ČRo 1 – Radiožurnál, 19. 1. 2008: Barbora Tachecí (přepis+audio)

Ředitelka Radiožurnálu Barbora Tachecí odpovídala na otázky posluchačů ohledně nového vysílacího schématu.

(Stáhněte si zvukový záznam z webu Českého rozhlasu)

Sobota 19. ledna 2008 – 11.00 Víkendový Radiožurnál

Václav Žmolík (moderátor)
Datum 1. leden 2008 se stalo přelomovým pro rozhlasovou stanici, kterou právě posloucháte. Pro Radiožurnál. Dnes už devatenáctý den vysíláme podle nového schématu. Změny vyvolaly mnoho emocí. Zaznívá nezpočet názorů. A žena, která je zosobněním těchto změn u nás, na Radiožurnálu, je teď na našich vlnách nachystaná odpovídat na dotazy vás, posluchačů. Barbora Tachecí je hostem Víkendového Radiožurnálu, vítej.

Barbora Tachecí (ředitelka ČRo 1 – Radiožurnálu)
Hezký den.

Václav Žmolík (moderátor)
Jak se cítíš?

Barbora Tachecí (ředitelka ČRo 1 – Radiožurnálu)
No, my jsme tomu u nás doma řikali „těším se a bojím se“. Takže těším se a bojím se.

Václav Žmolík (moderátor)
Já na úvod snad vysvětlím naše týkání, známe se snad nějakých dvacet roků, ještě z tehdejšího Československého rozhlasu, později z České televize, to byly hezké roky tehdy před deseti, dvanácti lety…

Barbora Tachecí (ředitelka ČRo 1 – Radiožurnálu)
Já si myslím, že všechny roky, které jsem zažila, byly hezké.

Václav Žmolík (moderátor)
Barbora Tachecí je hostem Radiožurnálu a ještě než se budete ptát vy, naši posluchači, s dovolením, moje vykopávací otázka: Připomeň, s jakým záměrem jsi přišla na Radiožurnál a oč se svými zásahy z e j m é n a do programu snažíš.

Barbora Tachecí (ředitelka ČRo 1 – Radiožurnálu)
Tak moje filozofie moderního rádia vychází z toho, že rádio může přinášet informace vlastně úplně nejrychleji… Proto… ta filozofie spočívá v tom, že tyto informace zařazuji do proudu a nečekám j e n na pravidelné zpravodajské relace. V ranním bloku pak se snažíme zdůrazňovat to, co si myslím, že ráno lidi zajímá nejvíc. Tedy zprávy, počasí, stav na silnicích, mimochodem je to právě Český rozhlas, který má zhruba 7000 dopravních zpravodajů a to je bohatství největší na českém rozhlasovém trhu, každé ráno také samozřejmě čteme za posluchače noviny, vedeme rozhovory, zkrátka myslím si, že nabízíme nejlepší ráno, které vůbec v českém éteru zaznívá. Další filozofickým bodem řekněme, je to, že jsem zrušila… různá… ghetta. Protože rádio si nikdo nepouští přesně ve třináct hodin 22 minut, nebo nikdo… řekněme většina lidí, ale… rádio většina lidí chápe jako jakýsi
p r ů b ě ž n ý proud. Takže ghetta jsou zrušená, ale co je důležité, informační n á p l ň těchto ghett, doufám, že zůstala. Podáváme ji průběžně, od knihovniček přes motoristy, po prima bijáky, divadla a tak dále. Celkově by mělo být na Ri…. na Radiožurnálu slyšet víc kultury, víc ekonomiky a hlavně víc toho, co se děje ve všech českých regionech.
Jestli dovolíš, Václave, ještě kauza Ivan Hoffman – já bych chtěla říci k této kauze, že si prostě jen myslím, že jeden názor slyšet, či jeden úhel pohledu, stále dokola, je chyba. Zvlášť potom na rádiu veřejné služby. Proto sestavuji tým. A na ten tým se těším. Doufám, že s ním začneme už příští týden. (úsměv)

Václav Žmolík (moderátor)
Tak. Tenhle hlas znáte roz… z rozhlasového éteru, znáte jej i z televizní obrazovky, Barbora Tachecí, ředitelka Radiožurnálu, je u našeho mikrofonu, a je, jak jsem zmínil, nachystaná odpovídat na vaše dotazy. Naše telefonní čísla jsou 221 552 155 a 221 552 255. Své dotazy můžete posílat také na náš web: www.radiozurnal.cz A že už jste jich tam poslali!
Tak. Dáme šanci prvnímu z posluchačů, aby se ptal. Hezký den! Kdopak tam je?

Posluchačka Jana (č. 1)
Dobrý den, tady je Jana Išová, z osady Pstruží u Karlových Varů. Jsem tam?

Václav Žmolík (moderátor)
Ano, paní Išová, prosím ptejte se.

Posluchačka Jana
Ta paní Tachecí mi nahrála, protože zrovna… zrovna na to téma totiž… budu se ptát. My jsme s mužem důchodci přes 70, bydlíme v takové osadě a Radiožurnál nás vlastně provází celý den a…

Václav Žmolík (moderátor)
Ano, ano… vaše otázka prosím?

Posluchačka Jana
Ano, ano, ano…. No, takhle – ten Ivan Hoffman patřil k našemu rannímu… rannímu rituálu, kolikrát jsme si ho i p o d r u h é poslechli. A první co nám napadlo – moje matka, která teda se narodila ještě v 19. století, tak ta vždycky říkala „čí chleba jíš, toho píseň zpívej“, tak…

Václav Žmolík (moderátor)
Nicméně paní Išová, ta otázka je asi jasná..

Posluchačka Išová (č. 2)
Otázka zní, jestli snad Ivan Hoffman nezpíval tu správnou píseň pro paní Tachecí, že teda musel zmizet z vysílání. Děkuju vám.

Václav Žmolík (moderátor)
Děkuju za otázku, odpovídá Barbora Tachecí.

Barbora Tachecí (ředitelka ČRo 1 – Radiožurnálu)
Zdravím vás, paní Išová na Karlovarsko, pokud jsem si to dobře poznamenala, já jsem ke kauze Ivan Hoffman řekla to, co jsem řekla, a to mně můžete buď věřit nebo nevěřit, ale pravda je prostě taková, že si nemyslím… že je dobré, aby na rádiu veřejné služby stále v jednom čase zazníval jeden názor. To je úplně vše. Ale možná, že vás potěším něčím jiným, paní Išová. Vy jste se zmínila o tom, že se svým manželem jste důchodci a já musím říct, že si starších lidí nesmírně vážím. Já si jich vážím proto, že si myslím, že ta léta, která mají odžita, tak že jim dala spoustu bohatství, které třeba ti mladší nemají. A chtěla bych i starších lidí ve vysílání maximálně využívat. A proto mám takový plán, který v á m prozradím jako úplně prvnímu z posluchačů, mně napadlo, že bych mohla oslovit pana Velíška. Slavného a podle mého názoru v ý b o r n é h o komentátora z České televize, který má ten obrovský dar let a zkušeností a skvělých pohledů. Specielně na evropské země. A že bych ho požádala, kdyby byl tak laskav a dělal něco jako malé poznámky na zahraniční témata pro naše ranní vysílání. A já věřím, že takové poznámky by mohly třeba i vám se líbit. A pan Velíšek to ještě neví (směje se), takže mu budu volat dneska odpoledne a strašně se těším, že by to mohlo klapnout. Děkuju za dotaz.

Václav Žmolík (moderátor)
Ano, Báro, ví to paní Išová, my ostatní jsme neposlouchali.

Barbora Tachecí (ředitelka ČRo 1 – Radiožurnálu)
(směje se)

Václav Žmolík (moderátor)
Dáme šanci dalšímu z posluchačů, který se dovolal na naše telefonní čísla 221 552 155 a nebo 221 552 255. Říkám vám… dobré sobotní dopoledne. Kdopak tam je?

Posluchač Češka (č. 3)
Češka z Brna, dobrý den.

Barbora Tachecí (ředitelka ČRo 1 – Radiožurnálu)
Dobrý den.

Posluchač Češka
Já bych měl takovej dotaz. Rádio veřejné služby je rádio, které je placené z peněz náš… nás koncesionářů. Tudíž my jsme… my bychom měli být tedy ti, kteří určují to, co to rádio vysílá. A tak když vy jste teda udělala takovoudle revoluci a zemětřesení v tom Radiožurnálu, kterej mimochodem poslouchám už desetiletí a je to můj dlouholetej společník a… měl jsem ho až doposud rád. Tak by mě zajímalo, p r o č jste ty změny udělala – promiňte teda, že to musím takhle říct – tak arogantně, jak jste je udělala a proč jste se n a p ř e d nezeptala třeba v nějakejch anketách nás posluchačů, co bychom si přáli, potom tady tyto změny tedy nějak nezpracovala a neudělala nějakejch pár vysílání, ve kterých byste nás zase třeba seznámila, jestli se nám to takhle bude líbit, a pak jste tyto změny postupně zavedla. Protože to co prostě se na mě vyvalilo druhého ledna z rádia, to bylo něco, co mně rve uši, …

Václav Žmolík (moderátor)
Děkujeme, pane Češko, já myslím, že dotazy jsou jasné, když se nebudete zlobit, já vás s prominutím budu takto utínat…

(píp – telefon)

Václav Žmolík (moderátor)
… vážení a milí posluchači, protože aby se dostalo na co největší počet posluchačů a… odpovědí také.

Barbora Tachecí (ředitelka ČRo 1 – Radiožurnálu)
Tak. Zdravím pana Češku do Brna a ten jeho dotaz vůbec nebyl špatný. Já jsem o tom přemýšlela řadu týdnů a měsíců. O tom, jak by se mělo sestavit vysílací schéma Radiožurnálu. A potom mne napadlo, že vzhledem k tomu, že konse… koncesionářů v této zemi jsou stovky tisíc a omluvte mne. že teď neznám to přesné číslo, tak že by to v praxi asi strašně těžko fungovalo, kdybych se toho obrovského kvanta koncesionářů ptala každého jednotlivě. Jak by si to vlastně přál. A napadlo mě, že možná, mými nadřízenými jsou programový ředitel, generální ředitel, a pak že tady máme jakýsi regulační orgán ze zákona ustanovený, ten se menuje Rada Českého rozhlasu. A že vlastně konglomerát těchto tří orgánů, tedy programového ředitele, generálního ředitele a Rady Českého rozhlasu, tak že tito lidé všichni dohromady by vlastně neměli dělat nic jiného, než transformovat přání koncesionářů do požadavků na ředitele Radiožurnálu. Já si myslím, že to se stalo, a já jsem jim předložila, v návaznosti na tu jejich objednávku. Svůj návrh změn a jsem strašně ráda, že generální i programový ředitel mi ten návrh schválili a Rada Českého rozhlasu ho vzala na vědomí. Děkuju jim.

Václav Žmolík (moderátor)
Říká Barbora Tachecí, ředitelka Radiožurnálu, která je teď v našem studiu a odpovídá na dotazy posluchačů. Pustíme si další dotaz, hezký den, kdo tam je prosím?

Posluchač Vašek (č. 4)
Dobrý den, tady Vašek ze Strakonic, slyšíme se?

Barbora Tachecí (ředitelka ČRo 1 – Radiožurnálu)
Dobrý den.

Václav Žmolík (moderátor)
Ano Václave, vaše otázka prosím?

Posluchač Vašek
Já by sem chtěl paní Barboru… Barbaru – teď nevím, jestli to říkám dobře, ale Tachecí určitě, tak to je pro mě pojem, kterej prostě bych řek skoro nemá obdoby, možná, že to je trošku přehnaný, ale já jsem ji vždycky rád… vždycky rád poslouchal. Zeptal bych se. Na Radiožurnálu mně chybí osobnost pana Kudrny… Pochválit by sem chtěl pana Jana Pokorného, a měl by sem přece jenom jednu připomínku k tomu zpravodajství… Pan Hoffman… souhlasím úplně s názorem paní Tachecí, nelze… nelze brát jednoho… jeden názor za… bych řek směrodatnej… Jednu věc by sem měl ke zpravodajství, zdá se mně, že když ráno pustím rádio, probíhají ty zprávy opakovaně. Jo? To slyším potom celej den až do večera prostě jednu a tu samou zprávu jsem několikrát… několikrát opakuje.

Václav Žmolík (moderátor)
Ano, děkujeme teda, za váš podnět, otázku, názor…

Posluchač Vašek
Ano..

Václav Žmolík (moderátor)
Čili – jak je to z opakováním zpráv – bych mohl tedy tuto otázku přeložit?

Posluchač Vašek
Ano.

Václav Žmolík (moderátor)
Děkujeme.

Barbora Tachecí (ředitelka ČRo 1 – Radiožurnálu)
Především zdravím do Strakonic, pane Václave, děkuju vám za ta slova uznání, nebudu se tajit tím, že to se každému poslouchá dobře. Zmínil jste, že vám chybí osobnost pana Kudrny, to bylo mé osobní rozhodnutí, došla jsem k závěru, jako ředitelka stanice, že projev pana Kudrny je vhodnější pro sesterskou stanici Českého rozhlasu 1 Radiožurnálu. Ale jsem hrozně ráda, že se vám líbí pan Jan Pokorný, v ranním proudu, mně se taky moc líbí, a Honzo, děkuju ti… Téma opakované zprávy – víte, já miluju zpravodajství. Já si myslím vlastně, že zpravodajství pomáhá spoluvytvářet chod toho světa. Protože lidé jednají podle toho, co slyší, čtou a vidí a je to tak přirozené. Vtip je ale v tom, že těch opravdu důležitých zpráv, těch není moc. Já si myslím skoro, se svojí novinářskou zkušeností, že za důležité zprávy mohu považovat maximálně čtyři zprávy za den. A pak je pro mne osobně docela podstatné, aby ty
h l a v n í – řekněme – čtyři zprávy, někdy to mohou být dvě, někdy to může být dokonce jenom jedna, někdy jich může být pět, ale v každém případě je jich omezený počet, aby ale tyto důležité zprávy, lidé slyšeli v podstatě stále dokola. Protože t o jsou ty důležité zprávy. A protože vím, jak nepříjemné může být v rádiu opakování, tak prosím své spolupracovníky, kteří dělají to zpravodajství, aby se snažili tyto základní informace podávat, ale snažili se je zaprvé malinko jinak formulovat, třeba pokaždé, a aby se k maximu z nich snažili pokaždé dávat třeba malinko jiné zvuky. Ale ten základ té informace, je-li důležitá, je dobře, že se opakuje. Asi to budou důležité zprávy.

Václav Žmolík (moderátor)
Říká Barbora Tachecí, některé otázky se také opakují. Některé n á z o r y se také opakují, na našem webu jsou jich desítky:
„Jste české rádio, proč hrajete minimálně 75 % zahraničních písniček a hlavně anglických? Toto je důvod, proč si po zpravodajství přeladím na jinou stanici, nejčastěji… na vaši sesterskou Prahu. Hrajte většinu českých písní a zůstanu Radiožurnálu věrná po celý den.“ Píše paní
Olga.

Barbora Tachecí (ředitelka ČRo 1 – Radiožurnálu)
Paní Olgo. Za tu připomínku hrozně moc děkuji. Protože jste nám všem vlastně připomněla, že i m u z i k a je pro zpravodajsko-publicistické rádio veřejné služby, jakým je Radiožurnál, strašně důležitá. My jsme… s týmem mých spolupracovníků strašně moc přemýšleli také o muzice. A protože cílem m ý m i všech mých spolupracovníků je tvořit co n e j k v a l i t n ě j š í rádio… pro vás všechny, tak se tento požadavek vlastně týká i muziky. Nebo měl by se týkat.
Naše země je relativně malá… na celé zeměkouli. A.. tak b o h u ž e l, dochází k tomu, že hudba, která vzniká právě na našem území, je také tak trošku malá. V porovnání s tím, co vzniká a vzniklo na celém světě. Tak jsme se prostě snažili vybrat písničky a hudbu, která je v e l k á . Ať už je z popu nebo z rocku, to je jedno, to nebudeme takhle specifikovat. Ale hudbu, která je svým způsobem velká. A protože Česká republika je sama o sobě tak malá, tak českých písniček, které jsou velké, je prostě taky jen málo. A věřte mi, že mě to mrzí (úsměv).

Václav Žmolík (moderátor)
Telefonní čísla jsou… Telefonní čísla Radiožurnálu jsou 221 552 155 a 221 552 255 a vy, posluchači Radiožurnálu se ptáte ředitelky Barbory Tachecí. Máme další telefonické dotazy. Hezký den.

Posluchač Kapr (č. 5)
Kapr, Nové Sedlo dobrý den.

Václav Žmolík (moderátor)
Prosím, ptejte se, pane Kapře.

Posluchač Kapr
Mám takový dotaz. Radiožurnál jsem poslouchal častokrát a teďko posledních 14 dnů, promiňte mi to, ale nevšiml jsem si, že by byl nějaký publicistický pořad, který pojednává o jakémsi témat, na něž by mohli posluchači nějak si… nějakým způsobem reagovat. Konkrétně – teďko ve čtvrtek jsem poslouchal jakýsi pořad od pěti, mezi pátou a šestou… jakási paní, promiňte, nepamatuju si jméno, hovořila mj. i o panu Čunkovi a tak podobně a… za prvé nebyl tam žádný… n i k d o prostě, kdo by jaksi oponoval nebo měl jiný názor, a občané a posluchači taky nemohli reagovat. Mě by tohlencto hrozně zajímalo, protože to potom jaksi ztrácí věrohodnost, když tam jeden člověk povídá a nemá žádný… žádnej oponent. To je prostě, mně to připadá jako hrozný.

Václav Žmolík (moderátor)
Děkujeme,

Posluchač Kapr
Na shledanou.

Václav Žmolík (moderátor)
… za váš podnět, Barbora Tachecí si psala poznámky, teď odpovídá.

Barbora Tachecí (ředitelka ČRo 1 – Radiožurnálu)
Pane Kapře, ani nevíte, jak vám děkuju, protože mám z vás a z toho, co jste řekl, pocit, že stejně jako já cítíte potřebu oponentury ve všem. Já také. Celý můj život se utvářel na bázi toho, že mně někdo oponoval a ty oponentury mi stále dávaly něco nového, takže v tomhle s vámi prostě absolutně souhlasím.
Pokud jde o reakce posluchačů, tak se svými spolupracovníky jsme se rozhodli, že ještě posílíme takovou anketu. Která běží každý den na Radiožurnálu a jmenuje se O všem s vámi… To je anketa, ve které se každý den ptáme na něco jiného a strašně moc nás zajímají názory vás všech. Ty vaše názory pak publikujeme na našich webových stránkách, připomínám, www.radiozurnal.cz, a také je zveřejňujeme přímo ve vysílání. A to v průběhu každého všednodenního dopoledne. Další oponentury cítím jako malinko problematické. Víte, Radiožurnál vysílá denně desítky příspěvků. A teď si představme, všichni společně, že ke každému tomu příspěvku bychom měli vysílat oponentury. Pak mám malinko strach, že bychom třeba nevysílali nic jiného, než že někdo oponuje na… někomu a další oponuje tomu druhému a čtvrtý oponuje tomu třetímu a mám pocit, že bychom se dostali do začarovaného kruhu oponentur. Ale pokud váš dotaz, či vaše poznámka směřuje k tomu, že třeba
p o l i t i c i by měli mít oponenty, tak tomu tleskám dvojnásobně. To si myslím, že tak je, myslím si, že v našich dvaceti minutách Radiožurnálu každý všední den vpodvečer, máme skvělého moderátora, který se jmenuje Martin Veselovský. A myslím si, že tento moderátor né že by měl být, či by byl čistým oponentem z principu. To ne. Ale měl by být – a podle mého názoru je – člověkem, který umí říci politikovi „Tak zadrž, chlapče. Takhle to nebylo“. A to je oponentura, které si v rádiu vážím možná nejvíc. Děkuju za dotaz.

Václav Žmolík (moderátor)
Na zmíněný web Radiožurnálu www.radiozurnal.cz můžete právě teď posílat svoje dotazy, podněty, postřehy pro Barboru Tachecí, ředitelku Radiožurnálu, vy to také tak činíte.
Panu Škárovi se nelíbí „ruchy a rámusy“, jak on píše, když budu citovat, „ve znělce zpravodajství a během mluveného slova ve zprávách“.

Barbora Tachecí (ředitelka ČRo 1 – Radiožurnálu)
(s úsměvem) Hmm. Ruchy a rámusy, jak to nazývá pan posluchač, je něco, comu se… čemu se odborně říká zvukový obal. Zvukový obal jsme inovovali, to je pravda, a výsledek byl takový, jaký jsme očekávali. Někomu se líbí a někomu se nelíbí. Respektuji oba dva ty pohledy, i když můj názor je jenom jeden samozřejmě. Mně se ty znělky velmi líbí a proto na Radiožurnálu zní. A zároveň chápu. Že se někomu líbit nemusí. Možná, že mám dobrou zprávu pro nás všechny. Ať ty, kterým se ty nové – jak říkal pan posluchač „ruchy a rámusy“ líbí (směje se) nebo pro ty, kterým se nelíbí. Od prvního dubna děláme maximum pro to, abychom měli ne inovovaný, tak jak ho máme dnes, ale k o m p l e t n ě nový zvukový obal a věřím, že ho budu moci nazvat tím nejlepším v této zemi. Těším se na to.

Václav Žmolík (moderátor)
Říká Bára Bache… Tachecí. 221 552 155 a 221 552 255. Tak. Tohle jsou telefonní čísla Radiožurnálu, která jsou vám k dispozici. A vy voláte. Říkám dobré dopoledne dalšímu z posluchačů… Haló haló.

Posluchač Jaroslav (č. 6)
Dobrý den…

Václav Žmolík (moderátor)
Kdopak tam je prosím?

Posluchač Jaroslav
… tady je Jaroslav, Moravské Budějovice.

Václav Žmolík (moderátor)
Jaroslave ptejte se.

Posluchač Jaroslav
Já bych měl tady tu poznámku. Pokud by byl rozhlas zadarmo a nemuseli jsme platit poplatky, tak ať si paní Tachecí s tím vorá jak se jí zlíbí. Ale jestliže máme platit takové peníze a poslouchat to co ona si vymýšlí, jo… a být pod vlivem modroptáků… protože např. poznámka pana Hoffmana, ta občas píchla do vosího hnízda, vod těch modrejch, tak to muselo skončit. Tak to je všechno, co jsem chtěl říct.

Václav Žmolík (moderátor)
Báro, chceš reagovat, prosím?

Barbora Tachecí (ředitelka ČRo 1 – Radiožurnálu)
V prvé řadě zdravím pana Jaroslava, je to tak vpořádku, že platíte koncesionářské poplatky, za to vás chválím, platíte si je všichni od toho, abychom vám my, celá r o d i n a rádií Českého rozhlasu, poskytovali to nejkvalitnější vysílání, jakého jsme schopni. A jsem přesvědčena o tom, že děláme to nejlepší, co umíme. Vy jste řekl pod vlivem modroptáků.. To nejsou termíny, ve kterých já bych uměla operovat, se musím přiznat, úplně přísně vzato.
Pane Jaroslave, jestli jste si myslel, že Ivan Hoffman píchá do vosího hnízda, tak já bych chtěla, aby do vosího hnízda píchal celý tým komentátorů. Protože si myslím, že tým je lepší než jeden názor. To je všechno. (úsměv)

Václav Žmolík (moderátor)
Další telefonický dotaz pro Barboru Tachecí. Dobré dopoledne, ano?

Posluchačka Helena z Krkonoš (č. 7)
Haló?

Václav Žmolík (moderátor)
Představíte se nám, prosím? Haló haló slyšíme se.

Posluchačka Helena z Krkonoš
Slyšíme se?

Václav Žmolík (moderátor)
Slyšíme.

Posluchačka Helena z Krkonoš
Ano, tady je Helena z Krkonoš, dobrý den.

Barbora Tachecí (ředitelka ČRo 1 – Radiožurnálu)
Dobrý den.

Posluchačka Helena z Krkonoš
Já mám pro paní Tachecí dotazy dva. Za prvé bych se chtěla zeptat, jaký ona vidí rozdíl mezi dnešní podobou jejího vysílání a komerčním Impulsem, já si myslím, že ten Radiožurnál se v podstatě zdegradoval na kvalitu komerčních radiových stanic, a druhý dotaz mám ten, zda je o c h o t n á vrátit kvalitu vysílání Radiožurnálu do původní podoby, tak jak většina koncesionářů si to přeje a nebo zda bude sveřepě trvat na své v uvozovkách moderní formě, o kterou nikdo nestojí. Děkuji vám.

Václav Žmolík (moderátor)
Děkujeme za obě otázky do Krkonoš.

Barbora Tachecí (ředitelka ČRo 1 – Radiožurnálu)
Paní Heleno, zdravím vás do Krkonoš a musím říct, že svým způsobem vás obdivuji. Protože vy na rozdíl ode mě víte, co většina lidí chce a nechce. Já to nevím a docela mě to mrzí. Rozdíl mezi Radiožurnálem a komerčními rádii je podle mého názoru podstatný. My poskytujeme n e j l e p š í zpravodajství a publicistiku, věnujeme jí nejvíc prostoru a máme na to taky nejvíc kvalitních lidí. Vy si je platíte a je to tak dobře… Dotaz, zda jsem ochotna vrátit kvalitu – n e j s e m. Je mi to strašně líto, nejsem.

Václav Žmolík (moderátor)
Ředitelka Radiožurnálu, Barbora Tachecí je v tomto okamžiku TEĎ A TADY. Což znamená ve studiu Radiožurnálu u mikrofonu a odpovídá na dotazy vás, našich posluchačů. Odpovídat budeme i po půl dvanácté, ještě máte celou půlhodinu na to, abyste se ptali, na telefonních číslech 221 552 155 a 221 552 255. Případně se také můžete podívat na naše webové stránky www.radiozurnal.cz, no a tam můžete také psát své dotazy, podněty a postřehy.

11.30 – ZPRÁVY
11.35 – pokračování Víkendového Radiožurnálu

Václav Žmolík (moderátor)
Ve studiu Radiožurnálu je Barbora Tachecí, ředitelka této stanice Českého rozhlasu, je tady proto, aby odpovídala na dotazy posluchačů. Mluvíme o změnách schématu, ke kterým došlo u nás, na Radiožurnálu od 1. ledna 2008. Přidám ještě další čísla – 221 552 155 a 221 552 255. To jsou pochopitelně telefonní čísla k nám do studia, ovšem své dotazy posíláte také na náš web www.radiozurnal.cz a nebo jste je poslali i na mou soukromou… webovou emailovou adresu.
Ptan… pan Řetický ze Žďáru se ptá: Mohly by být obnoveny živé rozhovory s meteorology, kteří poskytovali velmi kvalitní a cenné informace o počasí?

Barbora Tachecí (ředitelka ČRo1 – Radiožurnálu)
Pane Řetický, to je docela častý dotaz, já jsem velmi chtěla mít každé ráno rozhovory s meteorology živé, ale bohužel došlo k tomu, že Český hydrometeorologický ústav nebyl schopen nám slíbit, že by to každý den byl jeden a tentýž člověk. Čemuž rozumím, protože oni jsou vázáni také svými provozy… Leč podle m ý c h zkušeností pro rozhlasové posluchače není příjemné, když každý den tam zní jiné hlasy. Pokud de o počasí. A to byl ten jediný důvod, proč rozhovory skončily. Ale mohu vás ujistit, že redaktorka Naďa Hávová, která vám každé ráno říká jak je a jak bude, tak několikrát v průběhu rána je v přímém styku s pracovníky hydrometeorologického ústavu a jejich informace – tak jak je dostává – vám předává. Takže informačně opět o nic nepřicházíte.

Václav Žmolík (moderátor)
Ano, říká Barbora Tachecí a na naše telefonní čísla se dovolali další posluchači, dáme šanci prvnímu z nich, aby se ptal. Dobré dopoledne přejeme… Haló haló, slyšíme se?

Posluchačka Krobotová
Dobrý den, dobrý den, Krobotová, severní Morava. Já jsem chtěla říci, jenom, že jsem slyšela rozhovor paní Tachecí, který byl těsně před koncem roku s panem Krocem a paní Tachecí tam mnohokrát nebo několikrát zdůraznila, že lidé, noví moderátoři, které vybrala pro to vysílání od prvního ledna, prošli velmi důkladným školením a velmi důkladnou přípravou. Chtěla jsem jenom říci, že někteří z těchto moderátorů, stává se to hlavně ráno, drmolí vysloveně na úkor srozumitelnosti, další moderátor používá při výslovnosti slovo s a m o z d ř e j m ě, což mě velmi tahá za uši, a projev paní Lenky Šumové, pana Václava Žmolíka, nebo pana Pokorného, je potom takovým úplným balzámem a pohlazením na duši (směje se) proti tomu. Pak jsem se chtěla zeptat – o Knihovničce… možná jste četli dnešní ranní tisk, dnešní MF Dnes „Mohutné nákupy Haliny Pawlovské“ zápisník Josefa Chuchmy, můžu se pod to podepsat… Pořad Děti vám to řeknou, bych velmi uvítala, kdyby měl nějaký stálý vysílací čas a byl nerozkouskován po minutě, po dvou, nějakých pět sedm minut, cestovatelské pořady kdyby se mohly vrátit na stálý vysílací čas – sobota, neděle dopoledne… Rozhovor s meteorologem jste teď řešili, a Ranní poznámka kdyby mohla mít opět nějakou… nějakou stálou vysílací dobu.

Václav Žmolík (moderátor)
Paní Krobotová, děkujeme, těch podnětů bylo hned… dlouhá řada.

Barbora Tachecí (ředitelka ČRo1 – Radiožurnálu)
Tak. Zdravím, zdravím… pardon.

Posluchačka Krobotová
Jinak..

Barbora Tachecí (ředitelka ČRo1 – Radiožurnálu)
… Pardon.

Posluchačka Krobotová
… chválím, chválím… ta změna byla nutná, vím, že nelze všechno hned, že… je nutné dělat kompromisy, chválím… Moje děti – dnes už velké děti – konstatovaly, že se snažíte udělat něco jako hudební rádio, tu hudební změnu to opravdu chtělo. Ale vadí mi to přílišné rozkouskování některých těch pořadů, protože…

Václav Žmolík (moderátor)
Ano…

Posluchačka Krobotová
… patřím mezi ty, kdo chodí do práce, a jsem zvyklá v době toho ranního vstávání některé věci si vyslechnout, později se k tomu už nedostanu.

Václav Žmolík (moderátor)
Děkujeme, paní Krobotová, Barbora Tachecí si psala…

Barbora Tachecí (ředitelka ČRo1 – Radiožurnálu)
Taky vám děkuju, paní Krobotová, zdravím na severní Moravu… Možná začnu tím, čím jste skončila. P r o b o h a!… to poslední, co bych chtěla dělat, je hudební rádio. Snažíme se s mými spolupracovníky dělat z p r a v o d a j s k o – p u b l i c i s t i c k é rádio, které má jako doplněk těchto věcí hudbu, ale to nic nemění na tom, že jsem moc ráda, že se vám ta muzika, i vašim dětem líbí. Řekla jste, paní Krobotová, že noví moderátoři drmolí hlavně ráno, jestli jsem si to dobře poznamenala. No ale ráno vysílá přeci Jan Pokorný, kterého jste zároveň chválila. Takže: buď můžu udělat to, že řeknu „Honzo, ty ty ty… nedrmol.“ anebo můžu jít za Honzou Pokorným a říct mu: „Já tě chválím, protože volala paní Krobotová ze severní Moravy a říkala, že patříš ke špičce. A já nejspíš udělám obojí. Nevím, co má říci dál. To byly podněty, o kterých já přemýšlím dennodenně, paní Krobotová, děkuju vám za ně, věřte prosím, že se svými spolupracovníky se snažím dělat zkrátka pro vás to nejlepší rádio.

Václav Žmolík (moderátor)
Tam byl ještě dotaz na konkrétní pořady Knihovnička a cestovatelské…

Barbora Tachecí (ředitelka ČRo1 – Radiožurnálu)
Ano. Ke Knihovničce přistupuji stejně jako ke všem ostatním věcem v průběhu dne na Radiožurnálu. Knihy nejsou ghettem. Knihy by měly být integrální součástí našich životů. Proto knihovnička n e m á pevné časy a snažíme se, abychom zkrátka o knihách mluvili více než v loňském roce, což se nám snad daří, a častěji a v různých částech dne. Protože vy si přece také neříkáte, že každý den začnete číst knihu v 19 hodin a 4 minuty. Ale sahnete po ní, když na ni máte chuť. A my bychom chtěli, aby takhle podobně ty knížky zaznívaly i z Radiožurnálu.

Václav Žmolík (moderátor)
Na náš web www.radiozurnal.cz přicházejí jak nesouhlasné názory a dotazy – mnohé se často opakují, na většinu z nich jsme, myslím si, do tohoto okamžiku odpověděli – přicházejí ale i souhlasné názory a pochvalné, „Nevím, co proti vám mají, píše Jana z Pardubic, konečně se dá to rádio poslouchat i v sobotu dopoledne, výběr hudby je super. Přeji hodně síly, abyste obhájila a dokončila, co jste začala.“

Barbora Tachecí (ředitelka ČRo1 – Radiožurnálu)
Mohu? (s nadšením) Jano, zdravím do Pardubic. Bezva!

Václav Žmolík (moderátor)
Dáme možnost dalšímu z posluchačů, který se dovolal na naše telefonní čísla 221 552 155 a 221 552 255. Dobré dopoledne teď říkáme dalšímu z našich posluchačů. Posluchačů Radiožurnálu. Hezký den! Slyšíme se prosím?

Posluchač ze Zlína
Haló, to jsem já?

Václav Žmolík (moderátor)
To jste vy, prosím představíte se nám?

Posluchač ze Zlína
Jo. Dobrý! Josef ze Zlína. Já jsem řidič z povolání, poslouchal jsem Rádiožurnál… nebo poslouchám Rádiožurnál aj na cestách… po celé Evropě vlastně na dlouhých vlnách a… poslouchal jsem to rád… jo? A teď… nevím, no. Teď poslední dobu se mi zdá, že je to tak jako Impuls. Především bych měl dotaz, nevím – teď jsem to zapnul, neposlouchal jsem vás od začátku, ale Motožurnál mi z tama nějak vypadl a chybí mi. Bude něčím nahrazen? Nějakou podobnou relací? Nebo… něco takového?

Václav Žmolík (moderátor)
Josefe děkujeme, děkujeme za váš dotaz do Radiožurnálu.

Barbora Tachecí (ředitelka ČRo1 – Radiožurnálu)
Josefe… Josefe ze Zlína, to je skvělé, že nám voláte a jste řidič. Mám pro vás dobrou zprávu. Jste-li řidičem, tak každé ráno od pěti do devíti ve všední den uslyšíte stav na českých silnicích č t y ř i k r á t za hodinu. To vám nedá žádné j i n é komerční rádio. V průběhu dne pak uslyšíte stav na českých silnicích d v a k r á t denně, takže opakuji, jste-li řidičem, a to platí pro v š e c h n y řidiče, tak žádné j i n é rádio na tomto trhu vám nedá t o l i k informací jako právě Radiožurnál. Řikal jste… řekl jste, že jste poslouchal Radiožurnál rád a teď nevíte… Já udělám maximum… se svými spolupracovníky, proto, abyste věděl. Abyste věděl, že dál posloucháte Radiožurnál moc rád. Protože vám dává ten servis, který jednak potřebujete a jednak poslech vás prostě b a v í. To je strašně důležité. Aby vás ten poslech bavil.
Motožurnál. – V čase Motožurnálu teď vysíláme pravidelně několik, tuším dvě nebo tři, někdy i dokonce čtyři, teď nevím přesně, motoristické rubriky. Přesně v tom čase, jak jste byl zvyklý Motožurnál poslouchat. Takže to poslouchejte dál. Protože ty informace, které jste tam měl loni, tam máte dál.

Václav Žmolík (moderátor)
Tolik Barbora Tachecí, ředitelka Radiožurnálu. Píše nám na webu pan Martin Menhart:
Dobrý den, poslouchám skoro jen Radiožurnál, současná podoba se mi docela líbí, ale zdá se mi poněkud monotónní, chybí mi dřívější moderátoři. Někteří.

Barbora Tachecí (ředitelka ČRo1 – Radiožurnálu)
Hm. Taky vám někteří přibyli. Pane Menharte. Já jsem se snažila, aby tým moderátorů, které posta… který postavím, aby byl ten nejlepší v České republice a myslím si že je. (úsměv)

Václav Žmolík (moderátor)
Paní Kršková, ještě alespoň jeden podnět z webu: Proč máme poslouchat každý den stejného moderátora?

Barbora Tachecí (ředitelka ČRo1 – Radiožurnálu)
Hm. Já si myslím, že stejní moderátoři ve stejných časech jsou jen znakem moderního rádia. To je vše.

Václav Žmolík (moderátor)
Telefonický dotaz máme další. Kdopak nám volá? Hezký den!

Posluchačka z Chomutova
Haló?

Václav Žmolík (moderátor)
Ano, naše posluchačka, představíte se nám, prosím?

Posluchačka z Chomutova
Tady Richterová, Chomutov. Dobrý den.

Barbora Tachecí (ředitelka ČRo1 – Radiožurnálu)
Dobrý den.

Posluchačka z Chomutova
Chtěla jsem se zeptat paní Tachecí, jestli jste se dívala, nebo jestli jste si nechala přehrát taky ten… pořad jak jste byla tuhle na rá… Dobré ráno s Českou televizí. Mně to připadalo, že když vám došly argumenty, tak že jste nic jiného neuměla než urážet.

Barbora Tachecí (ředitelka ČRo1 – Radiožurnálu)
Děkuji, děkuji paní…

Posluchačka z Chomutova
… a řekla bych, že… že si myslím, že paní Lucie Výborná, že… že tam prostě jako nemá co dělat, a že se mi strašně nelíbí, když jste… jako dala pryč pana Kudrnu.

Barbora Tachecí (ředitelka ČRo1 – Radiožurnálu)
Hm, děkuji, děkuji paní Richterové do Chomutova, přiznám se vám, ano, jednou jsem se podívala, na webu na záznam svého rozhovoru s moderátorem České televize, dospěla jsem k mnoha závěrům, ale předmětem dnešního pořadu není hodnotit výkony jiných. Já se svým výkonem jsem byla… docela spokojená. (úsměv) Děkuju za dotaz.

Václav Žmolík (moderátor)
Tady jeden z posluchačů, který se nepodepsal… na webu píše: Proč bude mít každý den poslouchat pana Velíška, když teď by neměl poslouchat každý den pana Hoffmana? – Asi špatně pochopil.

Barbora Tachecí (ředitelka ČRo1 – Radiožurnálu)
Ne ne, to mě špatně pochopil. Já požádám pana Velíška a ř a d u dalších. O to, aby mně psali takové malé poznámky. Já jsem řekla pana Velíška jenom jako příklad člověka, který, byť je už zralý, tak ho rádio veřejné služby bude potřebovat. To je všechno.

Václav Žmolík (moderátor)
A stejné to je asi i u jiných rubrik.

Barbora Tachecí (ředitelka ČRo1 – Radiožurnálu)
Přesně tak.

Václav Žmolík (moderátor)
Hm. Tak. Máme telefonický dotaz – 221 552 155 a 221 552 255 – jsou telefonní čísla Radiožurnálu. Kdopak se teď ptá, prosím? Dobrý den.

Posluchačka Bartošová
Dobrý den, Bartošová, Praha…

Václav Žmolík (moderátor)
Ano prosím, ptejte se.

Posluchačka Bartošová
Já jsem trošku z toho zaražená, z těch dosavadních reakcí a bohužel se mi vybavila vzpomínka dosti dávná, neblahá, na bývalýho prezidenta Antonína Novotnýho, kerý taky připouštěl diskuzi a pak řekl „A znovu se na to podívám a vidím, že pravdu mám já.“ – Ale to jen tak úvodem. Já jsem chtěla reagovat na toto: paní Tachecí se hned v začátku vyjádřila hanlivě o těch specializovaných programových blocích jako o ghettech. Asi tím měla na mysli Křížem krážem a… nebo Filmžurnál a podobný věci. Takže tyto programový specializovaný bloky vzala, rozsekala a udělala z nich „eintopf“. „Ejntopf“ je, třeba v podobě naší bramboračky skvělý jídlo. Já ho miluju. Ale taky pejsek s kočičkou vařili, teda pekli dort, taky takovej „eintopf“ z výbornejch věcí a dohromady to bylo jako na špatně. Takže mně je z toho jejího ajntopfu dosavadního taky špatně. A souhlasím se všemi lidmi, kteří volali přede mnou a vyjádřili nějak svou nespokojenost. Na shledanou.

Václav Žmolík (moderátor)
Děkujeme za váš podnět a názor.

Barbora Tachecí (ředitelka ČRo1 – Radiožurnálu)
Děkuju vám, paní… děkuju vám moc, paní Bartošová z Prahy. Opravdu děkuji… Hm… já… mě prostě zajímají i nesouhlasné názory, protože si myslím, že nesouhlas a kritika je vlastně to, co nás všechny posouvá dopředu. Mě strašně mrzí, že je vám z toho „eintopfu“ špatně, já bych moc ráda, aby z našeho skvělého rádia bylo všem dobře. Ale víc bohužel k tomu neumím říct. (úsměv) Děkuju vám.

Václav Žmolík (moderátor)
Dáme šanci dalšímu posluchači Radiožurnálu, aby se vyjádřil a h l a v n ě aby se ptal ředitelky Radiožurnálu, Barbory Tachecí. Dobré dopoledne přejeme…

Posluchačka Večerková
Dobrý den, tady Večerková, Brno. Paní Tachecí, já už jsem nějaké své výhrady napsala do Lidovek, možná, že jste si to přečetla, možná že ne, já… hlavně bych chtěla říct, že jsem si vás nesmírně vážila, když jste byla v Jednadvacítce, to byly skvělé analýzy a já moc jsem litovala, když jste odešla…. Ale… nějak jste teďka strašně… ztvrdla v pozici teda šéfa Radiožurnálu a opravdu… já si teďka připadám při poslechu, že jsem v mateřské škole, kde mně paní učitelka říká „Jo jo, ty to myslíš dobře, ale já to myslím víc a dělám to pro tvé blaho.“ Tenhle systém se mně nelíbí. Vy jste sama řekla, že je důležitá cesta kompromisu. Ale mně se zdá, že prakticky z ničeho nehodláte ustoupit, že jste přesvědčená o tom, že všechno, co se děje, se děje s p r á v n ě. A já myslím, že skutečně je potřeba nějak si uvědomit, že těch lidí, kteří teda opravdu nesouhlasí – a vy to ve skrytu duše dobře víte – že je o p r a v d u hodně, a že něco se musí změnit. Tak za prvé: myslím si, že skutečně těch zpráv, kterých jaksi číselně je dosti, je dosti. Ale jsou hrozně plytké, protože se skutečně žádný z nich prakticky nedostane někam k jádru věci. Já jsem velice vděčná za pana Veselovského, to je vý… podle mě výborná věc, že… Mně se líbí třeba i to dopoledne s paní Výbornou, s panem Pokorným, ten blok po obědě se mně nezdá dobrý, vyvážený, tam byste se měla podívat přeci jenom, tam asi není příliš zkušený člověk, to je nějaký člověk pokud vím ze soukromého rádia z Českých Budějovic… Prostě opravdu bych vás chtěla p o p r o s i t… aby tam bylo víc vzato v úvahu, to co se n á m , opravdu v ě r n ý m posluchačům Radiožurnálu, nehodí. Co se nám nelíbí. Co je plytké, povrchní, přesekávané, takže… mimochodem…

Václav Žmolík (moderátor)
Děkujeme.

Posluchačka Večerková
Ještě jeden takový ten…

Václav Žmolík (moderátor)
Ano? Konkrétní postřeh prosím.

Posluchačka Večerková
… takový ten pochvalný projev… byl… mně se to líbí, je to hudební rádio. Ano.
Je to p ř e d e v š í m hudební rádio. A to ještě ze starých takových všelijakých hitů. To je vše, děkuji. Přeji hodně úspěchů, na shledanou.

Barbora Tachecí (ředitelka ČRo1 – Radiožurnálu)
Děkuju paní Večerpo… Večerková do Brna, děkuju… celou dobu vás poslouchám, dělám si poznámky, protože mě zajímá. Co si vy všichni myslíte. Vy jste tam… v té své reakci řekla takovou jednu zajímavou myšlenku. Že si o mně myslíte, že „dělám pro tebe blaho“. Něco v tom smyslu… Já si myslím… že jakmile by si kdokoli z nás začal říkat „chci dělat pro tebe blaho“ tak, že by to byla úplně špatná cesta. M o j e filozofie je taková, že v prvé řadě ctím svobodu a demokracii. A teďko bez j a k ý c h k o l i frázích. Frází. Svoboda a demokracie je pro mě úplně nejvyšší hodnota. A jestli v rámci této svobody a demokracie jsem byla menovaná šéfkou ČRo1 – Radiožurnálu, tak mně byla předána nějaká zodpovědnost za svá… za moje r o z h o d n u t í. Já jsem připravena tu zodpovědnost nést. To je všechno. Děkuju.

Václav Žmolík (moderátor)
Říká Barbora Tachecí. Paní, nebo spíše slečna Kubíčková nám píše. Na webu: Ty změny byly opravdu potřeba, konečně mohou vaši stanici poslouchat i mladší lidé.
Myslí si, slečna předpokládám, Kubíčková.

Barbora Tachecí (ředitelka ČRo1 – Radiožurnálu)
Děkuji, já Václave, můžu ti do toho skočit? Můžu tě poprosit, nečti z mailu ty pozitivní ohlasy, protože naši kritici by pak řekli, že ty ohlasy, které jsme nedostali pozitivní po
t e l e f o n u, tak že ty sis vybral po mailu. Takže jestli tě můžu poprosit, vybírej z mailových dotazů jen ty negativní. Děkuju.

Václav Žmolík (moderátor)
Nicméně jsou tam i ty pozitivní, Báro. Další posluchač se nám dovolal, hezký den.

Posluchačka z Chebu
Dobrý den, Astalisová z Chebu.

Barbora Tachecí (ředitelka ČRo1 – Radiožurnálu)
Dobrý den.

Posluchačka z Chebu
Já… já bych se chtěla zeptat, četla jsem rozhovor, který jste poskytla časopisu Instinkt a tam jste se negativně vyjadřovala o petici, kterou podepsalo víc než 4,5 tisíce lidí nespokojených se změnami Radiožurnálu. A vy pořád tvrdíte, jak jste demokratická (s úsměvem), jak nasloucháte negativnímu… jako kritikům… Tak by mě zajímalo, j a k teda, když tu kr… petici hodnotíte negativně, j a k se mají teda lidé vyjadřovat? J a k mají vyjadřovat svoji nespokojenost? Já sama jsem vám na webu položila několik otázek. Ani na jednu jste neodpověděla. Chápu, že nemáte čas zabývat se otázkami, ale… n e m y s l í m si, že prostě lidé by měli pouze platit koncesionářské poplatky a k tomu, jak se jim vysílání líbí nebo nelíbí, měli… měl by reagovat jenom někdo kompetentní, jak jste říkala. Rada… Rada Českého rozhlasu.

Barbora Tachecí (ředitelka ČRo1 – Radiožurnálu)
Zdravím, zdravím do Chebu a děkuju vám moc za ten dotaz. V prvé řadě… já jsem se nikde n e v y j á d ř i l a negativně o peticích. Já naopak všude neustále opakuji, to co si doopravdy myslím. Já jsem totiž zjistila, že n e j l e p š í je říkat, to co si myslím. A já si myslím, že je báječné, že žijeme v zemi, kde lidé mohou psát p e t i c e . To je pro mne absolutní priorita. A nevím, co k tomu mám říct dál. Možná, na téma petice ještě jedna zajímavá myšlenka. Která mě napadla. Já jsem se na tu petici podívala, nebo na to, čemu v y říkáte p e t i c e , a to zvolání v úvodu onoho prohlášení, ono už se to totiž nemenuje petice. Najednou z ničeho nic, jestli jste si, Václave, všiml, se to nejmenuje petice, ale jmenuje se to p r o h l á š e n í.

Václav Žmolík (moderátor)
Hm.

Barbora Tachecí (ředitelka ČRo1 – Radiožurnálu)
Což je možná nějaký posun, který já osobně vítám. Ale v tomto prohlášení s t o j í – mimo jiné: Voláme po přehodnocení změn učiněných ve vysílání této rozhlavo… sové stanice po prvním lednu 2008. A pak je tam seriál, já nevím kolika tisíc lidí, posluchačů, koncesionářů, protože to pro mě není v d a n é etapě to podstatné. Podstatné je, že nějaká skupina lidí volá po přehodnocení změn v rádiu veřejné služby. A podívám se na ta jména, která jsou tam podepsaná, protože mě zajímá, co to je za l i d i. Kteří… by chtěli přehodnotit ty změny. A teď si představte, že tam najdu nějaké jméno, vedle kterého je uvedeno, „tiskový mluvčí“. Tiskový mluvčí, Praha. Je tam uvedeno. A tak koukám na to méno, které bohužel neznám, a na G o o g l u… – to je vyhledávač – si vyťukám to méno, a na tom Googlu mi vyjede, že jde o t i s k o v é h o m l u v č í h o m i n i s t e r s t v a d o p r a v y… A teď přemýšlím dál a říkám si: je-li to o p r a v d u tento č l o v ě k… který se podepsal pod ono… p r o h l á š e n í dnes u… dneš u… dnes už – promiňte – které volá po p ř e h o d n o c e n í změn učiněných v rádiu veřejné služby, a je to m l u v č í M i n i s t e r s t v a d o p r a v y! tak přemýšlím, jestli mluví za celé ministerstvo dopra-hy-vy, a za ministra. To je takový… logický úsudek.
A říkám si, do háje, jestli ten tiskový mluvčí mluví z a m i n i s t r a!, d o p r a v y! a volá
m é n e m ministra dopravy po přehodnocení změn učiněných na R a d i o ž u r n á l u, tedy na rádiu veřejné služby, tak to máme ministra… který chce řídit média veřejné služby? Rozumíte, já to zjednodušuji. To je jenom jak u v a ž u j i. A říkám si – tak. To by bylo neštěstí. Kdybychom ses ocitli v situaci, že j e d e n ministr j e d n é vlády ústy svého
m l u v č í h o volá po přehodnocení změn v rádiu veřejné služby, tak bych možná uvažovala o emigraci. Ale věřím, že to tak není. To by se přece nemohlo stát.

Václav Žmolík (moderátor)
Říká Barbora Tachecí a stihneme ještě nějaký telefonický dotaz? Stihneme, tři minuty zbývají do dvanácté hodiny, kdopak nám volá? Hezký den.

Posluchač Suchý
Dobrý den, tady Suchý.

Barbora Tachecí (ředitelka ČRo1 – Radiožurnálu)
Dobrý den.

Václav Žmolík (moderátor)
Ptejte se prosím.

Posluchač Suchý
Mně by se chtělo, po tom, co jsem vyslech, říct – tak zadrž, děvče.

Barbora Tachecí (ředitelka ČRo1 – Radiožurnálu)
(směje se)

Posluchač Suchý
Protože slyšel jsem na vaší tiskové konferenci, že chcete být podobná BBC 2. A že chcete muziku. BBC 2 – to je muzika a zábava. Music and entertainment. Potom mě zaráží, že paní Tachecí po svojích zkušenostech redaktorskejch – a v tý televizi byla opravdu výborná – že
n e c h á p e pojem modroptáci. Ona sama říká, že ji ovlá… že ji jako řídí ředitel České televize, programový ředitel a Rada Českého…

Václav Žmolík (moderátor)
Českého rozhlasu, prosím.

Posluchač Suchý
Rozhlasu, jasně. Mně se to plete trošku s jejím partnerem, kterej kdysi krásně řídil, výborně řídil veřejnou televizi.

Václav Žmolík (moderátor)
Prosíme dotaz, pane Suchý.

Posluchač Suchý
Dotaz je zde…

Václav Žmolík (moderátor)
Čas rychle utíká, musíme vysílat zprávy.

Posluchač Suchý
Jasně, já hovořím rychle, já se snažím. Vopravdu se snažím! Dana Jaklová, místopředsedkyně Rady Českého rozhlasu, tak vlastně vyhodila pana Hoffmana víceméně. Protože na zasedání předsednictva pustila jeho krásné povídání v Ranní poznámce o volbě prezidenta… České republiky.

Václav Žmolík (moderátor)
Dotaz, pane Suchý?

Posluchač Suchý
Ona je mimochodem trošku spřízněná s tajemníkem pana prezidenta…

Barbora Tachecí (ředitelka ČRo1 – Radiožurnálu)
Tak dost. Já bych teďko prosím, nezlobte se, já nedovolím, aby na vlnách Českého rozhlasu byli u r á ž e n i členové Rady Českého rozhlasu. To se mi prostě nelíbí. Nezlobte se. Ráda jsem si vyslechla váš názor, ale n e c h c i – a to říkám otevřeně a říkám to nejen vám, pane Suchý. Říkám to všem našim moderátorům a zprávařům – na t é t o stanici se nebude urážet n i k d o. Ani – členové – Rady – Českého – rozhlasu. Děkuji vám za připomínky.

Václav Žmolík (moderátor)
Barbora Tachecí byla hostem Víkendového Radiožurnálu v devatenáctý lednový den, já děkuji Báro, že jsi přišla, děkuji za odpovědi, zbývají nám poslední desítky sekund, poslední věta?

Barbora Tachecí (ředitelka ČRo1 – Radiožurnálu)
Já děkuji všem posluchačům a děkuji i všem, i těm kritizujícím a věřím, že se vám Radiožurnál bude líbit. Protože to je našim hlavním cílem. Děkuju vám.

Václav Žmolík (moderátor)
Za minutu bude sobotní poledne.