Proč byla zrušena Poznámka Ivana Hoffmana
Jaká je historie poznámek:
Zápis ze zasedání předsednictva Rady ČRo ze dne 22.8.
g.ř. – u ČRo 1 se připravuje změna skladby programu – ve smyslu jeho zjednodušení, aby posluchač nebyl zahlcen přílišným množstvím informací – ne však na úkor kvality, v současné době probíhá řízení na obsazení postu ředitele ČRo1
Zápis z jednání předsednictva Rady ČRo ze dne 3. 10. 2007
poslech nahrávky ČRo 1 z 18.9.07
diskuze: Dopisové ohlasy byly v minulosti prostředkem sledování poslechovosti ČRo, dnes má ČRo jinou metodu pro poslechovost.
b) poslech nahrávky ČRo 1 Radiožurnálu z 18.9.2007 – komentář p. Ivana Hoffmana k prezidentské kampani. Po poslechu komentáře sdělila pí Jaklová své výhrady k této nahrávce. Především obsah není v normě v rámci veřejnoprávní stanice a doporučuje vedení ČRo změnu či rozšíření počtů komentátorů. pp.Zelenka a Kudrys se shodují, že ČRo 1 disponuje významnými osobnostmi a měla by zde zaznít široká plejáda názorů. p. Medek souhlasí, že na ČRo 1 Radiožurnálu by měl být širší záběr komentátorů (nelze mít monopol) a že k jednání o struktuře programu ČRo 1 přistoupí ihned po nástupu nové ředitelky Radiožurnálu p. Tachecí, tj. 1.11.2007.
Zápis ze zasedání předsednictva Rady ČRo ze dne 14.11.
p. Medek – sděluje, že po jednání s ředitelkou ČRo 1 Radiožurnálu, pí Barborou Tachecí budou od 1.1.2008 vyřešeny ranní komentáře – bude osloven okruh cca 5 redaktorů
Poslechněte si záznam komentáře Ivana Hoffmana k prezidentské kampani z 18.9.2007 (stáhnout zvukový záznam)
Přepis poznámky:
Vyhlížení prezidentských kandidátů
Volba prezidenta se blíží a ten dosluhující, který chce pokračovat, marně vyhlíží soupeře, se kterým by se utkal v zápase o přízeň volitelů. Naposledy se z jedné parlamentní strany ozvalo, že by měl kandidovat její člen, zkušený politik, který už řídil vládu i Senát. Poté, co s díky odmítl, pochválil ho předseda strany, která ho chtěla kandidovat, za moudré rozhodnutí nekandidovat. Zajímavé. Nepochybně nás čeká ještě pár takovýchto mediálních vln, ale politologové se vzácně shodují, že se reálný protikandidát stávajícímu prezidentovi nenajde. A kdo ví, zda se vůbec doopravdy hledá. V našem volebním systému nevolí prezidenta občané, ale politici a na prezidenta politiků se pochopitelně kandiduje jinak než na prezidenta občanů. Kandidát nepodstupuje stovky mítinků, na kterých musí tisknout tisíce rukou, donekonečna se podepisovat, usmívat a stále cosi slibovat. Při volbě politickými stranami jsou prezidentští kandidáti součástí širšího handlu, ve kterém se hlasy směňují za pozice, ze kterých se ovlivňuje něco, z čeho pak jsou peníze. Šanci má kandidát silné strany, která má co těm slabším nabídnout. V silné straně, pravda, může vzniknout spor, koho ve volbě prosazovat, anebo co za jeho podporu pustit. Pak má místo silného kandidáta šanci naopak slabý, který nikoho neohrožuje, poslouchá a nezlobí, neboť může být kdykoliv vyměněn. To ale není náš případ. Nejsilnější strana kandiduje svého čestného předsedu. Sympatizanti jej podporují, protože mu prezidentství ze srdce přejí. Ti, co ho nemusí, mu pak hlas dají proto, aby se jim nepletl do politiky. Hodí se jim uklizený na Hradě, kde se z jejich pohledu nic neřeší. Vyhlížení soupeře? Pouhá kratochvíle.
Ivan Hoffman, 18.9.2007
Diskuse
Tady máte ještě přepis:
Vyhlížení prezidentských kandidátů
Volba prezidenta se blíží a ten dosluhující, který chce pokračovat, marně vyhlíží soupeře, se kterým by se utkal v zápase o přízeň volitelů. Naposledy se z jedné parlamentní strany ozvalo, že by měl kandidovat její člen, zkušený politik, který už řídil vládu i Senát. Poté, co s díky odmítl, pochválil ho předseda strany, která ho chtěla kandidovat, za moudré rozhodnutí nekandidovat. Zajímavé. Nepochybně nás ještě čeká pár takovýchto mediálních vln, ale politologové se vzácně shodují, že se reálný protikandidát stávajícímu prezidentovi nenajde. A kdo ví, zda se vůbec doopravdy hledá. V našem volebním systému nevolí prezidenta občané, ale politici a na prezidenta politiků se pochopitelně kandiduje jinak než na prezidenta občanů. Kandidát nepodstupuje stovky mítinků, na kterých musí tisknout tisíce rukou, donekonečna se podepisovat, usmívat a stále cosi slibovat. Při volbě politickými stranami jsou prezidentští kandidáti součástí širšího handlu, ve kterém se hlasy směňují za pozice, ze kterých se ovlivňuje něco, z čeho pak jsou peníze. Šanci má kandidát silné strany, která má co těm slabším nabídnout. V silné straně, pravda, může vzniknout spor, koho ve volbě prosazovat, anebo co za jeho podporu pustit. Pak má místo silného kandidáta šanci naopak slabý, který nikoho neohrožuje, poslouchá a nezlobí, neboť může být kdykoliv vyměněn. To ale není náš případ. Nejsilnější strana kandiduje svého čestného předsedu. Sympatizanti jej podporují, protože mu prezidentství ze srdce přejí. Ti, co ho nemusí, mu pak hlas dají proto, aby se jim nepletl do politiky. Hodí se jim uklizený na Hradě, kde se z jejich pohledu nic neřeší. Vyhlížení soupeře? Pouhá kratochvíle.
S poznámkou p. Hoffmana souhlasím. Odpověď mocných je vyhazov místo diskuze. To jsou TOTALITNÍ manýry. Bohužel.
Hezký den.
Přeji všem dobrý den,
dlouhodobě jsem nespokojený se směřováním Radiožurnálu. Zrušením ranní poznámk I. Hoffmana bylo posledním hřibíkem do pomyslné rakve.. Přeladil jsem na Čro2 a s údivem jsem zjistil, že je mnohem poslouchatelnější. Jak po zvukové, tak po moderátorské stránce.
Je mi 28 a za volantem trávím téměř celý den a všem můžu Čro2 doporučit zvláště každé liché úterý v 8:30 ;)
Vaše reakce
Email nebude zveřejněn.