, kdo ji činí.

(3) Osoba, na jejíž žádost byla provozovatelem vysílání
uveřejněna odpověď podle tohoto zákona, nemůže požadovat
uveřejnění další odpovědi na tuto odpověď.

(4) Po smrti fyzické osoby přísluší právo podle odstavce 1
jejímu manželu a dětem, a není-li jich, jejím rodičům.

(5) Ustanovení zvláštního právního předpisu o ochraně
osobnosti a ochraně jména nebo dobré pověsti právnické osoby
zůstávají úpravou podle odstavců 1 až 4 nedotčena.

§ 36

Dodatečné sdělení

(1) Jestliže bylo v rozhlasovém nebo televizním vysílání
uveřejněno sdělení o trestním řízení nebo o řízení ve věcech
přestupků vedeném proti fyzické osobě anebo o řízení ve věcech
správních deliktů vedeném proti fyzické nebo právnické osobě,
kterou lze podle tohoto sdělení ztotožnit, a toto řízení nebylo
ukončeno pravomocným rozhodnutím, má tato osoba právo požadovat na
provozovateli vysílání uveřejnění informace o výsledku tohoto
řízení jako dodatečného sdělení. Provozovatel vysílání je povinen
na žádost této osoby informaci o pravomocném rozhodnutí uveřejnit.

(2) Po smrti fyzické osoby přísluší právo podle odstavce 1
jejímu manželu a dětem, a není-li jich, jejím rodičům.

(3) Ustanovení zvláštního právního předpisu o ochraně
osobnosti a ochraně jména nebo dobré pověsti právnické osoby
zůstávají úpravou podle odstavců 1 a 2 nedotčena.

§ 37

Podávání a náležitosti žádosti o uveřejnění
odpovědi a dodatečného sdělení

(1) Žádost o uveřejnění odpovědi nebo dodatečného sdělení
musí mít písemnou formu.

(2) Ze žádosti o uveřejnění odpovědi musí být zřejmé, v čem
se skutkové tvrzení obsažené v uveřejněném sdělení dotýká cti,
důstojnosti nebo soukromí fyzické osoby anebo jména nebo dobré
pověsti právnické osoby. Součástí žádosti musí být též návrh znění
odpovědi nebo dodatečného sdělení.

(3) Žádost o uveřejnění odpovědi musí být provozovateli
vysílání doručena nejpozději do 30 dnů ode dne uveřejnění
napadeného sdělení v rozhlasovém nebo televizním vysílání, jinak
právo na uveřejnění odpovědi zaniká.

(4) Žádost o uveřejnění dodatečného sdělení musí být
provozovateli vysílání doručena nejpozději do 30 dnů od právní
moci rozhodnutí, kterým bylo řízení pravomocně skončeno, jinak
právo na uveřejnění dodatečného sdělení zaniká. Bylo-li pravomocné
rozhodnutí zrušeno, platí předchozí ustanovení obdobně.

§ 38

Podmínky uveřejnění odpovědi a dodatečného sdělení

(1) Odpověď nebo dodatečné sdělení je provozovatel vysílání
povinen uveřejnit
a) ve stejném pořadu, v němž bylo uveřejněno napadené sdělení,
a nebude-li to možné, ve stejně hodnotném vysílacím čase,
v jakém bylo uveřejněno napadené sdělení, a to takovým
způsobem, aby nové sdělení bylo formou rovnocenné a rozsahem
přiměřené napadenému sdělení,
b) výslovným označením “odpověď” nebo “dodatečné sdělení”,
c) na vlastní náklady,
d) v témže jazyce, ve kterém bylo uveřejněno napadené sdělení,
e) s uvedením jména a příjmení nebo názvu osoby, která
o uveřejnění odpovědi nebo dodatečného sdělení žádá, jestliže
osoba takový požadavek uplatnila.

(2) Provozovatel vysílání je povinen odpověď nebo dodatečné
sdělení uveřejnit do 8 dnů od doručení žádosti o uveřejnění
odpovědi nebo dodatečného sdělení.

(3) Pokud oprávnění provozovatele k rozhlasovému
a televiznímu vysílání zanikne, je provozovatel vysílání povinen
na svůj náklad zajistit uveřejnění odpovědi nebo dodatečného
sdělení za podmínek stanovených tímto zákonem v rozhlasovém nebo
televizním vysílání jiného provozovatele vysílání pokrývajícím
obdobný počet posluchačů nebo diváků ve shodném regionu jako
vysílání, ve kterém bylo napadené sdělení uveřejněno.

§ 39

Uplatnění práva na uveřejnění odpovědi
a dodatečného sdělení u soudu

(1) Neuveřejní-li provozovatel vysílání odpověď nebo
dodatečné sdělení vůbec nebo nedodrží-li podmínky pro uveřejnění
odpovědi nebo dodatečného sdělení stanovené v § 38, rozhodne
o povinnosti uveřejnit odpověď nebo dodatečné sdělení na návrh
osoby, která o jejich uveřejnění požádala, soud.

(2) Návrh musí být podán u soudu do 15 dnů po uplynutí lhůty
stanovené pro zveřejnění odpovědi nebo dodatečného sdělení, jinak
právo domáhat se uveřejnění odpovědi nebo dodatečného sdělení
u soudu zaniká.

§ 40

Výjimky z povinnosti uveřejnit odpověď a dodatečné sdělení

(1) Provozovatel vysílání není povinen uveřejnit odpověď nebo
dodatečné sdělení, jestliže
a) uveřejněním navrženého textu by byl spáchán trestný čin nebo
správní delikt,
b) uveřejnění navrženého textu by bylo v rozporu s dobrými mravy,
c) napadené sdělení, popřípadě jeho napadená část je citací
sdělení třetí osoby určeného pro veřejnost nebo jeho pravdivou
interpretací a jako takové bylo označeno nebo prezentováno.

(2) Provozovatel vysílání není povinen uveřejnit odpověď,
jestliže žádost o její uveřejnění směřuje vůči textu uveřejněnému
na základě prokazatelného předchozího souhlasu osoby, která žádost
podala.

(3) Provozovatel vysílání není povinen uveřejnit dodatečné
sdělení, jestliže ještě předtím, než mu byla žádost o jeho
uveřejnění doručena, uveřejnil sdělení odpovídající dodatečnému
sdělení z vlastního podnětu a dodržel přitom podmínky stanovené
tímto zákonem.

§ 41

Ochrana zdroje a obsahu informací

(1) Fyzická osoba nebo právnická osoba, která se podílela na
získávání nebo zpracování informací pro uveřejnění nebo
uveřejněných v rozhlasovém nebo televizním vysílání, má právo
odepřít soudu, jinému státnímu orgánu nebo orgánu veřejné správy
poskytnutí informace o původu či obsahu těchto informací.

(2) Fyzická osoba nebo právnická osoba, která se podílela na
získávání nebo zpracování informací pro uveřejnění nebo
uveřejněných v rozhlasovém nebo televizním vysílání, má právo
soudu, jinému státnímu orgánu nebo orgánu veřejné správy odepřít
předložení nebo vydání věci, z nichž by mohl být zjištěn původ či
obsah těchto informací.

(3) Právy podle odstavců 1 a 2 nejsou dotčeny zvláštním
právním předpisem stanovené povinnosti nenadržovat pachateli
trestného činu a překazit nebo oznámit trestný čin a ve vztahu
k těmto zvláštním právním předpisem stanoveným povinnostem ani
povinnosti, které jsou stanoveny v trestním řízení.

HLAVA III
PODPORA EVROPSKÉ TVORBY A EVROPSKÉ
NEZÁVISLÉ A SOUČASNÉ TVORBY

§ 42

Provozovatel televizního vysílání je povinen tam, kde je to
proveditelné, vyhradit pro evropská díla nadpoloviční podíl
celkového vysílacího času každého svého programu. Do celkového
vysílacího času programu, z něhož se určuje podíl vysílacího času
vyhrazeného pro evropská díla, se nezapočítává čas určený vysílání
zpravodajských pořadů, sportovních událostí, soutěží, teletextu,
reklamy a teleshoppingu.

§ 43

(1) Provozovatel televizního vysílání je povinen tam, kde je
to proveditelné, vyhradit pro evropská díla vyrobená nezávislými
výrobci alespoň 10 % celkového vysílacího času každého svého
programu. Do celkového vysílacího času programu, z něhož se určuje
podíl vysílacího času vyhrazeného pro evropská díla vyrobená
nezávislými výrobci, se nezapočítává čas určený vysílání
zpravodajských pořadů, sportovních událostí, soutěží, teletextu,
reklamy a teleshoppingu.

(2) Povinnost podle odstavce 1 se považuje za splněnou, pokud
provozovatel televizního vysílání vynakládá alespoň 10 % svého
programového rozpočtu na výrobu nebo nákup evropských děl
vyrobených nezávislými výrobci.

(3) Za nezávislého výrobce se považuje právnická osoba nebo
fyzická osoba, která není provozovatelem televizního vysílání
anebo jejíž dodávky děl pro jednoho provozovatele televizního
vysílání nepřesáhnou v průběhu 3 let 90 % její celkové výroby.

§ 44

(1) Provozovatel televizního vysílání je povinen tam, kde je
to proveditelné, zajistit, aby v rámci vysílacího času vyhrazeného
pro vysílání evropských děl vyrobených nezávislými výrobci tvořilo
vysílání děl, od jejichž prvního zveřejnění neuplynulo více než
5 let, alespoň 10 %.

(2) Provozovatel televizního vysílání, který plní povinnost
podpory evropské nezávislé tvorby v souladu s ustanovením § 43
odst. 2 tak, že vynakládá nejméně 10 % z programového rozpočtu na
výrobu nebo nákup evropských děl vyrobených nezávislými výrobci,
je povinen vynaložit alespoň 10 % z takto stanovené částky na
díla, od jejichž prvního zveřejnění neuplynulo více než 5 let.

§ 45

(1) Povinnosti provozovatele televizního vysílání stanovené
v § 42 až 44 se nevztahují na provozovatele
a) místního vysílání, který není účastníkem celoplošné televizní
sítě,
b) programu vysílaného výhradně v jiném než českém jazyce nebo
v jiném než v některém z jazyků členských států Evropských
společenství; je-li však v jiném než českém jazyce nebo v jiném
než v některém z jazyků členských států Evropských společenství
vysílána jen podstatná část programu, povinnosti provozovatele
televizního vysílání stanovené v § 42 až 44 se nevztahují jen
na tuto část.

(2) Povinnosti provozovatele televizního vysílání stanovené
v § 42 až 44 se nevztahují na provozovatele televizního vysílání
určeného výlučně pro příjem mimo území České republiky, jakož
i mimo území členských států Evropských společenství, které není
přímo nebo nepřímo přijímáno veřejností v České republice anebo
v některém z členských států Evropských společenství.

§ 46

Evropská díla

(1) Za evropská díla se pro účely tohoto zákona považují
a) díla pocházející z členských států Evropských společenství,
b) díla pocházející z evropských států, které nejsou členskými
státy Evropských společenství, avšak jsou stranami Evropské
úmluvy o přeshraniční televizi Rady Evropy a splňují podmínky
odstavce 2,
c) díla pocházející z evropských států, které nejsou uvedeny
v písmenech a) a b), jestliže splňují podmínky podle odstavce
3,
d) díla pocházející z České republiky.

Ustanovení písmen b) a c) se použijí pouze tehdy, nebudou-li
v příslušných evropských státech uplatňována diskriminační
opatření vůči dílům z členských států Evropských společenství.

(2) Za díla uvedená v odstavci 1 písm. a) nebo b) se považují
díla vytvořená převážně autory a pracovníky s pobytem v jednom
nebo několika státech uvedených v odstavci 1 písm. a) nebo b) za
předpokladu, že
a) jsou vyrobena výrobcem nebo několika výrobci se sídlem v jednom
nebo více z těchto států,
b) výroba děl je sledována a skutečně kontrolována výrobcem nebo
několika výrobci se sídlem v jednom nebo více z těchto států,
nebo
c) podíl koproducentů z těchto států na celkových koprodukčních
nákladech je převažující a společná výroba není kontrolována
jedním nebo více výrobci se sídlem mimo území těchto států.

(3) Díly uvedenými v odstavci 1 písm. c) se rozumějí díla
vyrobená výrobci sídlícími v jednom nebo více evropských státech,
se kterými Evropská společenství uzavřela smlouvy týkající se
audiovizuální oblasti, jestliže jsou tato díla vytvořena převážně
autory a pracovníky sídlícími v jednom nebo více evropských
státech. Takovými díly jsou i díla vyrobená těmito výrobci
v koprodukci s výrobci se sídlem v jednom nebo více členských
státech Evropských společenství.

(4) Díla, která nelze považovat za evropská díla podle
odstavce 1, avšak byla vyrobena na základě dvoustranných smluv
o koprodukci uzavřených mezi členskými státy Evropských
společenství a evropskými státy, které nejsou členskými státy
Evropských společenství, lze považovat za evropská díla za
předpokladu, že podíl koproducentů z členských států Evropských
společenství na jejich celkových výrobních nákladech je
převažující a jejich výroba není kontrolována jedním nebo více
výrobci se sídlem mimo území členských států Evropských
společenství.

(5) Díla, která nejsou evropskými díly podle odstavců 1 a 4,
avšak byla vyrobena převážně autory a pracovníky sídlícími
v jednom nebo více členských státech Evropských společenství, se
pokládají za evropská díla v rozsahu odpovídajícím podílu
koproducentů z členských států Evropských společenství na jejich
celkových výrobních nákladech.

§ 47

Sledování podpory evropské tvorby a
evropské nezávislé a současné tvorby

(1) Na plnění povinností podle § 42 až 44 dohlíží Rada, které
je provozovatel televizního vysílání povinen za sledované období
předkládat
a) údaje o počtu a délce vysílaných evropských děl včetně
identifikace těchto děl a jejich výrobců,
b) údaje o počtu a délce vysílaných evropských děl vyrobených
nezávislými výrobci, včetně identifikace těchto děl a jejich
výrobců, popřípadě doklady, které prokazují, že vynaložil
nejméně 10 % svého programového rozpočtu na výrobu nebo nákup
evropských děl vyrobených nezávislými výrobci, včetně
identifikace výrobců těchto děl,
c) seznamy vysílaných evropských děl vyrobených nezávislými
výrobci, od jejichž výroby neuplynulo více než 5 let.

(2) V případě, že z údajů předložených Radě podle odstavce
1 vyplývá, že povinnosti podle § 42 až 44 ve sledovaném období
splněny nebyly, je provozovatel televizního vysílání povinen
sdělit Radě důvody jejich nesplnění.

(3) Sledovaným obdobím se pro účely odstavců 1 a 2 rozumí 1
kalendářní rok.

(4) Ministerstvo je oprávněno vyžádat si od Rady údaje
potřebné pro účely plnění závazků, které pro Českou republiku
vyplývají z mezinárodních smluv, popřípadě z jejího členství
v mezinárodních organizacích. Rada je povinna tyto údaje
ministerstvu poskytnout.

HLAVA IV
REKLAMA, TELESHOPPING A SPONZOROVÁNÍ POŘADŮ

§ 48

Povinnosti provozovatelů vysílání při
vysílání reklamy a teleshoppingu

(1) Provozovatelé vysílání jsou povinni nezařazovat do
vysílání
a) reklamy a teleshopping, které podporují chování ohrožující
morálku, zájmy spotřebitele nebo zájmy ochrany zdraví,
bezpečnosti nebo životního prostředí,
b) reklamy a teleshopping určené dětem nebo v nichž vystupují
děti, pokud podporují chování ohrožující jejich fyzický,
psychický nebo mravní vývoj,
c) reklamy a teleshopping, v nichž účinkují hlasatelé, moderátoři
a redaktoři zpravodajských a politicko-publicistických pořadů,
d) náboženské a ateistické reklamy a teleshopping, reklamy
politických stran a hnutí a reklamy nezávislých kandidátů na
poslance, senátory nebo členy zastupitelstva města nebo obce
nebo vyššího územního samosprávného celku, pokud zvláštní zákon
nestanoví jinak,
e) reklamy a teleshopping na léčivé přípravky a prostředky
zdravotnické techniky, jejichž výdej je vázán na lékařský
předpis v tuzemsku,
f) reklamy a teleshopping na tabák a tabákové výrobky,
g) skryté a podprahové reklamy a teleshopping,
h) reklamy a teleshopping obsahující podprahové sdělení,
i) reklamy a teleshopping, které snižují úctu k lidské
důstojnosti,
j) reklamy a teleshopping útočící na víru a náboženství nebo
politické či jiné smýšlení,
k) reklamy a teleshopping obsahující diskriminaci na základě
pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, národního nebo sociálního
původu, anebo příslušnosti k národnostní nebo etnické
menšině.

(2) Provozovatelé televizního vysílání při vysílání reklamy
nesmějí
a) přímo pobízet děti a mladistvé, aby kupovali nějaký výrobek
nebo službu s využitím jejich nezkušenosti nebo důvěřivosti,
b) přímo pobízet děti a mladistvé, aby přemlouvali své rodiče nebo
někoho jiného k nákupu nabízeného zboží nebo služeb,
c) využívat zvláštní důvěru dětí a mladistvých vůči jejich rodičům
nebo jiným osobám,
d) bezdůvodně ukazovat děti a mladistvé v nebezpečných situacích.

(3) Provozovatel televizního vysílání musí zajistit, aby
teleshopping byl v souladu s požadavky uvedenými v odstavci 2
a aby nevybízel děti a mladistvé k uzavírání smluv o prodeji nebo
pronájmu zboží a služeb.

(4) Provozovatel vysílání je povinen zajistit, aby
a) reklamy a teleshopping byly rozeznatelné a u provozovatele
rozhlasového vysílání zřetelně zvukově, u provozovatele
televizního vysílání zřetelně zvukově, obrazově či
zvukově-obrazově oddělené od ostatních částí programu,
b) reklamy a teleshoppingové šoty byly zásadně vysílány v blocích
mezi jednotlivými pořady a izolované reklamní a teleshoppingové
šoty byly zařazovány do vysílání pouze výjimečně; to neplatí
pro rozhlasové vysílání,
c) reklamy a teleshopping na erotické služby a erotické výrobky
nebyly zařazovány do vysílání v době od 06.00 hodin do 22.00
hodin,
d) reklamy a teleshopping nebyly zařazovány bezprostředně před
vysíláním bohoslužeb ani bezprostředně po jejich vysílání.

(5) Za pravdivost údajů obsažených v reklamě a teleshoppingu
odpovídá zadavatel reklamy a teleshoppingu; pokud zadavatele
reklamy a teleshoppingu nelze určit, odpovídá provozovatel
vysílání.

(6) Provozovatel vysílání je povinen vyloučit vliv zadavatele
reklamy a teleshoppingu na obsah vysílaných pořadů.

§ 49

Povinnosti při zařazování reklam
a teleshoppingu do programu

(1) Provozovatel televizního vysílání je oprávněn zařazovat
reklamu a teleshoppingové šoty do pořadů složených ze samostatných
částí nebo do sportovních a podobně strukturovaných pořadů nebo
pořadů obsahujících přestávky, avšak pouze mezi tyto samostatné
části nebo do přestávek.

(2) Provozovatel televizního vysílání s licencí je oprávněn
za podmínek uvedených v odstavcích 3 a 4 přerušit vysílání
televizních pořadů reklamou a teleshoppingovými šoty, pokud tím
nebude narušena integrita a hodnota pořadů při respektování
charakteru, doby trvání pořadu a vnitřní struktury pořadu. Nesmí
být přitom porušena práva vlastníků práv k pořadům přiznaná podle
zvláštního zákona.

(3) Provozovatel televizního vysílání s licencí může přerušit
vysílání audiovizuálních děl, jako jsou hrané filmy a televizní
filmy (s výjimkou seriálů, zábavných pořadů a dokumentárních
pořadů), reklamou nebo teleshoppingovými šoty, jen pokud je jejich
plánované trvání delší než 45 minut, a to ne častěji než jednou
během každého 45minutového časového úseku. Další přerušení je
přípustné, jestliže jejich plánované trvání je nejméně o 20 minut
delší než dva nebo více 45minutových časových úseků. Mezi dvěma po
sobě následujícími přerušeními těchto pořadů reklamou nebo
teleshoppingovými šoty musí uplynout vždy nejméně 20 minut.

(4) Provozovatel televizního vysílání s licencí může vysílání
pořadů, na které se nevztahují ustanovení podle odstavce 3,
přerušit reklamou nebo teleshoppingovými šoty, jen pokud je
plánované trvání pořadu delší než 30 minut, a to ne častěji než
jednou během každého 30minutového časového úseku. Mezi dvěma po
sobě následujícími přerušeními pořadu reklamou nebo
teleshoppingovými šoty musí uplynout nejméně 20 minut.

(5) Zpravodajské, publicistické, dokumentární, náboženské
pořady a pořady pro děti nesmí provozovatel vysílání s licencí
přerušovat reklamou nebo teleshoppingem, je-li jejich plánované
trvání kratší než 30 minut.

(6) Reklamou a teleshoppingem nesmějí být přerušovány
bohoslužby.

(7) Do plánovaného trvání pořadu podle předchozích odstavců
se započítává zařazená reklama a teleshopping a ohlášení pořadu.

§ 50

Časový rozsah reklamy a teleshoppingu
v televizním vysílání

(1) Čas vyhrazený reklamě nesmí v televizním vysílání
provozovatele vysílání ze zákona přesáhnout 1 % denního vysílacího
času; provozovatel vysílání ze zákona může tento podíl zvýšit
vysíláním teleshoppingu až na 10 % denního vysílacího času.
Vysílání reklam a teleshoppingových šotů u provozovatele vysílání
ze zákona v době od 19.00 hodin do 22.00 hodin nesmí překročit 6
minut v průběhu jedné vysílací hodiny.

(2) Čas vyhrazený reklamě v televizním vysílání provozovatelů
vysílání s licencí nesmí přesáhnout 15 % denního vysílacího času;
tento podíl může provozovatel vysílání s licencí zvýšit vysíláním
teleshoppingových šotů až na 20 % denního vysílacího času.

(3) Čas vyhrazený reklamě a teleshoppingovým šotům
v televizním vysílání provozovatelů vysílání nesmí přesáhnout
v průběhu 1 vysílací hodiny 12 minut.

(4) Do vysílacího času se pro účely ustanovení odstavců 1 až
3 nezapočítává vysílání teletextu.

(5) Oznámení provozovatele televizního vysílání učiněná ve
spojení s vlastními pořady, zbožím a službami přímo odvozenými od
těchto programů, bezplatně odvysílaná oznámení učiněná ve veřejném
zájmu a ve prospěch obecně prospěšných cílů se nezapočítávají do
časového omezení reklamy ve vysílání podle předchozích odstavců.

(6) Souvislé teleshoppingové pořady trvají bez přerušení
alespoň 15 minut. Provozovatel televizního vysílání s licencí může
v programu, který není zaměřen výhradně na teleshopping, vysílat
souvislé teleshoppingové pořady nad rámec časových omezení
vysílání reklamy a teleshoppingových šotů podle odstavců 2 a 3.

(7) V průběhu jednoho dne může provozovatel televizního
vysílání s licencí vysílat nejvýše 8 souvislých teleshoppingových
pořadů, avšak jejich celková doba trvání nesmí překročit 3 hodiny.
Jednotlivé souvislé teleshoppingové pořady musí být zvukově
a obrazově označeny a mezi jejich vysíláním musí uplynout nejméně
15 minut.

§ 51

Časový rozsah reklamy a teleshoppingu
v rozhlasovém vysílání

(1) Čas vyhrazený reklamě a teleshoppingu provozovatele
rozhlasového vysílání ze zákona nesmí přesáhnout na celoplošném
vysílacím okruhu 3 minuty denního vysílacího času a 5 minut
denního vysílacího času na místním okruhu.

(2) Čas vyhrazený reklamě a teleshoppingu v rozhlasovém
vysílání ostatních provozovatelů vysílání nesmí přesáhnout 25 %
denního vysílacího času.

(3) Provozovatel rozhlasového vysílání ze zákona nesmí čas
vyhrazený reklamě a teleshoppingu, který nevyužil na některém ze
svých programů, využít k vysílání reklamy a teleshoppingu nad
rámec časových omezení vysílání reklamy a teleshoppingu na jiném
svém programu.

(4) Oznámení provozovatele rozhlasového vysílání učiněná ve
spojení s vlastními pořady, zbožím a službami přímo odvozenými od
těchto programů, bezplatně odvysílaná oznámení učiněná ve veřejném
zájmu a charitativní oznámení se nezapočítávají do časového
omezení reklamy ve vysílání podle předchozích odstavců.

§ 52

Zvláštní ustanovení o reklamě a
teleshoppingu na alkoholické nápoje

Reklama a teleshopping na alkoholické nápoje nesmějí
a) být zaměřeny speciálně na mladistvé nebo zobrazovat mladistvé
konzumující alkoholické nápoje,
b) spojovat spotřebu alkoholických nápojů se zvýšenými tělesnými
výkony nebo řízením vozidla,
c) vytvářet dojem, že spotřeba alkoholických nápojů přispívá ke
společenskému nebo sexuálnímu úspěchu,
d) tvrdit, že alkoholické nápoje mají léčebné, stimulující nebo
uklidňující účinky nebo že jsou prostředkem řešení osobních
konfliktů,
e) podporovat nestřídmou spotřebu alkoholických nápojů nebo
ukazovat abstinenci nebo umírněnost v požívání alkoholických
nápojů v nepříznivém světle,
f) zdůrazňovat vysoký obsah alkoholu jako pozitivní kvalitu
alkoholického nápoje.

§ 53

Povinnosti provozovatelů vysílání
při vysílání sponzorovaných pořadů

(1) Provozovatel vysílání je povinen označit každý pořad
sponzorovaný zcela nebo zčásti zejména na jeho začátku nebo na
jeho konci obchodní firmou, obrazovým symbolem (logem), ochrannou
známkou nebo známkou služeb sponzora.

(2) Sponzorovat nelze politicko-publicistické pořady
a zpravodajské pořady s výjimkou samostatných servisních
informací, zejména o počasí, dopravě, časomíry ve vysílání
sportovních pořadů a informací o přesném času.

(3) Pořady nemohou být sponzorovány osobami, jejichž hlavním
předmětem činnosti je výroba nebo prodej tabáku nebo tabákových
výrobků.11)

(4) Provozovatel vysílání je povinen zajistit, aby obsah
a čas zařazení sponzorovaného pořadu do vysílání nemohly být
ovlivněny sponzorem.

(5) Provozovatel vysílání je povinen zabezpečit, aby obsah
sponzorovaných pořadů nepropagoval prodej, nákup či pronájem
výrobků nebo služeb sponzora nebo třetí osoby, zejména tím, že by
v těchto pořadech byly jejich výrobky či služby zvláště
zmiňovány.
——————————————————————
11) § 2 písm. v) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách
a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých
souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 306/2000 Sb.

HLAVA V
ZVLÁŠTNÍ OPRÁVNĚNÍ A POVINNOSTI PROVOZOVATELŮ VYSÍLÁNÍ
A PROVOZOVATELŮ PŘEVZATÉHO VYSÍLÁNÍ V KABELOVÉM SYSTÉMU

§ 54

Zajištění místního vysílání a povinná
nejnižší programová nabídka

(1) Provozovatel vysílání s licencí v kabelovém systému
a provozovatel převzatého vysílání v kabelovém systému na žádost
obce nebo dobrovolného svazku obcí vyhradí jeden kanál pro
bezplatný místní informační systém sloužící výhradně potřebám
obce, který nesmí být bez souhlasu provozovatele vysílání
s licencí a provozovatele převzatého vysílání využíván k reklamě
a teleshoppingu.

(2) Provozovatel převzatého vysílání v kabelovém systému je
při vytváření nejnižší programové nabídky povinen zajistit, aby
v ní bylo zahrnuto zemské a nezakódované vysílání všech
celoplošných programů provozovatelů vysílání ze zákona a všech
celoplošných provozovatelů vysílání s licencí, včetně místního
vysílání na sdílených kmitočtech s provozovatelem celoplošného
vysílání s licencí, kromě programů vysílaných pouze digitálně.

(3) Provozovatel vysílání ze zákona a provozovatel
celoplošného vysílání s licencí a provozovatel místního vysílání
na sdílených kmitočtech s provozovatelem celoplošného vysílání
s licencí jsou povinni poskytnout své programy provozovateli
převzatého vysílání bezplatně a provozovatel převzatého vysílání
je povinen tyto programy ve své nejnižší programové nabídce
bezplatně umístit.

ČÁST ŠESTÁ
ZAJIŠTĚNÍ PLURALITY INFORMACÍ V ROZHLASOVÉM
VYSÍLÁNÍ A TELEVIZNÍM VYSÍLÁNÍ

§ 55

Zajištění plurality informací v celoplošném
rozhlasovém a televizním vysílání

(1) Jedna právnická osoba nebo jedna fyzická osoba nesmí být
držitelem více než jedné licence k celoplošnému televiznímu
vysílání.

(2) Jedna právnická osoba nebo jedna fyzická osoba nesmí být
držitelem více než jedné licence k celoplošnému rozhlasovému
vysílání.

(3) Provozovatel celoplošného rozhlasového vysílání se nesmí
majetkově podílet na podnikání jiného provozovatele celoplošného
rozhlasového vysílání.

(4) Provozovatel celoplošného televizního vysílání se nesmí
majetkově podílet na podnikání jiného provozovatele celoplošného
televizního vysílání.

(5) Provozovatel celoplošného televizního vysílání ze zákona
se nesmí slučovat s provozovatelem celoplošného televizního
vysílání, a to tak, že jejich statutární orgány nebo členové
statutárních orgánů jsou stejné osoby nebo osoby blízké nebo jsou
společníky ve stejné obchodní společnosti nebo jsou osobami
blízkými.

(6) Provozovatel celoplošného rozhlasového vysílání ze zákona
se nesmí slučovat s jiným provozovatelem celoplošného rozhlasového
vysílání, a to tak, že jejich statutární orgány nebo členové
statutárních orgánů jsou stejné osoby nebo osoby blízké nebo jsou
společníky ve stejné obchodní společnosti nebo jsou osobami
blízkými.

(7) Provozovatel celoplošného televizního vysílání se nesmí
slučovat s provozovatelem celoplošného televizního vysílání jiným
způsobem (58).

(8) Provozovatel celoplošného rozhlasového vysílání se nesmí
slučovat s provozovatelem celoplošného rozhlasového vysílání jiným
způsobem (§ 58).

(9) Povinnosti uvedené v odstavcích 1 a 2 se nevztahují na
digitální vysílání a na rozhlasové a televizní vysílání šířené
prostřednictvím kabelových systémů a družic.

(10) Ustanovení odstavců 7 a 8 se nevztahují na osoby
zabývající se náborem a prodejem reklamních služeb, služeb
spojených se sponzorstvím a teleshoppingem, služeb spojených
s výzkumem trhu a služeb spojených s nákupem pořadů, vyjma pořadů
zpravodajských.

§ 56

Zajištění plurality informací v místním
rozhlasovém a televizním vysílání

(1) Jestliže je jedna právnická osoba nebo jedna fyzická
osoba držitelem více licencí k provozování jiného než celoplošného
televizního vysílání nebo více licencí k provozování jiného než
celoplošného rozhlasového vysílání, nesmí pokrytí České republiky
jejím vysíláním v celkovém součtu licencí k provozování jiného než
celoplošného rozhlasového vysílání ani v celkovém součtu licencí
k provozování jiného než celoplošného televizního vysílání
přesáhnout 70 % celkového počtu obyvatel České republiky, počítáno
podle údajů vyplývajících z posledního sčítání lidu.

(2) Jedna právnická osoba nebo jedna fyzická osoba se může
majetkově podílet na podnikání více provozovatelů jiného než
celoplošného rozhlasového vysílání nebo více provozovatelů jiného
než celoplošného televizního vysílání pouze v případě, že celkové
pokrytí obyvatel České republiky vysíláním všech provozovatelů
jiného než celoplošného rozhlasového vysílání ani všech
provozovatelů jiného než celoplošného televizního vysílání, na
jejichž podnikání se tato osoba podílí, nepřesáhne 70 % celkového
počtu obyvatel České republiky, počítáno podle údajů vyplývajících
z posledního sčítání lidu.

(3) Povinnosti uvedené v odstavcích 1 a 2 se nevztahují na
digitální vysílání a na rozhlasové a televizní vysílání šířené
prostřednictvím kabelových systémů a družic.

§ 57

Vytváření programových sítí

Programová síť nesmí pokrývat rozhlasovým vysíláním nebo
televizním vysíláním více než 70 % celkového počtu obyvatel České
republiky, počítáno podle údajů vyplývajících z posledního sčítání
lidu.

§ 58

Sloučení provozovatelů vysílání nebo
provozovatelů převzatého vysílání

(1) Provozovatel vysílání a provozovatel převzatého vysílání
je povinen oznámit Radě, jestliže
a) došlo ke vzájemnému sloučení provozovatelů rozhlasového
vysílání a vzájemnému sloučení provozovatelů televizního
vysílání formou sloučení právnických osob nebo prodeje podniku
nebo jeho podstatné části;
b) došlo k takovému sloučení mezi provozovateli rozhlasového
vysílání a provozovateli televizního vysílání, že
1. jejich statutární orgány nebo členové statutárních nebo
jiných orgánů nebo zaměstnanci, kteří jsou v přímé řídící
působnosti statutárního orgánu nebo jeho člena anebo
prokuristy, jsou stejné osoby nebo osoby blízké,
2. společně podnikají na základě smlouvy o sdružení, nebo
3. jsou osobami blízkými;
c) došlo k takovému sloučení provozovatelů rozhlasového vysílání,
kdy jedna právnická osoba nebo jedna fyzická osoba má podstatný
vliv na dva nebo více provozovatelů rozhlasového vysílání;
d) došlo k takovému sloučení provozovatelů televizního vysílání,
kdy jedna právnická osoba nebo jedna fyzická osoba má podstatný
vliv na dva nebo více provozovatelů televizního vysílání.

(2) Právnická nebo fyzická osoba má na provozovatele vysílání
podstatný vliv, pokud
a) má přímý nebo nepřímý podíl na hlasovacích právech vyšší než
34 %, přičemž nepřímým podílem se rozumí podíl držený
zprostředkovaně prostřednictvím ovládané osoby,
b) rozhoduje o většině jeho zaměstnanců, kteří jsou v přímé řídící
působnosti statutárního orgánu nebo jeho člena, anebo rozhoduje
o osobách, které na základě mandátní nebo jiné smlouvy
zajišťují významné správní, řídící nebo obchodní činnosti
provozovatele vysílání,
c) má možnost vykonávat rozhodující vliv na řízení provozovatele
vysílání na základě smlouvy, zvláštního ustanovení ve
stanovách, společenské smlouvě nebo zakladatelské listině,
dohody s osobami, které jsou společníky nebo akcionáři
provozovatele vysílání, a to bez ohledu na platnost nebo
neplatnost takové dohody.

(3) Povinnosti uvedené v § 56 a 57 se nevztahují na
provozovatele vysílání ze zákona a na provozovatele vysílání
s krátkodobou licencí.

ČÁST SEDMÁ
SANKČNÍ USTANOVENÍ

§ 59

Opatření k nápravě

(1) Jestliže provozovatel vysílání a provozovatel převzatého
vysílání porušuje povinnosti stanovené tímto zákonem nebo podmínky
udělené licence, upozorní jej Rada na porušení tohoto zákona
a stanoví mu lhůtu k nápravě.

(2) Délka lhůty k nápravě podle předchozího odstavce musí být
přiměřená charakteru porušené povinnosti.

(3) Dojde-li k nápravě ve stanovené lhůtě, Rada sankci
neuloží.

(4) Ustanovení odstavců 1 až 3 se nepoužijí, poruší-li
provozovatel vysílání a provozovatel převzatého vysílání zvlášť
závažným způsobem povinnosti uvedené v § 32 odst. 1 písm.
c), d) a e), a dále z důvodu uvedeného v § 63 odst. 1 a § 64 odst.
1.

§ 60

Pokuty

(1) Pokutu ve výši od 5 000 Kč do 2 500 000 Kč Rada uloží
provozovateli vysílání a provozovateli převzatého vysílání, pokud
a) zařazuje do vysílání pořady, které bezdůvodně zobrazují
umírající nebo lidi vystavené těžkému tělesnému nebo duševnímu
utrpení způsobem snižujícím lidskou důstojnost,
b) neplní povinnosti podle § 31 odst. 2 a 3,
c) neposkytne nezbytný vysílací čas pro důležitá a neodkladná
oznámení v naléhavém veřejném zájmu podle § 32 odst. 1 písm.
i),
d) skartuje záznamy odvysílaných pořadů před uplynutím lhůty
uvedené v § 32 odst. 1 písm. j),
e) neposkytne Radě vyžádaný záznam pořadu do 15 dnů ode dne
doručení žádosti podle § 32 odst. 1 písm. j),
f) poruší povinnosti týkající se označování programu podle § 32
odst. 1 písm. l) a m),
g) nezabezpečí v kabelovém rozvodu umístění provozovatele
celoplošného vysílání podle § 54 odst. 2,
h) neoznámí Radě, že došlo k technickým překážkám vysílání, které
mu brání ve vysílání podle § 32 odst. 1 písm. n),
i) poruší povinnosti nebo nesplní podmínky při vysílání událostí
značného společenského významu podle § 33 odst. 1 a 2,
j) neposkytuje záznam vysílání události, která je událostí
značného společenského významu, je-li v přímém přenosu vysílána
jiná událost značného společenského významu podle § 33 odst. 2,
k) poruší zákaz sponzorování zpravodajských
a politicko-publicistických pořadů podle § 53 odst. 2,
l) nedodrží povinnosti stanovené pro vysílání reklam,
teleshoppingu a sponzorovaných pořadů,
m) neposkytne Radě údaje potřebné pro účely kontroly podílu
evropské tvorby a nezávislé tvorby podle § 47 odst. 1,
n) nezdůvodní plnění požadovaného podílu evropské tvorby
a nezávislé tvorby podle § 47 odst. 2,
o) nedodrží ustanovení § 32 odst. 2.

(2) Pokutu ve výši od 10 000 Kč do 5 000 000 Kč Rada uloží
provozovateli vysílání a provozovateli převzatého vysílání, pokud
a) nevyhradí stanovený podíl vysílacího času pro evropská díla
a pro evropská díla vyrobená nezávislými výrobci podle § 42 až
44,
b) neoznámí Radě změnu údajů uvedených v žádosti o licenci podle
§ 21 odst. 2,
c) nepožádá Radu předem o souhlas se změnou časového a územního
rozsahu vysílání a souboru technických parametrů podle § 21
odst. 1 písm. b),
d) nepožádá Radu předem o souhlas se změnou technických parametrů,
nepožádá Radu předem o souhlas se změnou územního rozsahu
vysílání u kabelových systémů,
e) nedodrží časový nebo územní rozsah vysílání a soubor
technických parametrů,
f) nedodrží základní programovou specifikaci,
g) neplní licenční podmínky,
h) předem Radě neoznámí změnu skutečností uváděných v přihlášce
k registraci podle § 29 odst. 1,
i) nevyhradí jeden kanál k vysílání programu pro potřeby místně
omezené oblasti pokryté kabelovým systémem podle § 54 odst. 1,
j) nedodrží územní rozsah vysílání u kabelových systémů.

(3) Pokutu od 20 000 Kč do 10 000 000 Kč uloží Rada
provozovateli vysílání a provozovateli převzatého vysílání, pokud
a) zařazuje do vysílání pořady, které propagují válku nebo líčí
krutá nebo jinak nelidská jednání takovým způsobem, který je
jejich zlehčováním, omlouváním nebo schvalováním,
b) zařazuje do vysílání pořady, které obsahují podprahová sdělení,
c) zařazuje do vysílání pořady, které mohou vážně narušit fyzický,
psychický nebo mravní vývoj dětí a mladistvých zejména tím, že
obsahují pornografii a hrubé samoúčelné násilí,
d) zařazuje do vysílání od 06.00 hodin do 22.00 hodin pořady
a upoutávky, které by mohly ohrozit fyzický, psychický nebo
mravní vývoj dětí a mladistvých,
e) poruší povinnosti podle § 32 odst. 1 písm. a),
f) poruší povinnosti podle § 32 odst. 1 písm. c),
g) poruší povinnosti podle § 32 odst. 1 písm. o).

(4) Pokutu od 50 000 Kč do 5 000 000 Kč uloží Rada tomu, kdo
zasahuje do obsahu programu provozovatele vysílání a provozovatele
převzatého vysílání v rozporu s § 31 odst. 1 a poruší povinnosti
týkající se výroby a vysílání pořadů uvedených ve zvláštních
zákonech.3), 4)

(5) Pokutu do výše 10 000 000 Kč Rada uloží tomu, kdo
provozuje vysílání, aniž je k tomu oprávněn podle tohoto zákona
nebo podle zvláštního zákona.

(6) Pokutu od 20 000 Kč do 5 000 000 Kč uloží Rada
provozovateli vysílání a provozovateli převzatého vysílání, pokud
a) poruší omezení některých jednání uvedených v § 21 odst. 6 a 7,
b) poruší oznamovací povinnost podle § 58,
c) poruší závažně licenční podmínky.
——————————————————————
3) Zákon č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění pozdějších
předpisů.
4) Zákon č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, ve znění pozdějších
předpisů.

§ 61

Společná ustanovení o ukládání pokut

(1) Pokutu Rada uloží do jednoho roku ode dne, kdy se
dozvěděla o porušení povinnosti, nejdéle však do 2 let ode dne,
kdy k porušení povinnosti došlo. Správní řízení o uložení pokuty
lze zahájit nejpozději do 3 měsíců ode dne, kdy Radě byl doručen
záznam vyžádaný podle § 32 odst. 1 písm. j). Při ukládání pokut se
postupuje podle správního řádu.

(2) Při ukládání pokuty za porušení povinnosti podle tohoto
zákona Rada přihlíží k povaze vysílaného programu a k postavení
provozovatele vysílání a provozovatele převzatého vysílání na
mediálním trhu se zřetelem k jeho odpovědnosti vůči divácké
veřejnosti v oblasti informací, výchovy, kultury a zábavy.

(3) Rada stanoví výši pokuty podle závažnosti věci, míry
zavinění a s přihlédnutím k rozsahu, typu a dosahu závadného
vysílání a k výši případného finančního prospěchu.

(4) Pokuta je splatná do 30 dnů ode dne, kdy rozhodnutí,
kterým byla uložena, nabylo právní moci. Uložením pokuty nejsou
dotčena ustanovení zvláštních právních předpisů o náhradě škody
a nezanikají povinnosti stanovené tímto zákonem.

(5) Výnosy z pokut jsou příjmem státního rozpočtu České
republiky.

(6) Proti rozhodnutí o udělení pokuty lze podat žalobu podle
zvláštního právního předpisu.9b) Podání žaloby má odkladný účinek.
Soud o žalobě rozhodne ve lhůtě 90 dnů.
——————————————————————
9b) § 65 a následující zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád
správní.

§ 62

Pozastavení převzatého vysílání

(1) V souladu se závazky vyplývajícími z mezinárodní smlouvy
může Rada rozhodnout o pozastavení šíření programu televizního
vysílání přejímaného z jiného státu, jehož obsahem je opětovně
porušováno ustanovení § 32 odst. 3 a toto porušování je zřejmé
a má závažnou povahu.

(2) O pozastavení šíření programu televizního vysílání
přejímaného z členské státu Evropských společenství může Rada
rozhodnout jen tehdy, jestliže provozovatele převzatého vysílání
v posledních 12 měsících již alespoň dvakrát písemně upozornila,
že obsahem tohoto programu zřejmým a závažným způsobem porušil
ustanovení § 32 odst. 3 a jeho šíření může být pozastaveno, pokud
by k takovému porušení došlo opětovně.

§ 63

Odnětí licence

(1) Rada odejme licenci provozovateli vysílání s licencí,
pokud
a) dosáhl jejího udělení na základě nepravdivých údajů uvedených
v žádosti o licenci nebo porušil povinnost podle § 55 a 56,
b) zvlášť závažným způsobem opakovaně porušuje povinnost
stanovenou v § 32 odst. 1 písm. a), c), d) a e) a za takové
porušení povinnosti mu byla uložena opakovaně pokuta,
c) zvlášť závažným způsobem opakovaně porušuje licenční podmínky.

(2) Rada může odejmout licenci provozovateli vysílání
s licencí, pokud
a) nezahájil vysílání po nabytí právní moci rozhodnutí o udělení
licence do 180 dnů u rozhlasového vysílání a do 360 dnů
u televizního vysílání,
b) po zahájení vysílání v průběhu kalendářního roku nevysílal
celkem 30 dnů; do této doby se nezapočítává doba, po kterou
vysílání bránily odůvodněné technické překážky,
c) na jeho majetek byl prohlášen konkurs.

§ 64

Zrušení registrace

(1) Rada zruší registraci nebo její část provozovateli
převzatého vysílání, pokud
a) uvedl v přihlášce k registraci nepravdivé údaje,
b) opakovaně porušuje povinnosti uvedené v § 32 odst. 3 a byla mu
za to již udělena pokuta.

(2) Rada může zrušit registraci či její část provozovateli
převzatého vysílání, pokud
a) závažným způsobem porušil tento zákon nebo mezinárodní dohodu,
kterou je Česká republika vázána,
b) na jeho majetek byl prohlášen konkurs.

§ 65

Společná ustanovení o odnětí
licence a zrušení registrace

(1) Proti rozhodnutí Rady podle § 63 a 64 lze podat ve lhůtě
30 dnů ode dne doručení rozhodnutí žalobu podle zvláštního
právního předpisu.9b) Podání žaloby má odkladný účinek. Soud
o žalobě rozhodne ve lhůtě 90 dnů.

(2) Byla-li licence odňata nebo registrace zrušena, je
provozovatel vysílání s licencí a provozovatel převzatého vysílání
povinen ukončit vysílání ve lhůtě stanovené Radou.
——————————————————————
9b) § 65 a následující zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád
správní.

ČÁST OSMÁ
USTANOVENÍ SPOLEČNÁ A PŘECHODNÁ

Ustanovení společná

§ 66

Nestanoví-li tento zákon jinak, postupuje se v řízení podle
zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění
pozdějších předpisů, s výjimkou § 53 až 69 správního řádu. Proti
výroku rozhodnutí, kterým se zamítá žádost o udělení licence,
rozhodnutí o změně licence, rozhodnutí o odnětí licence,
rozhodnutí o neprodloužení licence, rozhodnutí o odmítnutí
registrace, rozhodnutí o zrušení registrace a rozhodnutí o sankci
je možno podat žalobu podle zvláštního právního předpisu.9b)
Podání žaloby má odkladný účinek. Soud o žalobě rozhodne ve lhůtě
90 dnů.
——————————————————————
9b) § 65 a následující zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád
správní.

§ 66a

Nestanoví-li tento zákon jinak, postupuje se při regulaci
reklamy podle zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně
a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového
a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, ve znění
pozdějších předpisů.

§ 67

(1) Na televizní vysílání programu zaměřeného výhradně na
propagaci vlastního televizního vysílání a výrobků, služeb
a dalších činností souvisejících s provozováním vlastního
televizního vysílání se nevztahují ustanovení § 42 až 47. Jiná
reklama může být v rámci takového programu vysílána pouze za
předpokladu, že splňuje podmínky stanovené tímto zákonem.

(2) Na televizní vysílání programu zaměřeného výhradně na
teleshopping se ustanovení § 49 vztahuje přiměřeně, reklama může
být v rámci takového programu vysílána pouze za předpokladu, že
splňuje podmínky stanovené tímto zákonem. Ustanovení § 42 až 47 se
na vysílání takového programu nevztahují.

Ustanovení přechodná

§ 68

(1) Licence k vysílání a registrace k převzatému vysílání
vydané podle dosavadních předpisů se považují za licence
k vysílání a registrace k vysílání podle tohoto zákona.
Provozovatel vysílání v kabelovém systému nebo prostřednictvím
družice požádá o licenci k těm programům, které nejsou převzaté;
o licenci může požádat i dodavatel programu do kabelového systému
nebo družice; žádost je třeba podat do 12 měsíců ode dne účinnosti
tohoto zákona, jinak oprávnění šířit takový program pozbývá
platnosti. Rada vyhoví takové žádosti do 30 dnů ode dne doručení
žádosti Radě, nebrání-li tomu ustanovení tohoto zákona.

(2) Řízení o udělení licence a o registraci k vysílání
zahájené před účinností tohoto zákona se přerušují na 3 měsíce ode
dne účinnosti tohoto zákona; do této doby se prodlužuje platnost
stávajících licencí, měla-li být jejich platnost v této době
ukončena. Účastníci řízení doplní v této lhůtě žádost o udělení
licence k vysílání nebo přihlášku k registraci vysílání podle
tohoto zákona. Řízení podle předchozí věty se poté dokončí podle
tohoto zákona a za podmínek stanovených tímto zákonem.

(3) Lhůta podle § 12 odst. 10 k podání žádostí o prodloužení
licence je zachována, podá-li provozovatel vysílání s licencí
žádost o prodloužení licence nejpozději do 1 měsíce od účinnosti
tohoto zákona.

(4) Doba rozhodná pro užití ustanovení § 12 odst. 12 počíná
běžet dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

(5) Pokud licenční podmínky provozovatele vysílání s licencí
neobsahují základní programovou specifikaci, navrhne provozovatel
vysílání s licencí do 6 měsíců ode dne účinnosti zákona její znění
a Rada je učiní součástí licenčních podmínek. Návrh musí být
shodný s praxí provozovatele vysílání s licencí během posledního
roku před nabytím účinnosti tohoto zákona.

(6) Fyzická osoba, která je provozovatelem vysílání s licencí
nebo provozovatelem převzatého vysílání, může do 6 měsíců od
účinnosti tohoto zákona požádat, aby licence nebo registrace,
která jí byla udělena, byla převedena na právnickou osobu; Rada
žádosti vyhoví pouze v případě, že půjde o právnickou osobu, v níž
má fyzická osoba 100% majetkovou účast.

(7) Řízení o uložení pokuty zahájená před účinností tohoto
zákona se dokončí podle dosavadních předpisů.

(8) Rada České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání
ustavená podle zákona č. 103/1992 Sb., o Radě České republiky pro
rozhlasové a televizní vysílání, ve znění pozdějších předpisů, se
považuje za Radu podle tohoto zákona. Do 6 měsíců od nabytí
účinnosti tohoto zákona uvedou členové Rady své poměry do souladu
s § 7.

(9) Provozovatel vysílání s licencí je povinen přizpůsobit
své právní poměry nejpozději do 1 roku ode dne nabytí účinnosti
tohoto zákona požadavkům podle tohoto zákona. Nesplní-li
provozovatel vysílání s licencí tuto povinnost, jeho licence
pozbude platnosti uplynutím uvedené lhůty. Ke změnám, které nejsou
v rozporu s požadavky uvedenými v 55 až 58, udělí Rada souhlas.

(10) Za evropská díla se pro účely tohoto zákona považují
audiovizuální díla, jejichž tvorbu, výrobu nebo koprodukci
kontroluje česká právnická osoba nebo česká fyzická osoba anebo
právnická osoba nebo fyzická osoba se sídlem nebo místem trvalého
pobytu v některém z členských státu Rady Evropy, pokud
z mezinárodní smlouvy nevyplývá něco jiného.

Zrušovací ustanovení

§ 69

Zrušují se:
1. Zákon č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního
vysílání, ve znění zákona č. 597/1992 Sb., zákona č. 36/1993
Sb., zákona č. 253/1994 Sb., zákona č. 40/1995 Sb., zákona č.
237/1995 Sb., zákona č. 301/1995 Sb., zákona č. 135/1997 Sb.,
zákona č. 46/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb. a zákona č.
39/2001 Sb.
2. Zákon č. 103/1992 Sb., o Radě České republiky pro rozhlasové
a televizní vysílání, ve znění zákona č. 474/1992 Sb., zákona
č. 36/1993 Sb., zákona č. 331/1993 Sb., zákona č. 253/1994 Sb.,
zákona č. 301/1995 Sb., zákona č. 135/1997 Sb. a zákona č.
151/2000 Sb.

ČÁST DEVÁTÁ
Změna zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších
náležitostech spojených s výkonem funkce
představitelů státní moci a některých
státních orgánů a soudců

§ 70

Zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech
spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých
státních orgánů a soudců, ve znění zákona č. 138/1996 Sb., zákona
č. 287/1997 Sb. a zákona č. 155/2000 Sb., se mění takto:

1. V § 1 se za písmeno e) vkládá nové písmeno f), které zní:
“f) člena, místopředsedy a předsedy Rady pro rozhlasové
a televizní vysílání,”.

Dosavadní písmena f) a g) se označují jako písmena g) a h).

2. V části druhé se za hlavu pátou vkládá nová hlava pátá A,
která včetně nadpisu zní:

“HLAVA PÁTÁ A
NÁLEŽITOSTI ČLENA, MÍSTOPŘEDSEDY A PŘEDSEDY
RADY PRO ROZHLASOVÉ A TELEVIZNÍ VYSÍLÁNÍ

Plat a další plat

§ 24a

(1) Členu Rady pro rozhlasové a televizní vysílání náleží
plat určený z platové základny platovým koeficientem ve výši 1,00.

(2) Členu Rady pro rozhlasové a televizní vysílání náleží
další plat.

§ 24b

(1) Místopředsedovi Rady pro rozhlasové a televizní vysílání
náleží plat určený z platové základny platovým koeficientem ve
výši 1,10.

(2) Místopředsedovi Rady pro rozhlasové a televizní vysílání
náleží další plat.

§ 24c

(1) Předsedovi Rady pro rozhlasové a televizní vysílání
náleží plat určený z platové základny platovým koeficientem ve
výši 1,20.

(2) Předsedovi Rady pro rozhlasové a televizní vysílání
náleží další plat.”.

ČÁST DESÁTÁ
Změna zákona č. 99/1963 Sb., občanský
soudní řád, ve znění pozdějších předpisů

§ 71

Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č.
36/1967 Sb., zákona č. 158/1969 Sb., zákona č. 49/1973 Sb., zákona
č. 20/1975 Sb., zákona č. 133/1982 Sb., zákona č. 180/1990 Sb.,
zákona č. 328/1991 Sb., zákona č. 519/1991 Sb., zákona č.
263/1992 Sb., zákona č. 24/1993 Sb., zákona č. 171/1993 Sb.,
zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 152/1994 Sb., zákona č.
216/1994 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb.,
zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 238/1995 Sb., zákona č.
247/1995 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 31/1996 Sb., zákona č.
142/1996 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 269/1996 Sb., zákona č.
202/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb.,
zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 326/1999
Sb., zákona č. 360/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 2/2000 Sb.,
zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 46/2000
Sb., zákona č. 105/2000 Sb., zákona č. 130/2000 Sb., zákona č.
155/2000 Sb., zákona č. 204/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb.,
zákona č. 227/2000 Sb., zákona č. 367/2000 Sb., zákona č.
370/2000 Sb., zákona č. 120/2001 Sb. a zákona č. 137/2001 Sb., se
mění takto:

1. V § 9 se tečka na konci odstavce 2 nahrazuje čárkou
a doplňuje se písmeno j), které včetně poznámky pod čarou č. 1a)
zní:
“j) v řízení proti rozhodnutí Rady pro rozhlasové a televizní
vysílání podle zvláštního zákona.1a)
——————————————————————
1a) § 66 zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového
a televizního vysílání a o změně dalších zákonů.”.

2. V § 250m se na konci doplňuje odstavec 4, který včetně
poznámky pod čarou č. 57b) zní:
“(4) O návrhu podaném podle zvláštního zákona57b) musí soud
rozhodnout nejpozději do 60 dnů ode dne podání.
——————————————————————
57b) § 19 a § 65 odst. 1 zákona č. 231/2001 Sb.”.

ČÁST JEDENÁCTÁ
Změna zákona o regulaci reklamy

§ 72

Zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění
zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního
vysílání, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č.
258/2000 Sb., se mění takto:

1. V § 3 odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. 3) zní:
“(3) Reklama na tabák a tabákové výrobky se v televizním
a rozhlasovém vysílání zakazuje.3)
——————————————————————
3) § 48 odst. 1 písm. f) zákona č. 231/2001 Sb., o provozování
rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů.”.

2. V § 7 písm. a) se slova “Rada České republiky pro
rozhlasové a televizní vysílání7) pro reklamu rozšiřovanou
v rozhlasovém a televizním vysílání8)” nahrazují slovy “Rada pro
rozhlasové a televizní vysílání7) pro reklamu rozšiřovanou
v rozhlasovém a televizním vysílání7)”.

3. Poznámka pod čarou č. 7) zní:
——————————————————————
“7) Zákon č. 231/2001 Sb.”.

4. Dosavadní poznámka pod čarou č. 8) se zrušuje.

ČÁST DVANÁCTÁ
Změna zákona č. 483/1991 sb., o české televizi,
ve znění pozdějších předpisů

§ 73

Zákon č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění zákona č.
36/1993 Sb., zákona č. 253/1994 Sb., zákona č. 301/1995 Sb.
a zákona č. 39/2001 Sb., se mění takto:

V § 3 odstavec 2 zní:
“(2) Státní orgán, který vykonává správu kmitočtového spektra
podle zvláštního právního předpisu,1a) vyhradí po předchozím
souhlasu Rady pro rozhlasové a televizní vysílání pro Českou
televizi kmitočty umožňující provozování televizního vysílání
v rozsahu stanoveném v odstavci 1 písm. a).”.

ČÁST TŘINÁCTÁ
Změna zákona o správních poplatcích

§ 74

Sazebník správních poplatků, uvedený v příloze k zákonu č.
368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 10/1993
Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 273/1994 Sb., zákona č.
36/1995 Sb., zákona č. 301/1995 Sb., zákona č. 305/1997 Sb.,
zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 157/1998 Sb., zákona č.
167/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 166/1999 Sb.,
zákona č. 167/1999 Sb., zákona č. 326/1999 Sb., zákona č.
352/1999 Sb., zákona č. 357/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb.,
zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 46/2000 Sb., zákona č. 62/2000
Sb., zákona č. 117/2000 Sb., zákona č. 133/2000 Sb., zákona č.
151/2000 Sb., zákona č. 153/2000 Sb., zákona č. 154/2000 Sb.,
zákona č. 156/2000 Sb., zákona č. 158/2000 Sb., zákona č.
227/2000 Sb., zákona č. 242/2000 Sb., zákona č. 307/2000 Sb.,
zákona č. 365/2000 Sb. a zákona č. 140/2001 Sb., se mění takto:

1. Nadpis nad položkou 65 zní: “Oprávnění k provozování
rozhlasového a televizního vysílání a oprávnění k provozování
převzatého vysílání”.

2. Položka 66 včetně poznámky zní:

“Položka 66
a) Podání žádosti
– o udělení oprávnění k provozování
televizního vysílání Kč 50 000,-
– o prodloužení doby platnosti oprávnění
k provozování televizního vysílání Kč 50 000,-
b) Podání žádosti
– o udělení oprávnění k provozování
rozhlasového vysílání Kč 15 000,-
– o prodloužení doby platnosti oprávnění
k provozování rozhlasového vysílání Kč 15 000,-
c) Podání přihlášky k provozování převzatého
vysílání v kabelovém systému nebo
prostřednictvím družic Kč 50 000,-
d) Podání žádosti o změny skutečností uvedených
– v žádosti o udělení oprávnění k provozování
televizního vysílání Kč 10 000,-
– v žádosti o udělení oprávnění k provozování
rozhlasového vysílání Kč 3 000,-
– v přihlášce k provozování převzatého
vysílání v kabelovém systému
nebo prostřednictvím družic Kč 10 000,-
e) Rozhodnutí Rady pro rozhlasové a televizní vysílání o prodloužení
doby
platnosti oprávnění k provozování celoplošného
televizního vysílání Kč 200 000 000,-

Poznámka:
Poplatek podle písmena d) této položky nevybere správní orgán za
změny, které se provádějí též zápisem v obchodním rejstříku [§ 14
odst. 1 písm. a) až d) zákona č. 231/2001 Sb., o provozování
rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů].”.

ČÁST ČTRNÁCTÁ
Změna zákona č. 252/1994 Sb., o rozhlasových
a televizních poplatcích, ve znění zákona
č. 135/1997 Sb.

§ 75

Zákon č. 252/1994 Sb., o rozhlasových a televizních
poplatcích, ve znění zákona č. 135/1997 Sb., se mění takto:

1. V § 5 odstavec 1 zní:
“(1) Poplatník platí rozhlasový poplatek Českému rozhlasu
a televizní poplatek České televizi prostřednictvím České pošty
nebo jiné osoby, kterou provozovatel ze zákona určí. Nezaplatí-li
poplatník do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci,
v němž byl poplatek splatný, je poplatník povinen zaplatit dlužnou
částku poplatku Českému rozhlasu nebo České televizi přímo, pokud
není v tomto zákoně uvedeno jinak.”.

2. V § 5 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
“(2) Poplatník platí rozhlasový poplatek Českému rozhlasu
nebo televizní poplatek České televizi přímo, je-li k tomu
provozovatelem ze zákona vyzván.”.

Dosavadní odstavce 2 až 4 se označují jako odstavce 3 až 5.

3. Nadpis pod § 6 zní: “Evidence poplatníků”.

4. V § 6 odstavec 1 zní:
“(1) Evidence poplatníků vede pošta v provozovnách místně
příslušných podle trvalého pobytu nebo sídla poplatníka nebo
provozovatel ze zákona.”.

ČÁST PATNÁCTÁ
ÚČINNOST

§ 76

(1) Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení, s výjimkou
ustanovení § 33 odst. 4 a 5 a § 46, která nabývají účinnosti dnem,
kdy vstoupí v platnost smlouva o přistoupení České republiky
k Evropské unii.

(2) Ustanovení § 68 odst. 10 pozbývá platnosti dnem, kdy
vstoupí v platnost smlouva o přistoupení České republiky
k Evropské unii.

Klaus v. r.
Zeman v. r.