Hlas z Radiožurnálu 2: Reforma Radiožurnálu byla potřebná, ale nepodařila se
Radiožurnál už několik let stagnoval. Jeho programová struktura byla příliš strnulá a neflexibilní. Navíc mnozí redaktoři a někteří moderátoři už dlouhou dobu brali práci na Radiožurnálu jako rutinu a v projevu mnohých z nich bylo cítit, že je ve skutečnosti moc nezajímá to, co posluchačům sdělují. V programu všedního dne i víkendu bylo příliš rubrik a pořadů. Některé pořady dokonce působily dojmem, že skoro nemají se stanicí, na které se vysílají, skoro nic společného. Denní editor na ně měl jen malý vliv a navíc se od ostatního programu výrazně lišily stylem projevu, autorským týmem i žánry příspěvků. Je rozhodně fakt, že na Radiožurnálu bylo potřeba otevřít všechna okna a udělat průvan, který by zvedl všechen ten takřka letitý prach.
S velkým nadšením a energií se do změn v rádiu pustil Miroslav Konvalina poté, co se vrátil ze Spojených států. Byl patrný tlak na dotyčné moderátory, aby texty ve svých vstupech prezentovali s větším zaujetím a došlo k rozvolnění struktury některých částí proudového vysílání. Pracovalo se například i na lepší koordinaci s regionálními studii, na zkvalitnění dopravního zpravodajství a pokračoval boj proti telefonickým vstupům redaktorů a zpravodajů z důvodu nízké srozumitelnosti řeči přenášené telefonem. Došlo také na změnu formátu Radiofora, které se teď věnuje hned několika důležitým tématům, které přinesl den. Odstraněny byly i telefonické vstupy posluchačů do Radiofora, které se opakovaly a posluchačům nemohly mnoho přinést. Miroslav Konvalina se také snažil pracovat na další kvalifikaci lidí v rádiu. Pro nezasvěceného posluchače, který Radiožurnál zná jenom z reproduktorů rádia, se ale za tu dobu nezměnilo příliš mnoho.
Barbora Tachecí se od začátku netajila tím, že změny, které chystá, budou veliké. I po poměrně krátkém působení jejího předchůdce byly nadále potřebné. Její výhodou bylo, že přišla do domu, ve kterém skoro nikoho osobně neznala. Její presonální politika proto nepodléhala žádným přátelským či kamarádským vazbám s lidmi z rádia. Její teze ze začátku zněly nesmírně přesvědčivě. Bylo potřeba stanovit jasná pravidla rotace hudebních titulů a definovat dramaturgii, podle které se na Radiožunálu bude hrát, aby každá čtvrthodina držela perfektně pohromadě. To je ta část know how ze soukromých rádií formátu adult contemporary, kterou Radiožurnál potřeboval. Hudba byla kritizována ze všeho nejvíc a šéfredaktor Jan Pokorný tuto kritiku tvrdošíjně dlouhodobě odmítal. Slibně vypadal i nový způsob editace celodenního vysílání, volby témat a zařazování příspěvků. Definice Barbory Tachecí byla jednoduchá, avšak mnohoznačná: Do vysílání se bude dostávat zkrátka to, co bude dobré, co bude nejlepší, atraktivní a bude obsahovat emoce. Žádné jiné kritérium ohlášeno nebylo. Pořady a rubriky byly až na výjimky všechny zrušeny.
Problém koncepce Barbory Tachecí je v tom, že se rozhodla všechno zbourat a začít stavět znova na zelené louce. Byly zrušeny rubriky, které určitě zmizet měly nebo alespoň měly podlehnout redukci. Ale byly zrušeny i takové, které veřejnoprávní rozhlas má mít. To jsou citace ze zahraničního tisku, seriál týdne, rubrika o médiích, týdenní zpravodajské souhrny, obsáhlá předpověď počasí nebo rubrika, která se snaží osvětlit kontext problémových jevů či událostí. Chybět nemá pravidelná seriozní literární recence či knižní rubrika. Stejný pravidelný prostor by měla mít filmová či divadelní tvorba. V pravidelném čase se má objevovat servis pro spotřebitele či pro motoristy. Momentálně chybí i rozhlasový komentář.
Problém nového Radiožurnálu není v tom, že na něm nastaly změny. Svízel je v tom, jak Barbora Tachecí změny provedla. Největší chyby udělala v personální části reforem. Mezi hlasateli zpráv nezbyl ze starého Radiožurnálu skoro nikdo. Velmi chvályhodný je návrat Pavla Prouzy, jehož hlas i styl projevu perfektně odpovídají tomu, jak má znít aktraktivní a přitom veřejnoprávní rozhlas. Ze ztěžejních zprávařů starého Radiožurnálu ale špatný nebyl ani jeden. Někteří zněli relativně vážně, ale téměř všichni měli dokonalou češtinu, správně členili větné celky a zvýrazňovali důležitá slova, neměli žádné výslovnostní chyby, měli příjemný hlas a byli mistři svého řemesla. Veřejnoprávní zprávy musí znít sebejistě, suveréně a vážně. Zlehčovat styl projevu zpráv podle vzoru skouromé konkurence byla jednoznačná chyba. Zprávy byly hlavní devizou Radiožurnálu a měly stálou velmi vysokou kvalitu. I křivka poslechovosti na místech hlavních zpravodajských relací strmě skočila nahoru ve všední den i o víkendu. Proto nebylo správnou volbou délky některých zpráv krátit.
Poměrně velké chyby se staly i při rozhodování o moderátorech. Je zřejmé, že se Milan Bílek se svou rolí stále ještě nesžil. Velmi často dělá chyby, které si moderátor v jeho postavení nesmí dovolit. Ani v případě, že má text před sebou, zadrhává se, jakoby nevěděl, co má říct. Časté jsou u něj pomlky ticha ve vysílání. Navíc má relativně nepříjemný hlas. Z těch moderátorů, kteří z Radiožurnálu zmizeli, by ho svou kvalitou předčili prakticky všichni. Chybou také bylo hýbat s tím, co bylo skvělé. Střídání Hanky Shánělové a Jiřího Chuma v dopoledním proudu bylo naprosto dokonalé. Oba moderátoři byli nejen na Radiožurnálu špičkou. Jiří Chum z rádia odešel a Hanka Shánělová uvádí podvečerní proud. Pro angažování Lucie Výborné v dopoledním vysílání zkrátka nebyl vůbec žádný důvod. Mnozí moderátoři a zprávaři navíc dělají elementární chyby, se kterými vůbec neměli být do služeb veřejnoprávního rozhlasu přijímáni. Mnozí z nich mají problémy se správnou výslovností sykavek. Velmi časté je chybné kladení slovního přízvuku na první slabiku až za předložku. Moderátoři často zdůrazňují nesprávná slova ve větě. Častá je také chybná výslovnost cizích slov. Nejméně dva z nových moderátorů tak nedokáží stoprocentně bezchybně říct: „na Radiožurnálu.“
Jednoznačnou chybou bylo také sahat do obsazení Radiofora. Tým, který ho teprv krátce tvořil, byl zárukou kvalitní publicistiky. Úspěšnost každého projektu se vidí až s odstupem času a Radioforum bylo třeba nechat běžět dál v původní podobě a zhodnoptit ho až později. To, že se u jeho mikrofonu střídaly čtyři hlasy, nemusí být hned problémem. Bylo potřeba dál pracovat na tom, aby témata byla špičkově zpracována a analyzována. Dosavadní tým Radiofora byl kvalitní. Teď se ovšem z velké části mění.
Zatím je příliš brzy na hodnocení Zápisníku zahraničních zpravodajů. Jeho reportáže byly dlouhodobě dobré a atraktivní. Tematicky někdy možná neodpovídaly vysokým nárokům dnes už velmi zcestovalého publika. Redaktoři, kteří Zápisník uváděli, většinou nebyli primárně moderátory a proto jejich projev nebyl vždy dokonalý. I zde bezeporu změny byly potřebné. Určitě bylo třeba najít pro tak prestižní pořad lepší čas během víkendového programu. Alexej Pyško zatím zní dosti polopaticky. Otázkou také je, proč nemůže mít Zápisník tématickou hudební strukturu. Právě veřejnoprávní rozhlas má mandát k tomu, aby za reportáží z daleké země zahrál neméně zajímavou píseň.
Další pochybnosti budí způsob, jak dopadly změny zvukové grafiky (znělek, podkresů, předělů). Hlavní motiv zmizel do pozadí a nahradily jej znělky obsahující průjezd kamionu po mokré silnici v jehož středu zaznívá pípání EKG. Tady Barbora Tachecí měla více využít svých znalostí z prostředí soukromých rádií. Podkres počasí může být pokaždé jiný podle počasí venku, znělky mají být vždy v několika verzích, aby dobře navazovaly na sousedící píseň a všechno má mít jednoznačný spojující motiv. Nová grafika je jednoznačně horší, než ta, kterou Radiožurnál měl předtím. Slogany rádia navíc nemusí říkat moderátoři, ty lépe zazní ve znělkách.
Zrovna v případě propagačních parol a pozičních sloganů se stalo chyb nejvíc. Kritický je závěr Zelené vlny „Víte kudy kam“. Je nepřeslechnutelné, s jakou obtíží se hlasatelé s tímto drobně znějícím sloganem vyrovnávají. Z reproduktorů rádia často pak není vůbec srozumitelný. Slogany Tady a teď a Vaše zpravodajství, Vaše rádio, navíc zavánějí velmi silnou inspirací z jiných českých celostátních medií. Skoro všichni moderátoři mají velké problémy s používáním sloganů. Bohatě by stačilo, aby byly součástí zvukové grafiky a moderátor by měl možnost se soustředit na přirozený projev. Na hranici nesmyslnosti pak je oznamování, kolik hodin je na Radiožurnálu. Jeho vysílací oblast se nachází jen v jednom časovém pásmu. Hlasatel zpráv pak nemusí na závěr uvádět, kdo se na Radiožurnálu vrací a moderuje následující hodinu. Stačí, aby se on sám zcela přirozeně představil a pozdravil posluchače. Víckrát už pak ale hezký den přát nemusí. Ve zprávách je relativně něšikovné, že hlasatel už neuvádí autora následující namluvené zprávy. Pro posluchače je důležité, aby vždy věděl, kdo k němu mluví. Teď se to dozvídá až samém konci zprávy, kdy mu to sděluje sám autor.
Chybná je také strategie, že kvalitě zpráv a příspěvků má prospět jejich další zkrácení. Radiožurnál vykazoval velkou klipovitost už dříve. Po změnách se nejen zpráva, ale i každý vstup omezuje už jen na několik vět. V souladu s veřejnoprávním charakterem stanice by bylo, dát každé promluvě tolik prostoru, aby mohla zaznít ucelená informace, i když je složitá, a alespoň zákadní vysvětlující kontext. Problém dřívějšího Radiožurnálu nebyl, že vstupy byly dlouhé. Potíž byla v tom, že tyto vstupy někdy dělali lidé, kteří je neuměli vytvořit v potřebné kvalitě po stránce struktury a hodnoty informace, a také na odpovídající jazykové a hlasové úrovni. Pak se posluchač samozřejmě nudil a při odhalení první faktické chyby byl pobouřen. Aby Radiožurnál zůstal veřejnoprávní, měl zvýšit kvalitu a atraktivitu toho, co vysílal. Posluchač nízkou kvalitu pozná, i když je krátká.
Chybou Barbory Tachecí je především v tom, že se rozhodla vytáhnout do boje proti soukromé konkurenci. Zvolila však špatnou strategii, když použila stejných zbraní jako soukromý mediální sektor. Bude to mít za následek, že Český rozhlas 1 – Radiožurnál nebude plnit své veřejnoprávní poslání a Český rozhlas se tak proviní proti zákonu. Předem proklamované zkvalitnění zpravodajství a publicistiky se nedostavilo. Mnohdy dokonce byl průměr nahrazen něčím, co je ještě méně kvalitní. Nemluvě o tom, že v mnoha případech Barbora Tachecí sáhla i na to, na co se spíš měla spolehnout.
Diskuse
Jak jsem se již vyjádřil v jedné diskuzi, z mého pohledu došlo jednoznačně ke “zimpulsovatění” RŽ. Představa kvalitního média, které jsme doma poslouchali celý den je ta tam.
Děkuji moc za Váš rozbor zevnitř. Pokud se pocity, názory a postoje nás nespokojených běžných posluchačů bez odborných znalostí chodu veřejnoprávního rádia ve vztahu k současnému stavu Radiožurnálu natolik shodují s názory profesionála zevnitř rádia, vyplývá mi z toho jednoznačně, že paní Tachecí absolutně svou roli nezvládna a zřejmě, i vzhledem k jednoznačmý prakticky amaterským chybám hned na počátku vysílání, ji ani zvládnout není odborně schopna.
Bohužel pokud je to skutečně tak sebestředný člověk, jak se o ní píše a jak člověk i sám vnímá z jejího medialního působení, je situace o to vážnější a vidina nějakého alespoň uspokojivého řešení bohužel těžko představitelná…Ledaže by Rada a další kompetentní začali kromě pí.Tachecí respektovat i rozhořčené a zoufalé výkřiky a volání lidu-posluchačů…
Toto je zatím nejpřesnější a nejzajímavější komentář, který jsem k novému Radiožurnálu slyšela. Se všemi názory jeho autora, které se týkají nové podoby stanice, naprosto souhlasím. Jediné, co se snad trošku zlepšilo, je výběr hudby. Ještě bych za chybu označila také hlášení názvu a autora písně za každou cenu.
Dnešní MF Dnes se poměrně obsáhle věnuje změnám na radiožurnálu, ale vyznívá to tak, že spokojení a nespokojení jsou v poměru 1:1. Paní Tachecí dokonce tvrdí, že píše jen těch pár nespokojených, naopak ti spokojení prostě poslouchají a nikam nepíší. Moje paní se při poslechu nového F1žunálu vyděsila, politovala pana Pokorného k čemuže se to propůjčil a přeladila … a nikam nenapsala …..:-)
Také naprosto souhlasím s autorem tohoto článku. A k té hudbě – mám pocit, že se nezměnila, jen se výrazně zredukoval počet skladeb. Ale vcelku proti hudbě na Radiožurnálu nic nemám a nemám potřebu to komentovat, snesu všechno a Radiožurnál poslouchám (respektive poslouchal jsem) především kvůli mluvenému slovu. Ovšem je pravdou, že skladby od českých kapel typu Kryštof a Chinaski zní v Zápisníku zahraničních zpravodajů jako pěst na oko.
Zdravím všechny a gratuluji k výše uvedenému příspěvku. To co autor napsal přesně cítím i já. Velice mu děkuji a přeji, aby měl šanci v nejbližžší budoucnosti mluvit do podoby RŽ a BT, aby pochopila, že nevšechno co dělá je dobré. (to pípání ve znělkách mě ruší především v autě, pořád hledám co kde se děje…)
Naprosto přesně a výstižně shrnuto! Mluvíte mi z duše!!!!! Lépe bych to nezformulovala. Děkuji.
Naprosto perfektní hodnocení. Kdo to napsal? Proč nejste ředitel RŽ ? Mě pořád není jasné PROČ k potřebným změnám byla angažovaná právě paní Tachecí ?
Nejsem mediální odborník,a tak to převedu do podnikatelské sféry: mám firmu která jede, vyděláváme 600 000 (? posluchačů), mám 50 lidí z nichž všichni se mnou pracují mnoho let, jsou to profesionálové, někteří ale už pospávaj a já chci vydělávat 1 000 000. Tak vyházím úplně všechny, nechám je i s Know-How odejít ke konkurenci, vezmu si mladé, kreativní, rozjásané kteří o mé firmě NIC neví a začnu je učit i když to sám moc neumím. Kolik myslíte, že budu vydělávat za měsíc až se to podle paní Jaklové USADÍ. Krásný výraz. A ještě lepší byl dnes ráno v televizi pan Florián.Dle něj je posluchač Radiožurnálu 40+ ! Vždyť to dělá dojem jako, že vedení ČR neví KDO je posluchač a KOHO A CO chce poslouchat. Myslím, že je povinností vycházet z řádných průzkumů a vyhlašovat výběrová řízení, protože jen tak mimochodem jde o velké a cizí peníze. Když budou pan Kasíka, ať si s nimi dělá so chce. Ale jemu ani nikomu z RŽ nepatří. Jsou placení námi a jsou tu pro nás.
Vyjadřuji svůj souhlas a doufám, že se vše k dobrému obrátí. Nebo vrátí?
Proč není autor tohodle textu ředitelem Radiožurnálu? Skoro to na mě působí, že už jím jednou byl a jmenoval se Konvalina…
Jedním z mála seriózních médií bohužel zůstávají snad už jen Respekt (zhoršující se a rozmělňující se, se stále větším počtem věcných chyb), Hospodářské noviny a Profit (bohužel omezené jen na podnikatele) a dejme tomu ještě MfD.
Radiozurnal mi zacina lezt krkem, uz se skoro neda poslouchat :-(
Same songy, se kterymi clovek vydrzi nejvyse hodinu, pak uz je to unavne.
Mene mluveneho slova – skoda :-(
V teto republice se uz asi nic nedela hlavou. Na vsechno se hledi optikou penez a to byva temer vzdy za cenu kvality. Osobne si myslim, ze to ma byt obracene – chci kvalitu a jsem ochoten ji zaplatit; ne ze vseho vytriskat kolik se da!
Bohužel většinou si dnes lidé postěžují už jenom mezi přáteli, protože vědí, že by to stejně nepomohlo. Pochybuji, že paní Techecí rozhořčení lidí nad změnami přivede k zamyšlení.
vyjadřuji svůj souhlas s rozborem situace na Radiožurnálu.
Děkuji za velmi solidní zhodnocení situace na RŽ – v kontextu s vystoupením stávající ředitelky paní Tachecí na ČT Dobré ráno (velmi doporučuji na youtube) je jasné, že jsme opravdu svědky nějakého veřejnoprávního surrealismu. Proč bychom měli platit za něco, co si můžeme zdarma naladit jinde? Proč ta podivná rozjařenost při podávání naprosto vážných zpráv? Fujtajbl.
také souhlasím s výše uvedeným rozborem. Byla jsem zvyklá poslouchat Radiožurnál od rána do večera. Dokonce i při práci na počítačí nebo jen tak při brouzdání na internetu jsem si jej pouštěla jako kulisu. Teď už bohužel ne a je mi to moc líto. Doufám, že se někdo vzpamatuje a uvede vše do znovu poslouchatelného stavu.
Skvělý článek, odkrývá totiž hlubší problémy Radiožurnálu nežli pouze změny od 1.1. Pro nás, kteří doma nemáme TV byly poslední dva roky utrpením, protože bulvarizace RŽ byla nepřeslyšitelná. Nevím proč mám poslouchat 8 vstupů o tom, že se zanedlouho dozvím zajímavou zprávu, která je nakonec banální a dala by se říci jednou větou v délce 5 vteřin. O hudbě nemluvě.
Nejde totiž jenom o formu a programové schéma, to co upadá dlouhodobě je obsah zpráv (tedy hloubka, kontext) a výběr zpráv (blok “novinky o českých hráčích v NHL” má ve zprávách v 8:00 stejný prostor jako celé zahraniční zpravodajství).
Vyřešili jsme to doma jinak – propojili kapesní počítač s věží, nainstalovali wifi router, koupili SW a konečně můžeme i u nás na vesnici poslouchat BBC a další smysluplná rádia. Rádi jsme z toho, že náš poplatek plyne i Leonardu a Rádiu Č…. (promiňte, ale moje země se nazývá jinak).
Naprosto souhlasím s uvedeným rozborem a děkuji za něj. Změny provedené pod vedením paní Tachecí mě velmi zklamaly, počítají s neschopností posluchače soustředit se a vnímat déle než několik vteřin v kuse. Rozjásaná prezentace zpráv je, myslím, zcela nevhodná a ztráta profesionálů (Shánělová, Kroc, Hoffmann, Klusáková a další, teď si nevzpomenu) a jejich náhrada “mladou krví” a “lidovými” ikonami (lyžařka! Neumannová, bavička Pawlowská atp.)krajně neuspokojivá. Radiožurnál posloucháme výrazně méně a raději přepínáme na Rádio Česko a BBC. Velká škoda.
Výtečný článek. Děkuji autorovi za dobře odvedenou práci.
Vážený pane,
moc děkuji za Váš článek. Je vidět, že rozhlasu rozumíte:
Já jsem věrná rozhlasová posluchačka od svého dětství ( je mi 63 let) a vděčím i jemu za všeobecný rozhled, který jsem při jeho poslouchání nabyla.RŽ byl se mnou V KAŽDÉ VOLNÉ CHVÍLI, dokonce jsem měla v bytě skoro všude naladěn Rádiožurnál , aby mi něco neuniklo. Souhlasím s tím, že je třeba inovovat, ačkoli bych byla podle věku zařaditelná do skupiny zkostnatělých konzervativců. Momentálně mám ale z vysílání pocit, že z nás opravdu dělá hlupáky. Připomíná mi to zprávy na TV NOVA, kde v příspěvku o potápěčích se moderátor navleče do skafandru, aby ti primitivové-diváci pochopili, o čem je řeč. Jsem moc ráda, že jste se ozvali i Vy, pracovníci rouhlasu! Vždy je dobré vidět situaci i z jiného pohledu.
Jinak, není Vám podezřelé, že byla vyhozena také E. Kočičková a O. Láfka se svou výbornou a vtipnou politickou satirou?
Když si vezmu jména, která z éteru zmizela, nestačím se divit. Byli to moderátoři, kteří se prostřednictvím svého hlasu a svým vystupováním stali mými přáteli
Chci Vám poděkovat za Vaši práci, protože si myslím, že je velmi náročná a stresující. Myslím si ale, že Vás musí těšit reakce posluchačů, kteří stojí za Vámi, kdo jste dělal kvalitní práci. RŽ nám přinášel mnoho poznání, informací a různých názorů. To se mi právě líbilo! Nevadilo mi, že někdo má diametrálně odlišný názor, naopak to bylo pozitivně provokující, abych se o problematiku začala víc zajímat.
Přeji Vám mnoho sil a pevných nervů v boji o kvalitu a proti primitivizmu a blbosti.
Zora
Zdá se mi, že teď by ČRo1 v současnosti nejvíce prospělo, kdyby paní Tachecí dobrovolně odešla s tím, že to zkrátka nezvládla. Patrně k tomu velkou měrou přispěla její hysterická povaha kombinovaná s nadměrným sebevědomím.
Výborný komentář, není co dodat. Jen aby dotyčný vydržel. Radiožurnál jsem vždycky poslouchal jako kulisu i zdroj informací. A vůbec nevadilo, že jsem často s komentáři a názory moderátorů nesouhlasil. Vždy byli informovaní a uměli předat dále. Mohl bych opakovat již napsané, zpovrchnění zpráv, nepříjemná změna znělek atd. Musím ještě dodat, že písničky českých skupin v ZZZ jsou prostě nepatřičné. A výkon pana Pyška, nevím jestli jde o součást mé předpojatosti proti novému stylu nebo ne, ale také postrádá mnohé není. Jen bych dodal, že určité nepatřím mezi zkostnatělé konzervativce (je mi 24), změna byla potřeba, ale ne tohle
Ono RADIOŽURNÁL má daleko víc nedostatků, než které jsou uvedeny. Třeba jeho naprosté zpolitizování, neobjektivnost, zatajování nevhodných (pro vládní stranu) událostí, naprostá oddanost USA, ignorování a zkreslování, znevažování mínění občanů. Tohle jsou prostě jenom žabomyší války.
Udělejte třeba pořad “kulatý stůl” a pozvěte tam ne pouze jednoho “fackovacího panáka” ale zástupce politických stran, které se ve volbách dostaly nad 2 procenta hlasů. A co třeba necenzurovaná anketa na internetu “souhlasíte s umístěním vojenské základny USA na našem území”, která je určena k obraně USA a dramaticky zvyšuje riziko prvního atomového úderu na ČR? A co patolízalské pořady o výhodách radaru? Ty můžete zrušit.
Radiožurnál už neposlouchám.
Dobrý den, na Radiožurnálu byli profesionálové – např. někteří moderátoři, je chybou jejich odstavení a zbulvarizování celého rádia, vyznívá to pak jako vitráž, která nedrží moc pohromadě a rádio tak ztrácí svou dřívější prestiž.
Vaše reakce
Email nebude zveřejněn.