Průzkum poslechovosti Radiožurnálu: Školácká chyba nebo úmysl?
Byť stále ještě není k dispozici jasně formulované zadání změny Radiožurnálu a důvody, které k této změně koncepce vedly, jednou z hypotéz je, že vedení ČRo vycházelo z obav o klesající počet posluchačů. Bohužel datový podklad, o který se vedení (analytické oddělení ČRo) opírá, je graf, který nám byl poskytnut na schůzce s generálním ředitelem V. Kasíkem a k němuž máme zásadní principiální připomínky.
V pátek 1. 2. 2008 jsme na schůzce s generálním ředitelem V. Kasíkem obdrželi Přehled aktuálních výsledků výzkumu vztahujího se k Radiožurnálu. Tento přehled v lednu vypracovalo oddělení výzkumu a analytiky ČRo. Během jednání nebyl dostatek času materiály prostudovat a diskutovat nad nimi. Při studování podkladů nás nejvíc zarazil graf Vývojové křivky vybraných celoplošných rozhlasových stanic v ČR. Tyto podklady jsme proto konzultovali s firmami, které průzkumy poslechovosti prováděly.
Nejzávažnější chyba je v grafu Vývojové křivky vybraných celoplošných rozhlasových stanic v ČR za období od 3. čtvrtletí 1997 do 2. čtvrtletí 2007 (viz obrázek). Do očí bije skutečnost, že došlo ke spojení výsledků dvou nerelevantních marketingových dat výzkumu (dřívějšího Media Projektu a současného Radio Projektu). Sloučení proběhlo v období 4. čtvrtletí 2005 a 1. čtvrtletí 2006. Tyto výzkumy jsou založeny na odlišných metodikách a proto je NELZE SLUČOVAT!!! Tuto chybu nepovažujeme za banální. Studenta vysoké školy by za tuto chybu nekompromisně vyhodili od zkoušky.
Autor grafu: Český rozhlas
Tuto informaci potvrdily obě oslovené firmy, které průzkumy provedly. Komunikace s firmami STEM/MARK a MEDIAN proběhla tento týden. Citace z vyjádření realizátorů průzkumu: „Výsledky výzkumů poslechovosti Media Projekt 1997-2005 (dále MP) a Radio Projekt 2006- (dále RP) rozhodně nelze porovnávat z důvodu rozdílné metodiky. Přelom mezi MP a RP rozhodně NELZE interpretovat jako pokles/růst jednotlivých stanic, ale jako nastavení nové úrovně dané změnou metodiky. Tato změna úrovně se u jednotlivých stanic projevila různě a je to dáno rozdílností chování cílových skupin, které jednotlivé stanice oslovují. Zatímco úroveň u Frekvence 1 prakticky zůstala zachována, úroveň u ČRo 2 Praha se malinko zvedla. Úroveň stanic Evropa 2 a Impuls se změnou metodiky výrazně zvedla, zatímco úroveň měření ČRo 1 – Radiožurnál hodně poklesla.“
Tento případ nás vede k úvahám, zda se jedná ze strany rozhlasu o chybu nebo úmysl. Oslovené firmy nám potvrdily, že porovnávat výsledky obou metodik bylo realizátory silně nedoporučováno a stále je tento fakt v mediálních kruzích (resp. rádiových) připomínán. Sám pan Hradecký (vedoucí oddělení výzkumu) v ročence Českého rozhlasu z roku 2006 upozorňuje, že: „Změnou metodiky došlo ke zpřesnění struktury výběrového souboru ve vztahu k proporcím jednotlivých věkových a dalších kategorií ve sledované populaci. Tím také došlo k určitému posunu ve výsledcích vzhledem k předchozím letům.
Pokud na zásadní změnu koncepce ČRo měl vliv tzv. „významný pokles posluchačů“, je s podivem, že toto tvrzení se opírá o výsledky dvou rozdílných metodik. Je politováníhodné, že samotní realizátoři měření poslechovosti (dvě renomované výzkumné agentury) metodiky nedoporučují slučovat, resp. porovnávat, avšak vedení ČRo tento zásadní metodologický fakt „ignorovalo“.
Jana Kopecká a Irena Tothová
Diskuse
Osobně v tom vidím spíše účelovou manipulaci s fakty než “náhodný omyl”. Bude zajímavé zkusit se jich na to zeptat na zasedání.
http://www.youtube.com/watch?v=AzQLRD0c-3o
ja si nedelam iluze, bohuzel se manipuluje se všim !!
Tady to jasne rikaji, dulezite je jak se polozi otazky a to je jen jedna z moznosti jak s tim manipulovat !!
Jano Kopecká a Ireno Tothová, obávám se, že jde o školáckou chybu od vás. Nebo spíš o úmysl – napadat ČRo, ať už mám důvod, nebo ne.
Kdo vám řekl, že zmíněný graf je důvodem, proč se změnilo vysílání? Kdo z ČRo zastírá, že vychází ze dvou metodik? Všichni, kdo s grafem v ČRo pracují, znají rozdíl mezi MP a RP. Nejspíš předpokládali, že jej znáte i vy, když se rozhlasu tolik věnujete. Pokud ne, příště se zkuste nejdřív zeptat, jak máte grafům rozumět. Tento zobrazuje VÝVOJOVÉ TRENDY s tím, že na přelomu let 2005 a 2006 došlo ke změně metodiky, proto jsou hraniční údaje (4. Q 2005 + 1. Q 2006) zkreslené a údaje před a po změně nejsou vzájemně srovnatelné. Odběratelé dat z MP a RP dostávali ty údaje, které v grafu vidíte – viz např. i http://www.radiotv.cz/poslechovost
Dobré odpoledne, pane Rosenauere, máme jasné vyjádření firem, že sloučení metodik do 1 grafu se nedělá. Takže je s podivem, že nám to bylo takto předáno a navíc BEZ komentáře. Kdyby rozhlas dal grafy na 2 papíry…. Jinak jsem ráda, že kromě údržby webu Radiožurnálu a moderování diskuse jste odborník i na poslechovost a průzkumy. Písemně jsem žádala o více podkladů k průzkumům, bohužel nám byla předána pouze část požadovaných podkladů.
Pane Rosenauer, proč jsme tedy od vedení ČRo nedostali EXAKTNÍ informace, čerpáme jen z toho, co jsme obdrželi. S výhradou se prosím obraťte na pana Hradeckého. Děkuji
Vážení rebelové,
zde lze dokumentovat příklad neprofesionální “metodiky” ČRo. Píše zde Jan Rosenauer, zaměstnanec ČRo. Není známo, že by měl být mluvčím rozhlasu – mimochodem. Přesto je jeho reakce rozzlobená a přesto zde zachází s fakty…
Hanka
Sloučená data mají pro interní potřebu asi všichni, kdo s nimi v rádiích a médiích obecně pracují (opět viz třeba odkaz na odborný server RadioTV). Prostě vědí, co ta data znamenají, a nemají s jejich sloučením nebo interpretací problém. Kdyby data sloučena nebyl, byla by v grafu půlroční díra. Pokud ke grafu potřebujete nějaký komentář, obraťte se na Václava Hradeckého, věřím, že vám ho poskytne. Ale nemůžete předpokládat, že se vám bude věnovat vždy hned a že vám bude moci Český rozhlas předložit úplně vše, co si vyžádáte. I veřejnoprávní média mají interní a důvěrné matriály.
Kdyby to byl prvni fake, který na tomto webu vypouštíte, možná bych reagoval smířlivěji. Mám ale pocit, že úmyslné vypouštění polopravd a účelově zkreslených informací se stalo metodou boje iProtestu. Není to ale právě tím, proti čemu jste, mimo jiné, bojovali?
[autor tohoto textu je zaměstnancem Českého rozhlasu, nikoli jeho mluvčím]
Teda od Vas to opravdu sedi pane Rosenaer…a co ty polopravdy o odchodu Barbory Tacheci cim mlzi vedeni. Mlzeni o zadani pro reditelku CRo… A jestli narazite na “polopravdy” k lednovemu bleskovemu vyzkumu poslechovosti, tak ty zejmena rika Vas sef A. Picha. Ten do novin zasadne rika co se mu libi a vubec se nestara zda je to pravda. Jine informace rika pro pro verejnost a zcela jine informace clenum rady napr. Dr.Seeman (viz audio z 30.1)
Pane Rosenauere,
FAKE je ten graf, ktery nam osobne do ruky dal pan Hradecky. Na tom grafu je jasne videt, ze ty cary jsou spojene.
Jak spravne uvadite, vsichni zainteresovani se mu smejou, protoze vedi, co ta data znamenaji. Ze v poslednich trech letech nedochazi k zadnemu dramatickemu poklesu “o stovky tisic posluchacu” -jak radi uvadeji nekteri bulvarni novinari. To je prave ten argument, ktery vedl az k soucasnemu rozvratu radiozurnalu. Falesny argument, falesne a amaterske reseni.
Pokud byste umel pocitat, snadno by vam doslo, ze od roku 2001 doslo k REALNEMU poklesu zhruba 10% (DR z 1 mil na 0.9 mil). To je skutecny dlouhodoby trend poslechovosti RZ.
K skutecnemu poklesu dochazelo v letech 1997-2001, ale to s tim Picha nic nedelal, naopak to jeste zhorsoval.
A nedelejte uz zamestnancum RZ ostudu, ti rozumnejsi by se za vas mohli zacit stydet :-)
Pane Rosenauere, opatrně s těmi polopravdami a zkreslováním informací, myslím, že v rozhlase by se jich našlo dost. Ten článek, na který narážíte uveřejnil opravu, hned jak jsme dostali více informací. Pan Hradecký měl na přípravu dokumentů víc jak týden a dal nám toto. Překvapuje mne jistota se kterou se oháníte, já narozdíl od vás na jednání s p. Kasíkem a p. Hradeckým osobně byla. A k těch interním materiálům, na které podle vás nemáme nárok. Žádali jsme o věci, na které jsme byli v průběhu jednání odkazováni. Víc za tím nehledejte.
P. Rosenauere, možná by neškodilo udělat mezi zaměstnanci rozhlasu školení, kde by se vysvětlil rozdíl mezi INTRAnetem a INTERnetem….pár adeptů vám mohu doporučit:-)
Já tedy možná špatně vidím, ale na tom grafu je zcela jasná svislá černá čára a v horní části grafu je zcela jasně napsáno, které období je MediaProjekt a které RadioProjekt. Netuším tedy, kde se manipuluje. To přechodové půl roční období je přece v rámci těch 10 let zcela nedůležité. Při pohledu na ten graf je jasně vidět, že v období MediaProjektu poslechovost Radiožurnálu průběžně klesala, pak nastal skok v metodice a v období Radioprojektu poslechovost Radiožurnálu opět klesala. V čem je tedy problém? Prostě ta poslechovost klesá.
Navíc ten skok (změna metodiky) nastal na přelomu let 2005 a 2006. Kdyby ho vedení ČRo chybně interpretovalo, jak si myslíte, tak by přece řešení toho problému nenechávalo 2 roky až na přelom let 2007 a 2008.
Tedy jinými slovy, mě z toho grafu logicky plyne, že 10 let poslechovost Radiožurnálu klesá a nyní se (podle nové metodiky) dostala na takovou úroven, že bylo potřeba přijmout razantní opatření, protože veřejnoprávní médium, které nikdo neposlouchá ztrácí své opodstatnění.
Nebo nemám pravdu?
P.S. Doufám, že tento článek s diskusí nezmizí stejně jako článek o datech Radioprojektu z minulého týdne. Ten byl vámi taky interpretován velmi podivně a ve chvíli, kdy se v diskusi objevilo, že ta interpretace z vaší strany není v pořádku, článek nadobro zmizel…
A ještě jedna věc, k těm nejrůznějším průzkumům, které požadujete… Pokud já vím, tak nejrůznější průzkumy si dělají všechny možné firmy… nejen rádia (ta si je skutečně dělají všechna), ale i ty firmy co něco vyrábí a prodávají. Zpracování jakéhokoliv průzkumu stojí nemalé peníze (v případě média veřejné služby peníze poplatníků) a tudíž je jasné, že si výsledky těchto průzkumů firmy chrání a nechtějí aby se dostaly dál. Nebo si fakt myslíte, že by data z průzkumů, které zadává Český rozhlas, měla být veřejná, tak aby je mohla používat všechna ostatní rádia?
Proč si nechcete uvědomit, že rozhlasový trh je normální konkurenční prostředí na kterém působí velké množství soukromých subjektů a jeden veřejnoprávní rozhlas?
Komerční rádia mají jako cíl vydělávat na rozhlasovém vysílání peníze (ostatně jsou to klasické obchodní společnosti), čím víc posluchačů, tím dražší reklama a tím víc peněz.
Český rozhlas nemá za cíl vydělávat peníze (proto má také jen 3 minuty reklamy denně na celoplošných a 5 minut na regionálních stanicích), ze zákona musí plnit mnohé úlohy, na kterých se ostatně peníze ani vydělávat nedají, je placen plátci rozhlasových poplatků a proto přece musí být jeho cílem, aby ho také poslouchalo co nejvíce lidí, protože si to vysílání předplácejí.
Proto je normální (a je to tak v celé Evropě), že má veřejnoprávní rozhlas stanici kulturní (v případě ČRo Vltavu), kterou poslouchá velmi omezená skupina posluchačů, stanici publicisticko-zpravodajskou (v případě ČRo je to ČRo 6 a Rádio Česko), kterou ale také poslouchá jen omezená skupina pousluchačů a potom stanici rodinnou (v případě ČRo Prahu, v Německu třeba rádia, která hrají klasické německé šlágry) a většinovou stanici informační nebo informačně hudební (v případě ČRo tuto ulohu musí plnit zpravodajsko-publicistický Radiožurnál, protože tu prostě jiná taková není).
A neříkejte mi, že když to funguje skutečně v celé Evropě, že je Česko tak specifickou zemí, že by tady podobný model neměl platit?
Česko je možná specifické, ale tím, že v západní Evropě si ty státy mnohem více chránily rozhlasový trh a tolik komerčních subjektů na něj nepustily… stačí se podívat do Rakouska, Bavorska, Hessenska nebo Severního Porýní, abychom srovnávali země zhruba stejné velikosti s Českem. Spočítejte si, kolik tam vysílá stanic a kolik z nich je veřejnoprávních a kolik privátních. Možná budete překvapeni….
M, tak tedy jeste jednou s brylemi :-)
Poslechovost klesala v druhe pulce roku 2006, stoupala v roce 2005 a mirne stoupla i po aplikaci zmen v roce 2007, coz se potvrdilo i poslednim radioprojektem, ktery v grafu neni, ale minuly tyden ho zverejnily vsechny servery zabyvajici se timto fenomenem, malem i iprotest :-)
Resit v roce 2008 pokles mezi lety 1997 a 2001 mi pripada jako blahovost hodna blazna… jmena si dosadte sami :-)
Svisla cerna cara pretina spojite krivky. Prave to, ze tam ty krivky jsou, je PODVOD. Opticky to naznacuje neco, co neexistuje. Seriosni graf by krivky ukoncil a pokracoval nespojite v novem pocatecnim bode. Dokonce by mohl pocitat nove krivky s prepocitacim koeficientem, ktery by kompensoval chybu metodiky, ktera je mimochodem OBROVSKA (u RZ z 922 na 734!! to je 21% z vetsiho zakladu !!!)
Clanek nezmizel z duvodu, ze by na nem bylo cokoliv nepravdiveho, ale z obavy, ze jsme na prevzeti zpravy CTK nemeli prava. Chcete snad rici, ze CTK lze?
Aha, no to mate pravdu, ze krast zpravy CTK by bylo necestne a nesportovni. Ale ten clanek o RadioProjektu z minuleho tydne nebyl zpravou CTK, ta by neanalyzovala, ze se zadne zmeny na RZ nemusely stat, protoze poslechovost roste… to musel nekdo z iprotestu napsat…
A zahledl jsem mail jednoho ze signataru iprotestu, ktery psal, ze jste dostali nova data, analyzujete je a ze se tam clanek brzo vrati:-))) Inu uplynul tyden, tak to asi jeste neni brzo…
Ale jinak, v te metodice neni chyba, naopak ta metodika se pokud vim zpresnila, aby lepe mapovala populaci CR. Takze chybna byla spis metodika MediaProjektu, ktera Rz posluchace pridavala.
Ja si fakt myslim, ze hledat v tom grafu nejaky podvod je nesmysl. Kazdy, kdo se tim grafem zabyva a aspon trochu rozumi problematice, tak vi, k jake zmene doslo. A to, ze poslechovost prubezne klesala pred zmenou metodiky i po ni, to je videt. Dlouhodoby pokles se sklada ze ctvrtletnich poklesu a obcasnych ctvrtletnich narustu, ale porad je to dlouhodoby pokles…
Kdyz se podivam na data RadioProjektu 2006-2007a vidim u RZ DR 743, 754, 782, 738, 686, 682, 694, 700 tak prominte, ale ja tam ten dlouhodoby pokles proste vidim. Cely rok 2007 byl pod urovni roku 2006 a narust 18 tisic posluchacu v tom roce, to jsou sice pekna cisla, ale fakt mala….
Mily M, ja se poctem pravdepodobnosti zivim, takze opravdu setrete sily :-)
Do te zpravy jsem pridal jednu vetu, ze obavy z dramatickeho poklesu NEBYLY NAMISTE. Na cemz i nadale trvam. Jinak to bylo normalne ze servisu. Dneska jsou ty vysledky notoricky zname, takze se o nich muzeme normalne bavit
O tom, do jake mity je CATI presnejsi nez predchozi F2F muzeme vest polemiky donekonecna. Ja osobne si myslim, ze F2F je presnejsi, ale narocnejsi, takze pri CATI lze oslovit vic respondentu, coz je pro agentury vyhodnejsi. Krome toho davaji priznivejsi vysledky pro investory vyzkumu, coz je pak naprosto rozhodujici, proc tato metodika “vitezi”.
Podvod to je, protoze NELZE SPOJOVAT dve krivky, ktere nejsou stejnou metodikou. To delaji sarlatani, ne seriosni odbornici. Pres to nejede vlak. HOWGH.
Duvod takovych pochybnych praktik je ten, aby graf zapusobil na neodborniky, zejmena pak na pani Jaklovou. Mozna nas Hradecky za takove rovnez povazoval, jeho chyba.
Mejl, ktery jste videl, byl podvrh, delame to na zmateni protivnika, delejte to taky :-))
Kdybych byl jako vy, oznacil bych pokles DR 743 az 700 za statistickou chybu. Tak jo, souhlasim, 6% se v CATI schova docela dobre. Ale kdybych chtel sledovat vliv programovych zmen na poslechovost, videl bych zmeny na zacatku roku 2007 a narust v temze roce.
A videl bych dnesni zoufaly RZ, kde nema kdo ani cist zpravy (chudak Pavel Halla vcera!), a ktery se do tohoto stavu dostal zcela bez objektivni priciny.
A ono nas to vidi vic, to je vase smula.
Chybný je (nebo byl, pokud jste jej nakonec neopravili) přehled zrušených pořadů na konci roku 2007, chybná byla první verze článku o omezení podcastů (neúplná je i jeho opravená verze), chybná byla vaše interpretace průzkumu reakcí posluchačů na změny. Pravidelně dřív křičíte, než si ověříte fakta nebo než počkáte na jejich vysvětlení. Tento graf je jen pokračováním vašeho boje, pro který volíte svérázné prostředky bulvárních médií. Hlavně, že vedete boj proti bulvarizaci Radiožurnálu…
Jestli mají s interpretací dat problém nějací novináři, co to má společného s tím, jestli byl nebo nebyl zveřejněný graf a jeho interpretace důvodem změn ve vysílání? Graf ukazuje hodnoty, tyto hodnoty jsou popsány. Je zde jasně dáno, z jakého výzkumu které období vychází. Každý, kdo se rádiím věnuje, ví, jakou měl metodiku Mediaprojekt, jakou má Radioprojekt a jaký je mezi nimi vztah. Vy to možná nevíte. Tak sem dejte titulek třeba: Dali nám graf a my nevíme, co jeho části znamenají! Jinak používáte metody oněch bulvárních novinářů.
Koeficient k přepočtu dat RP na MP nelze použít, protože je u každého rádia jiný. Nemáme ani oba výzkumy pro shodné období, abychom mohli koeficient nastavit pro každé rádio zvlášť. Takže se vracím k tomu, že tento graf (který jste si sami vyžádali – mohli jste si posléze vyžádat i komentář) zobrazuje trend, kterým je stálý pokles poslechovosti Radiožurnálu.
Když R.K. píše, že s poklesem v letech 1999-2007 Alex Pícha nic nedělal, o co se opírá? Nebo je to tak, že se v těchto letech dělaly průbežně menší změny ve vysílání, které měly pokles zmírnit, případně zastavit? Srovnal si R.K. programové schéma, obsah a styl vysílání třeba z let 1999, 2004 a 2007? Pochybuji…
Jestli J. Kopecká za opravu bulvarizujícího, v podstatě z prstu (resp. jednoho nepochopeného telefonátu) vycucaného článku považuje stručné sdělení, podle kterého si vlastně za napsané nesmysly můžeme sami, mohu si pouze povzdechnout. Snažil jsem se vám to vysvětlit už v diskusi přímo u onoho článku.
Děkuji, pane M. :-) vašeho názoru si cením. Stále ale platí argument, že Radiožurnál nelze nahradit Rádiem Česko (vysílá 6 hodin a jen v krajských městech) a ČRo6 (také 6 hodin?).
Pane Rosenauere, placnout, ze je neco chybne a nerict, v cem ta chyba spociva, je tedy tim novym stylem Radiozurnalu? Uvedomte si, ze i vy jako zamestnanec CRo podlehate Kodexu a prave si koledujete o oficialni stiznost.
Kdybychom meli cekat na vysvetleni faktu za situace, kdy je bez natlaku nejste ochotni dodat a vysilani se behem te doby neda poslouchat… to bychom byli driv v duchodu! Koncesi si platime stale.
Jestlize meli s intrepretaci dat problem nejaci novinari a ta interpretace poskozuje CRo, je povinnosti prislusnych oddeleni a nami placenych zamestnancu to novinarum vysvetlit. Novinarum, ne nam, POSLUCHACUM, ted uz je pozde, zaspali jste v predchozich letech.
Alex Picha s tim poklesem 97-01 mozna cosi DELAL, lec neudelal nic. Napriklad zrusil oblibeny Nocni proud, omezoval hudbu. Privedl Radiozurnal ke dnu, ted ho ma ze dna pozvednout :-))
Ted pridava hudbu, nechava Lucii Vybornou za ctyrnasobny plat predvadet svou omezenou slovni zasobu a v PRIME TIME vodit do studia sve kamaradky misto aktualni publicictiky.
Koeficient prepoctu pro zmenu metodik pouzit lze, protoze se pocita pro kazde radio zvlast, to by snad doslo i me neteri.
Podivam-li se na web RZ, je tam tolik chyb a nedodelku, ze byt za to odpovedny, chodil bych kanalama, rozhodne bych nemel cas pomlouvat posluchace.
Pane Rosenauere, chyba v přehledu je dávno opravená a vznikla tím, že na webu, za který VY odpovídáte je takový chaos. Přehled a historie pořadů je jaká je, takže jsem čerpala JEN z toho, co tam je uvedeno. Navíc se jednalo o drobnosti. Otevřete si wordovský soubor, je tam jasně vidět z čeho jsem vycházela, vč. data zpracování. Neměl náhodou tento přehled připravit rozhlas a informovat tak posluchače o tom, kolik pořad již není? Bylo by to určitě lepší, proč vás máme pořád hlídat? Prosím, pokaždé, když v tichosti vrátíte nějaký pořad do vysílání, pošlete mi mail, abych hned opravila info na webu. O ten “proslulý” graf jsme nežádali, dostali jsme ho. Chcete poslat doslovné znění mailu, kde jsem p, Zavorala žádala o konkrétní podklady, které jsem jasně definovala?
Pane Rosenauere, vraťte se prosím od obviňování zpět k doložitelným faktům, která vidí i laik:
- graf obsahuje kromě hodnot také naprosto SMYŠLENÉ čáry tam, kde má být “půlroční díra” (sám jste to tak nazval). Tady nejde o interpretaci, ale o jasný rozdíl mezi fakty a fikcí.
- R.K. nepíše o poklesu mezi 1999-2007, ale 1997-2001.
R.K.
Na chyby jsem upozorňoval na místech, kde byly. Když na to ani po mnoha dnech nikdo nereagoval, přestal jsem to sledovat. Obhajovat hlásání chyb svou nedočkavostí sice můžete, ale jste si jistí, že si tím neděláte medvědí službu? Pokud bulvární novináři tvrdí nesmysly, opravdu si myslíte, že má cenu trávit čas tím, že jim budete něco vysvětlovat? Na chyby seriózních novinářů zpravidla reagujeme. O letech 97-01 mluvíte účelově zkresleně. Vybavte si tehdejší situaci na rozhlasovém trhu a snad lépe pochopíte důvody poklesu i následného vzestupu poslechovosti. Nesmysly tvrdíte i o Lucii Výborné. (Říká vám třeba něco rozdíl mezi dramaturgem, editorem a moderátorem?) Koeficient přepočtu podle mne nelze použít, protože nevíte, jaká by byla data MP za 1Q/2006, tam znáte jen RP. A naopak za 4Q/2005 znáte MP a nevíte, kolik by ukázal RP. ČRo má bohužel jen omezený počet programátorů (a nejen jich), a tak na webu Rž ještě několik týdnů určitě mnoho nedodělků bude. A nic na tom nezmění, jestli pracuju 40, 60 nebo 80 hodin týdně…
J. Kopecká
Údaj o tom, které pořady byly v prosinci 2007 zrušeny, v přehledu na našem webu uveden byl a je. A kdyby se mne na to kdokoli dotázal, klidně bych mu poradil. Dokument jsem si otevřel a jen namátkou k úvodu: zahraniční tisk je součástí první hodiny Dopoledního Radiožurnálu; Dobrá zpráva byl běžný příspěvek s pozitivním nádechem, takové jsou ve vysílání i nadále; Dopolední Radiožurnál se vysílal v roce 2007 a vysílá se i v roce 2008; Duel Radiožurnálu byl zrušen už před několika lety; Exkluzivně! je součástí sobotního Odpoledního Radiožurnálu… Rozhlas především informuje o tom, co vysílá a bude vysílat. O graf jste možná nežádali konkrétně, ale chtěli jste přeci vědět, na základě kterých výzkumů byly změny prováděny (viz zdejší článek č. 60). Tento graf by dle mého odhadu mohl být jednou z odpovědí na váš požadavek.
Martin Srb
Graf obsahuje takové hodnoty, které výstup MP a RP za uplynulé roky poskytl médiím. Je z něj patrné, která data jsou ze kterého výzkumu, které údaje jsou hraniční a kdybych to bral do důsledku, tak ta kritizovaná spojnice je přeškrtlá právě oním předělem MP/RP. Pokud byste v grafu skryl, co je MP a co RP, byl by to nesmysl. Pokud to v něm uvedeno je, je to graf pravdivý. Omlouvám se za popletení let, k rokům 1997-2001 viz odkaz na tehdejší situaci na rozhlasovém trhu (stačí si třeba vzpomenout, kdo vysílal v letech 1997-1999 a kdo začal vysílat v roce 1999).
Snažil jsem se být stručný, ale snad to pochopíte :-)
Situaci na rozhlasovem trhu si vybavuji velice dobre. Tehdy i nyni. Zaver – Od roku 2001 je poslechovost stabilni – nyni NEBYL duvod ke zniceni celeho vysilani.
Jak souvisi rozdil mezi dramaturgem, editorem a moderatorem s tim, ze v nejposlouchanejsi dobe misto kvalitni publicistiky tlacha LV se svymi kamoskami o nazorech na nesmrtelnost chrousta?
Samozrejme se prepocitaci koeficient da spocitat, protoze existuje urcita pravdepodobnost vyvoje, odhadnutelna z krivky pred a po zmene metodiky. Kazdy datovy soubor ma urcitou korelaci. To je prave to, cim se zabyva statistika. Ten odhad je dokonce presnejsi nez jednotlive vysledky pruzkumu.
BTW ten graf je jen prvni casti toho, co jsme dostali. Nasleduji dalsi zavery, ktere bylu delany se souborem 133 (kusu) posluchacu a na zaklade toho se usoudilo, ze RZ ceka pokles o tretinu. Ale k tomu se dostaneme, nebojte :-)
RP ani MP ten graf nikdy nespojoval, alespon jsem to nikdy nezachytl, a to to sleduji uz od roku 2001. Tak neseriosni oni nejsou. Spojili jste ho az VY, i kdyz jste si tam dali tu caru, pro jistotu.
Pane Rosenauere, nepodsouvejte mi něco, co jsem nenapsal. Nechci “skrývat”, co je MP a RP. Ale dotyčná spojnice skutečně nemá v grafu co dělat – graf má vyjádřit TREND. Spojnice mezi dvěma čísly pořízenými různými metodami nevyjadřuje trend a tudíž do grafu nepatří. Metodologicky správně na jejím místě musí být mezera. Když to vezmu do důsledku, úsek čáry mezi posledním údajem MP a předělem, resp. mezi předělem a prvním údajem RP, je NEPRAVDIVÝ!
Pro M.
k vašemu vyjádření
Tedy jinými slovy, mě z toho grafu logicky plyne, že 10 let poslechovost Radiožurnálu klesá a nyní se (podle nové metodiky) dostala na takovou úroven, že bylo potřeba přijmout razantní opatření, protože veřejnoprávní médium, které nikdo neposlouchá ztrácí své opodstatnění.
Nebo nemám pravdu?
Pravdu asi nemáte, protože pan Rosenauer se na jiném místě ptá
Kdo vám řekl, že zmíněný graf je důvodem, proč se změnilo vysílání?
Co bylo totiž důvodem pro změny ve vysílání RŽ a co bylo jejich cílem nikdo dodnes nevysvětlil.
Ani vedení Čro, ani Rada ČRo ani pann Rosenauer. A pan Pícha jen chodí po špičkách.
Nechteli byste ten graf rozdelit i v roce 2000 nebo 2001, kdy doslo ke zmene metodiky Mediaprojektu? Data pred tim a potom taky nejsou uplne srovnatelna. Ale to vam asi nevadi, hlavne kdyz zas delate z komara velblouda. Asi uz vam dochazi munice a za chvilku budete strilet treba zaludama. IMHO si protirecite, sve domnenky tu opakovane vydavate za holou skutecnost, chovate se jak media, se kterymi byste urcite nechteli mit nic spolecneho (nebo se tak aspon na venek tvarite) – a pritom bojujete za lepsi verejnopravni medium. Proste v boji je podle vas asi povoleno vse. Ale pak se nedivte, kdyz se od vas budou ostatni postupne odvracet. V diskusich na webu rozhlasu jsou cim dal castejsi pozitivni reakce posluchacu, ale skoro vzdy se najde nejaky vas fanaticky priznivce, ktery div nezacne spokojenemu posluchaci nadavat. Protoze preci pravdu mate vy, jen vy a ostatni se maji vratit nekam, kde treba ani nikdy nebyli. Mozna byste se nad sebou a svymi metodami uz konecne meli zamyslet. Abyste pak nebyli pro smich treba jako nejmenovany novinar, ktereho asi rozhlas tak nastval, ze o nem vydava jednu chybnou zpravu za druhou a jeho zamestnavatele za chvilku nebudou vedet, kam vsechny opravy a omluvy nacpat.
Graf určitě nebyl důvodem. A důvod byl jen pokusem, který se evidentně prodražil a dopadl u značné části posluchačů jako propadák…
Katko, vždyť autorem grafu je Český rozhlas, nikoli iProtest :-)
iProtestu trvalo měsíc, než z rozhlasu tento graf dostali. Přečtěte si celý web, vztahy Rozhlasu s iProtestem začínají připomínat argentinskou mýdlovou operu :-)
A za údajné “fanatiky” naši zástupci nemohou, mají snad cestovat po internetových diskusích a všude se od nich distancovat? Nemyslíte, že vlnu nevole vyvolal sám rozhlas svým mlčením k celé kauze Radiožurnál? Naopak naši zástupci se chovají ještě slušně. Nezapomínejte, že naše zastupování konají dobrovolně, ale pan Kasík je za svou práci placený a mlčí a dělá, že se nic neděje :)
Co ze si nam to vlastne Katko chtela sdelit ? Mimochodem, pozitivnich reakcí na zmeny ve vysilani RZ jsem na strankach rozhlasu s vyjimkou pana Pichy, Rosenauera moc nenasel.
Zdroj:
http://www.tyden.cz/rubriky/me.....43001.html
“U rádií poslechovost nejžádanější stanice už po několikáté stoupá. Rádio Impuls opět získalo nové posluchače, kterých bylo od července do prosince každý den v průměru 1,109 milionu. Nižší počet posluchačů v meziročním srovnání vykazují obě stanice ze stáje českého Lagardére. Evropa 2 poklesla o 73 tisíc posluchačů na 838 tisíc. Její starší sestra Frekvence 1 zaznamenala až stotisícové snížení. V druhé polovině roku 2007 ji poslouchalo 804 tisíc lidí.
Meziročně přišel o 38 tisíc posluchačů i Český rozhlas 1 Radiožurnál. Jeho denní poslechovost klesla na 700 tisíc lidí. Na rozdíl od Evropy 2 a Frekvence 1 je trendem jeho poslechovosti spíše stabilizace. Poslechovost rozhlasových stanic měří výzkum Radio projekt.”
Výsledky poslechovosti za I čtvrtletí očekávejme v květnu.
KODEX ČRo
čl. 2 bod 2.3.
Český rozhlas dbá při naplňování zákonem a Kodexem uloženého závazku služby
veřejnosti o uspokojení potřeb obyvatele – rozhlasového posluchače. Za tímto
účelem systematicky a pravidelně analyzuje údaje o potřebách a přáních jednotlivých
posluchačských skupin i o tom, jak odvysílané pořady hodnotí. Každé programové
rozhodnuti s výjimkou programových rozhodnutí, která se vztahují k vysílání pro
menšiny a k vysílání menšinových žánrů, musí přihlédnout k výsledkům takto
prováděných reprezentativních výzkumů, přičemž se ovšem uplatňuje výrazně
odlišný způsob v zadávání a vyhodnocování dostupných dat oproti provozovatelům
rozhlasového vysílání s licencí, a to především zacílením na kvalitativní ukazatele.
A já se ptám pane Rosenauere, byly tyto výzkumy, jejichž výsledky se ČRo na jednu stranu ohání a na druhou stranu je nechce předložit, zadány v souladu s ustanovením Kodexu shora citovaným ????
Milá Katko, proč ten militantní tón a zmínka o munici a střílení… Myslím, že nikdo nechtěl bojovat ani v prosinci 2007, ani v lednu či v únoru 2008. Chtěli jsme MY nespokojení pouze poslouchat veřejnoprávní rozhlas se solidními informacemi v přesném čase, připravený profesionály a přečtené někým kdo umí „ rozhlasově“ mluvit. A pokud byla potřeba změna, tak změna té hrozné muziky. Výsledek vytvořený bohužel nemocnou paní je znám. A pokud jsou pozitivní reakce posluchačů, které sleduji, tak bohužel si libují, jak RŽ pěkně hraje a paní L.V. pěkně povídá.. Ale to asi nebudou Ti posluchači, které chtěla paní B.T. získat. A nebude to ten správný směr veřejnoprávnosti. Ono totiž veřejnoprávní je i o výchově ( třeba i v té muzice ) a o informacích, které jinde není možné slyšet a které sděluje fundovaný odborník v delším časovém úseku, než jsou 2 – 3 minuty. Ale když má hodinový prostor paní L.V pro svého hosta, tak na jiné se holt nedostane.
katko, tak v roce 2000 nebo 2001? Ujasni si, co po nas chces :-)
Pro ostatni. Metodika dotazovani na udaj DR, se kterym celou dobu pracujeme, je stejna od roku 1994 do konce roku 2005. Mirne se menil jen pocet respondentu, coz ma vliv na rovnomernost krivky, nikoliv na dlouhodoby trend.
Ke zmenam dochazelo v roce 1997, 2000 a 2003, tykaly se jinych udaju, dulezitych zejmena pro reklamni agentury.
Katko, pozdravuj Allana a Martina :-)
Ještě k panu Rosenauerovi – prosím dotaz : Kde v tom „ guláši“ jak to nazval pan Pícha a v tom kolotoči,jak tomu říkám já, najdu v archivu či Radiu na přání Knihovničku paní Pawlovské, o které hovoří paní Jana Machalická v Lidových novinách dne 9.2.2008 viz:
http://www.lidovky.cz/kde-jsem.....noviny_sko
To bych opravdu ráda slyšela.!
A to Vaše : že cosi je součástí první hodiny Dopoledního Radiožurnálu a cosi zase součástí jiného bloku je to, co mě na novém RŽ štve. Nemám čas poslouchat celé hodiny a být stále ve střehu, kdy se objeví něco, co by mě mohlo zajímat. Tato nová koncepce paní B.T. by snad už mohla být, vzhledem ke všem okolnostem jejího vzniku, opuštěna.
Pokud snad by jste nevěděl o čem mluvím, prosím otevřete si Týdeník Rozhlas, informační týdeník pro posluchače Rozhlasu a srovnejte sloupec RŽ v roce 2007 a dnes !!
Mě tedy Rozhlas neinformuje o tom, co vysílá a bude vysílat. Kde jsou prosím ty informace? Ani na radiu na přání u nočních pořadů, které už byly, se nedozvím kdo je uvádí! Zato že je Lucie Výborná, to se mi sděluje kždý den. Trochu nevyvážené nemyslíte?
ad R.K. a další:
Nejsem odborníkem na výzkumy a netvrdím to o sobě. Znám rozdíl mezi CATI a F2F, vím, jak se změnil výběr respondentů MediaProjektu a RadioProjektu. Snažím se na ta čísla dívat pomocí selského rozumu.
Když se podíváme na ten graf, co na něm normální člověk vidí (pokud se někde spletu v datu, tak mi to promiňte, ale rozlišení toho grafu je celkem špatné):
ČRo 1 – Radiožurnál v letech 1997-1998 se držel mezi 1,4-1,5 milionu posluchačů denně,potom klesnul v roce 2000 klesnul pod 1,2 mil. posluchačů, v roce 2001 se dostal už pod 1 milion posluchačů a kolem 900 tisíc posluchačů se držel až do konce MP. To je jen v rámci MP rozdíl 600 tisíc směrem dolu. S nástupem RP se Rž dostal pod hranici 800 tisíc posluchačů a tam se držel v letech 2006 a 2007 s maximem 782 tisíc v roce 2006 a minimem 682 tisíc v roce 2007. Což znamená, že tam vidím další pokles o 100 tisíc lidí. 100 tisíc lidí je i myslím i u metody CATI celkem hodně na to, aby se to mohlo ignorovat. Ano v roce 2007 už ta křivka dál neklesala, ale stagnovala. Také, jestli se nepletu na začátku roku 2007 nenastaly žádné programové změny, první byla až změna Radiofóra 18. května 2007. Ale jist si tím nejsem, budeme muset počkat do června, to vyjde ročenka ČRo za rok 2007 a tam se to dočteme.
No a co v té době dělala jiná rádia?
Impuls se od roku 1999 držel zhruba v pásmu 800-1000 tisíc posluchačů s výkyvem na přelomu let 2001 a 2002. V konci MP byl těsně pod hranicí 800 tisíc. Změna metodiky na RP ho vyhoupla nahoru a k cca 950 tisícům posluchačů, v roce 2007 pokořil hranici 1 milionu a na konci toho roku už je na 1,1 milionu. To tedy znamená, že za poslední dva roky nabral asi 150 tisíc posluchačů.
Frekvence 1 se v letech 1997-1998 držela mezi 800-1000 tisíc posluchačů, potom na rok a půl překročila milion, v roce 2001 se naopak na rok a půl dostala pod 800 tisíc a od té doby se drží mezi 800-1000 posluchačů, změna z MP na RP se na jejích číslech výrazně neprojevila.
Evropa 2 od roku 1999 průběžně rostla, začínala na cca 300 tisících, v roce 2001 pokořila hranici 400 tisíc, v roce 2004 600 tisíc a mezi 600-800 tisíci se držela až do konce MP. Změna na RP jí vyšvihla o cca 100 tisíc posluchačů nahoru a v letech 2006-7 se držela stabilně v pásmu 800-1000 tisíc posluchačů.
Takže v době MP poslech Radiožurnálu průběžně klesal, zatímco u dalších celoplošných stanic stagnoval nebo rostl. I tak byl Radiožurnál až na občasné výjimky nejposlouchanější stanici na českém trhu.
Od začátku RP se situace výrazně změnila, poslech Radiožurnálu klesá, zatímco poslech dalších celoplošných stanic stagnuje nebo roste. A Radiožurnál je na 4. místě mezi celoplošnými stanicemi.
Myslíte, že něco takového není důvodem proto, aby na Radiožurnálu došlo k radikální změně?
Vezmu to ještě z jiného úhlu pohledu. Radiožurnál je součástí veřejnoprávního Českého rozhlasu. Tento rozhlas je financován poplatníky, kteří jsou povinni platit za vlastnictví rozhlasového přijímače. Proto, by měl Český rozhlas oslovovat co nejvíce z nich, ale to se prosím neděje. Podíl veřejnoprávních stanic na českém rozhlasovém trhu je jen o něco víc než 1/5, ale byly doby kdy to byla 1/3 i více. Co z toho plyne? Český rozhlas neoslovuje asi 80 % těch, kteří za něj mají platit. Co je tedy špatného na tom, že se rozhodne jednu ze stanic přeformátovat a udělat z ní stanici většinovou a konkurence schopnou? Nebo si myslíte, že ten kdo čte Blesk a dívá se na Novu nemá nárok být zároveň posluchačem veřejnoprávního rozhlasu?
Má, platí si za něj.
Ano, je asi pravdou, že se na to mělo jít jinak, že se neměl přeformátovat jenom Radiožurnál, ale všechny stanice Českého rozhlasu, že se měla udělat revize kmitočtového spektra a že by se mělo říct, které stanice mají a které nemají perspektivu a z toho vycházet.
Na tohle vše se jen těžko hledají rady někde v zahraničí, tam jsou totiž i veřejnoprávní rozhlasy s podílem na trhu 95 % (neexistují tam totiž komerční rádia) a nebo naopak 9 % (tam je konkurence vyšší než u nás).
Zajímavý příklad by si ČRo mohl vzít třeba ze Slovenska. Slovenský rozhlas měl Rádio Slovensko (něco mezi Radiožurnálem a Prahou), Rádio Devín (obdoba Vltavy), Rádio FM (to u nás bohužel nemáme, celoplošnou veřejnoprávní stanici pro mladé) a tři Reginy. slovenský rozhlas překoordinoval kmitočty, ubral něco Radiu FM, posílil Reginy a z Reginy jako takové, udělal celoplošnou stanici s odpojovanými vstupy z krajských studií. Tím vlastně udělal svou “Prahu” a Rádio Slovensko mohl přiblížit k Radiožurnálu. Dokonce k mnohem hlubšímu, protože nemusí suplovat zároveň funkci hudebního inforádia, na to mají na Slovensku Rádio FM.
Tak a teď si to promítněme na český trh a co by se s tím dalo dělat?
Máme na VKV celoplošnou síť Radiožurnálu, Vltavy a regionálních studií, dál neúplnou VKV síť Prahy, neúplnou síť BBC, na které vysílá Rádio Česko, střední vlnu Prahy, kterou večer obsazuje ČRo 6 a dlouhou vlnu Radiožurnálu. Střední a dlouhá vlna jsou podle mě na dožití, vím, že existuje digitální vysílání na SV nebo Dv ve formátu DRM, ale u rádií příliš nadějí na rychlou digitalizaci nevidím. I když možná by se tyhle sítě mohly hodit.
Asi by totiž šlo udělat celoplošný informační Radiožurnál, doplnit síť Prahy některými vysílači regionů a udělat na ní rodinné rádio s tím nejlepším, co vysílá Praha a co vysílají regiony, s odpojovanými vstupy jednotlivých krajů (vstup mohou být zprávy na 3 minuty, ale třeba také půlhodinová beseda na regionální téma nebo hodinové regionální písničky na přání někdy v podvečer), Vltavě by zůstala +/- její síť a ze sítě regionálních stanic by mohla vzniknout stanice pro mladší populaci. Dál by se měl ČRo snažit usilovat o frekvence BBC nebo aspoň rozšíření vysílání ana této síti a na ní a na vysílačích střední vlny po Praze vysílat stanici, která by vznikla spojením ČRo 6 a Rádia Česko, protože formátový překryv těch stanic je velký. No a dlouhou vlnu bych nechal dožít na Radiožurnálu.
Co se tím dá získat?
Radiožurnál by mohl a nebo vlatně měl docílit podílu na trhu 10-13 %
Nová Praha by měla a asi i mohla docílit podílu na trhu také kolem 10-13 %
Vltava by měla pozměnit a zpřehlednit program, který je jinak dobrý a usilovat o podíl na trhu kolem 2%, ta stanice si to určitě zaslouží.
Nová stanice pro mladé má podle mě potenciál menší než Evropa 2, ale takových 6-8 % by dosáhnout mohla.
No a spojení ČRo 6 Rádio Česko by mohlo znamenat podíl na trhu kolem 3-5 %.
Když to sečteme, tak by se podíl Českého rozhlasu na trhu mohl pohybovat někde mezi 30-40 %, což jsou čísla, za která by se v českém konkurenčním prostředí nemusel Český rozhlas stydět.
Navíc by to určitě znamenalo úsporu peněz na propagaci a určitě i na lidi…
Co by to ale určitě znamenalo: to, co znamená změna na Radiožurnálu, že by někteří lidé nenašli na svých stanicích to, na co byli zvyklí. Možná by to našli na jiných stanicích, možná už vůbec nikde, ale to je o tom, že rádio se jako médium vyvíjí, některé formáty vznikají, některé se ruší… Ale hlavně, když se má dělat veřejnoprávní rádio pro co nejvíc poplatníků a je k tomu omezený počet stanic a prostředků, tak se prostě asi musí dělat kompromisy, nemyslíte? A ne kompromisy a dohadování mezi tím rádiem a posluchači, ale kompromisy uvnitř toho rádia, jak ho nastavit, aby fungovalo.
S tím, co jsem napsal můžete a nemusíte souhlasit, ale až si ty body někdo vezmete a rozpracujete je do projektu a přihlásíte se s tím do výběrového řízení na generálního ředitele ČRo a vyhrajete ho, tak mi potom pošlete mail, že mi nabízíte místo poradce:-) Třeba ho přijmu:-)
A ještě pár vět k iprotestu. Vaše iniciativa je mi celkem sympatická, i když bych jí nikdy nepodepsal, protože ani s jedním bodem se nemohu 100% ztotožnit a s některými dokonce přímo nesouhlasím, ale doufám, že už jste pochopili, že Radiožurnál už se k programu z roku 2007 nevrátí? To je stejné, jako kdybyste chtěli, aby Mladá fronta Dnes přestala tisknout barevné fotky a vrátila se k černobílým. Pro ty, kteří by namítali, že MfD si mohou koupit, ale nemusí, zatím co ČRo platit musí mám jiný příklad, to je jako byste chtěli, aby se vrátila snížená sazba DPH z 9 % na původních 5 %. I ty politické strany, které říkají, že když je zvolíte, tak jí sníží, na to po volbách zapomenou, protože se nikdo nepřipraví o peníze:-)
Když si tady čtu, jaké požadavky a ultimáta chcete předat radě, tak si myslím, že takhle to nepůjde. Byla tady jedna politická strana, založená pouze na kritice, jmenovala se Unie svobody… a podívejte se, jak dopadla, zkuste jí najít v parlamentu. Pokud máte proti programu Radiožurnálu a proti systému ČRo námitky, nepište jen co se vám nelíbí, zkuste také někdy napsat, co a jak si myslíte, že by se mohl a mělo udělat. Něco, co se dá rozvíjet, krok dopředu a ne krok zpátky. Protože jinak hrozí, že se dostanete do situace, kdy opět uslyšíte něco ve smyslu Český rozhlas má 1,6 milionu posluchačů a vás je 13 tisíc, váš hlas nikoho nezajímá, protože je minoritní. A nutno podotknout, pokud by za mnou přišel někdo, kdo by chtěl rekonstruovat dům, chtěl něco zbořit, ale neřekl aspoň nějakou představu, co by místo toho chtěl postavit, taky bych ho asi vyhnal.
M, hezky manevr s tim, ze nevite, co je v grafu :-))
Ale jinak konecne rozumny prispevek od Vas zde. Rozhlas verejne sluzby ma dnes podil odpovidajici podilu v jinych statech, kde byla privatisace radii srovnatelne liberalni (Francie, Italie, Spanelsko). Rozhodla o tom politicka representace uz pred mnoha lety. Nema smysl se tomu vzpirat.
Agrument “Nebo si myslíte, že ten kdo čte Blesk a dívá se na Novu nemá nárok být zároveň posluchačem veřejnoprávního rozhlasu?” je opet jen ryzi demagogii. Co mu brani poslouchat RZ??
Je to stejne, jako demagogicky tvrdit, ze “Posluchac Frekvence 1 ma narok byt divakem CT4, tedy zacneme na CT4 vysilat pro zeny v domacnosti a pozveme na ni Lucii Vybornou.” – To je ale kravina, ze? Tak to same v blede modrem jste napsal vyse.
Jinak ovsem se s casti vaseho prispevku tentokrat da souhlasit, jen tak dal!
Proc asi chceme tu expertni komisi, hadejte?
Ktere “fotky” na RZ 07 byly “cernobile” a ted jsou “barevne”? To by me opravdu uprimne zajimalo :-)
R.K. s tím grafem nijak nemanévruji. Umím si ta data dopočítat nebo jsem se aspoň snažil, ale ten graf jsem viděl poprvé na těchto stránkách. Věřte nebo ne?
Vím, že nemá cenu teď diskutovat o rozdělení rozhlasového trhu, ale myslím, že podíl ČRo je menší, než by měl být.
Čtenáři Blesku nebo divákovi Televizních novin na Nově nic nebrání být posluchačem Rž. Ale ČRo by měl mít stanici, která bude podávat informace stravitelou formou pro posluchače, kteří to tak chtějí. Proč by jí neměl mít?
K těm fotkám by to bylo na delší povídání… ale v souhrnu, mě Rž v současné podobě nepřipadne bulvární. Mě se to vysílání celkem líbí (mám své výhrady, ale to je vždycky), připadá mi “barevnější”, živější… Původní Rž byl podle mě mnohem “šedivější”. Ale o tom třeba jindy:-)
Pane M., odpovězme si na otázku, jaké je poslání veřejnoprávního rozhlasu – v ruce máme pouze úkoly dané Zákonem o ČRo, případně dokumenty Rady Evropy, atd. Protože si rozhlas platí všichni, má být médiem pro “všechny”? Nebo médiem alternativním vůči soukromým a státním médiím? Necítím se kompetentním rozhodnout mezi oběma krajními názory.
Přijmu-li váš názor, že veřejn. média jsou média pro “všechny” a má zde být stanice, cituji Vás, “která bude podávat informace stravitelou formou pro posluchače”, pak nám ale ČRo mělo dopředu oznámit, že se chystá RŽ přeformátovat a že nám nabídne uspokojivou náhradu.
Váš názor bych přijal, kdyby vedení ČRo čestně prohlásilo, že je nezbytné přehodnotit koncepci rozhlasu, změnit profilaci všech stanic, přezkoumat kmitočty. Za tímto účelem zahájí veřejnou diskusi, protože promiňte mi, vedení rozhlasu může mít k dispozici sebepřesnější průzkumy poslechovosti a analýzy vysílání, ale o takové závažné věci nemůže rozhodovat 5 lidí ve vedení bez předchozí diskuse odborné i laické veřejnosti. ČRo není soukromý majatek a management si s ním nemůže dělat, co se mu zachce, obzvlášť když se Kasík s projektem přeformátování stanic nehlásil do výběrového řízení na G.Ř.
Po přijetí této nové koncepce by se pokračovalo v přípravě projektu, ale ne 14 dní, jak předvedla paní Tachecí, ale půl roku – rok za účasti odborníků a se zpětnou vazbou na posluchače. Předpokládám, že změna profilace 11 stanic není žádná sranda.
Nic z toho ale Kasík neudělal a rozhodl se chovat netransparentně, utíkal z tiskových konferencí a dělal z nás blbce, tvrdil, že RŽ zůstane prestižní zpravodajsko-publicistickou stanicí, ale v éteru slyšíme, že realita je jiná, že toto už není zpravodajská stanice, ale veřejnoprávní Frekvence 2 (hovořím o stavu v lednu). Je jasné, že když občané cítí, že se někdo snaží rozhodovat za jejich zády a ještě z nich dělá blbce, tak je to naštve. A to se stalo letos 1. ledna.
Pokud tedy na nás ČRo chystá habaďůru v podobě přeformátování stanic, chci, aby nám to oznámilo předem. Jen doufám, že až 1. dubna zapnu ČRo 6, neuslyším z něj křičet reklamu na spodní prádlo a zprávy nebude číst žádaná celebrita, která nejspíš ani neví, co čte.
P.S. stále se na 1. dubna chystá spuštění nových znělek, nebo si to už na RŽ rozmysleli? Opět chtějí zkoušet naši trpělivost?
Ad Lubomír Gombos
No vidíte, to je správná otázka. Napíšu vlastní názor, Český rozhlas by měl být médiem pro všechny, protože si ho všichni platí a zároveň by měl být na základě požadavků zákona alternativním médiem. Zdá se to jako nesmysl? Nemyslím. Představme si, že má ČRo 5 stanic. Potom přece může mít třeba dvě stanice většinové, které přinášejí informace a zábavu a povinnosti dané zákonem plní v čase, kdy o rozhlasové vysílání není většinový zájem a vysílá tedy výběrově pro dané skupiny posluchačů. A potom může mít stanice menšinové, které vysílají kulturu, dokumenty, vzdělávací pořady, náročnou publicistiku. U stanic tohoto typu se nedá předpokládat, že by i v prime time nabíraly výraznější počet posluchačů.
Takovýhle kompromis by přece měl být možný. Samozřejmě s tím, že i ty většinové stanice by se musely držet zákonných předpisů, o tom není myslím diskuse.
Pak by vzniklo moderní médium veřejné služby, které by přinášelo informace pro široké vrstvy veřejnosti a zároveň uspokojovalo “menšinové” zájmy.
Pokud jde o tu širokou diskusi odborné i laické veřejnosti, tam už bych byl opatrný. Mluvím o cca 5 stanicích, ale do diskuse by se mohlo zapojit 2,5 milionu poplatníků a potom z toho nikdy neuděláte nic dobrého. Rádio je podnik jako jakýkoliv jiný, který má svá určitá specifika, na celém světě existují popsané a ověřené postupy, jak programovat soukromá i veřejná rádia a myslím, že přílišná “demokracie” je v tomto směru kontraproduktivní.
Souhlasím s vámi, asi by mělo dojít k přeformátování celé budovy Vinohradská 12, ale fakt nepočítejte s tím, že by se tím někdo chtěl příliš dopředu veřejně chlubit. Čas je v tomhle případě nepřítel a konkurence nikdy nespí.
Jaka konkurence? Proboha!!!
Vy si myslite, ze Impuls bude stat o cokoliv, co se od 1.9.07 vymyslelo na CRo? To je opravdu namet na komedii.
V cem ta konkurence vlastne spociva? Ze by konkurence sebrala CRO koncesionarske poplatky? Ze by preplatila Lucii Vybornou? Ze by zacala delat kvalitnejsi zpravodajstvi a publicistiku nez CRo? Zajimava teorie.
Jeden extrem je “demokraticke” radio, druhy extrem je dramaturgie uplne odtrzena od posluchacu. Zatim jsme svedky toho druheho, kazdy posun ke stredu muze byt jen positivni.
Vaše reakce
Email nebude zveřejněn.