Senát chystá novelu zákona o Českém rozhlasu

Ve středu 27. února zasedala Stálá komise Senátu pro sdělovací prostředky. Senátoři schválili návrh novel zákonů o České televizi, ČTK a Českém rozhlasu ve věci zapojení Senátu do volby veřejnoprávních rad. Senát nyní nemá na složení těchto rad vliv, protože členy volí a odvolává pouze Poslanecká sněmovna.

Podívejme se blíže na základní teze novely zákona o Českém rozhlasu:

- členů Rady ČRo má být místo dosavadních devíti patnáct. Z nich 9 má volit sněmovna, 6 senát, stejná komora může odvolat jen „svého“ člena (princip rotace, každé 2 roky nová volba, funkční období 6 let, zůstává nezměněn)

- bohužel senátní návrh neřeší problém, že pokud organizace nominují více kandidátů, aby volební výbor vyslal do volby všechny kandidáty a ne jen 12 náhodně vybraných, jak je dosavadní (snad i neústavní) praxe. Senátoři však přicházejí s jiným řešením:

- princip určených organizací: Sněmovna a Senát mají před volbou rozhodnout, které organizace mohou kandidáty delegovat („Poslanecká sněmovna z právnických osob představujících významné kulturní, regionální, zaměstnavatelské, vědecké, sociální, profesní a ekologické zájmy a Senát z právnických osob představujících významné kulturní, odborové, národnostní, vzdělávací a náboženské zájmy. Určené právnické osoby předseda Poslanecké sněmovny nebo předseda Senátu vyzve, aby předložily návrh svého kandidáta ve lhůtě a způsobem stanoveným usnesením Poslanecké sněmovny nebo usnesením Senátu.“)

- zdůvodnění senátorů: „Kandidáty na členy rad budou podle novely navrhovat pouze právnické osoby, které budou před každou volbou určeny usnesením odpovídající komory, a to v trojnásobném počtu členů rady, které má komora zvolit. Poslanecká sněmovna bude vybírat z právnických osob představujících významné kulturní, regionální, zaměstnavatelské, vědecké, sociální, profesní a ekologické zájmy a Senát z právnických osob představujících významné kulturní, odborové, národnostní, vzdělávací a náboženské zájmy. Reprezentace zájmů je v souladu s posláním média veřejné služby. Cílem je výrazné znemožnění současné praxe, kdy si kandidáti politických stran najdou jakékoliv občanské sdružení, které je „naoko“ navrhne.“

* * *

Komentář:

Zákon obsahuje diskriminační opatření: „členem Rady může být občan České republiky, který má trvalý pobyt na území České republiky“ (kdo má trvalý pobyt jinde, nemůže kandidovat?) – je ovšem obsaženo již ve stávajícím zákoně.

Lze přivítat, že volba členů Rady Českého rozhlasu bude svěřena nejen Sněmovně, ale i Senátu, což umožní rozložit zodpovědnost za Radu na celý parlament.

Za kontroverzní ovšem považuji, že parlament na základě své vůle určí seznam organizací, které mohou delegovat kandidáty do Rady. Senátoři v důvodové zprávě poukazují na německý příklad, kde tato praxe funguje (jak vypadá složení televizní rady ZDF). Není však tento krok poněkud předčasný? Politická kultura v České republice dosud trpí značnými deficity, současná politická elita si své postoje osvojila v nedemokratickém politickém systému a lze bohužel očekávat, že se promítnou do výběru určených organizací. Každá volba tak bude z povzdálí připomínat detektivku, ve které předem známe pachatele, oběť ale zůstává zahalena tajemstvím.

Současná praxe, kdy kandidáta může navrhnout jakékoli ze 70 400 existujících občanských sdružení, se jeví demokratičtější, i když možná málo transparentní. Senátoři vysvětlují, že „cílem je výrazné znemožnění současné praxe, kdy si kandidáti politických stran najdou jakékoliv občanské sdružení, které je „naoko“ navrhne.“ Neodpovídají ovšem na otázku, jak zajistit, aby určené organizace ustanovené parlamentem nebyly využity ke stejným účelům?

Jak funguje jedna z veřejnoprávních rad v Německu popisuje článek na serveru RadioTV.cz, podle kterého je úkolem rady ZDF „dohlížet na pluralismus ve vysílání“, „starat se o programové záležitosti (dbá například na vhodnost pořadů pro mládež)“, „má celkem 77 členů a určuje směrnice pro vysílání, kontroluje jejich dodržování a dodržování ostatních směrnic a radí generálnímu řediteli v programových otázkách“, „TV-rada je zároveň orgánem, se kterým komunikují diváci“. Doporučuji podívat se, kdo své zástupce do televizní rady vysílá (více v článku).

Cituji z knihy Jak myslet média od Karla Hvížďaly: „U nás nejsou vyjasněné pravomoci rady (…), kdy se rada vyjadřuje k obsahu a sledovanosti, což jí dle zákona nepřísluší. Rovněž způsob volby a kvalifikace členů je nejasná: v zahraničí bývá zvykem, že v radách sedí odborníci (univerzitní profesoři), a ne zástupci posluchačů, a odvolat je, stejně jako ředitele, může jen soud za přestupky, které rovněž pojmenovává zákon. Televizní rady v Německu, z jehož modelu jsme vycházeli, mívají kolem 25 až 60 členů, scházejí se většinou dvakrát do roka, radní nejsou placeni a zkoumají, jestli stanice obsluhuje všechny relevantní minority, tedy -náctileté, důchodce, Turky atd., jak naplňuje zákon, který ji předpisuje rozsah veřejné služby. Volí ředitele a zvláštní dozorčí rada složená z odborníků kontroluje rozpočet. Poplatky se navyšují automaticky podle toho, o kolik procentních bodů se navýšily vstupy, Bundestag je schvaluje jen formálně, podobně jako členy rady, které navrhují zase zákonem vyjmenované instituce. Za kvalitu pořadů a sledovanost je zcela a výlučně zodpovědný generální ředitel a příslušní šéfredaktoři, rada se k těmto věcem nevyjadřuje. Největším nedostatkem ve vztahu k České televizi jsou nepřesné zákony a jejich nahodilý a vágní výklad, který se dá každou chvíli jinak zneužít.“ (Hvížďala, K., Jak myslet média, Praha 2005, str. 196)

Lubomír Gombos

* * *

Stáhnout senátní návrh všech tří zákonů:

Návrh Stálé komise Senátu pro sdělovací prostředky senátního návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu

Platné znění zákona č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlase, s vyznačením navrhovaných změn

§ 4

(1) Orgánem, jímž se uplatňuje právo veřejnosti na kontrolu činnosti Českého rozhlasu je Rada Českého rozhlasu (dále jen “Rada”). Rada má devět členů. Členy Rady volí a odvolává Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky (dále jen “Poslanecká sněmovna”) tak, aby v ní byly zastoupeny významné regionální, politické, sociální a kulturní názorové proudy.

(2) Návrhy kandidátů na členy Rady předkládají Poslanecké sněmovně organizace a sdružení představující kulturní, regionální, sociální, odborové, zaměstnavatelské, náboženské, vzdělávací, vědecké, ekologické a národnostní zájmy. Návrhy lze předložit ve lhůtě 15 dnů ode dne zveřejnění výzvy předsedy Poslanecké sněmovny k předložení návrhů způsobem stanoveným usnesením Poslanecké sněmovny.

(3) Členem Rady může být zvolen občan České republiky, který

a) je způsobilý k právním úkonům,

b) má trvalý pobyt na území České republiky, a

c) je bezúhonný; za bezúhonného se nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně, pokud jeho odsouzení pro tento trestný čin nebylo zahlazeno nebo se na něho z jiného důvodu nehledí, jako by nebyl odsouzen, a ten, kdo nesplňuje předpoklady podle zvláštního zákona.

(4) Členové Rady jsou voleni z kandidátů navržených podle odstavce 2, a to na funkční období 6 let, přičemž každé 2 roky je volena jedna třetina členů; mohou být zvoleni opětovně, ne však více než na dvě funkční období jdoucí po sobě. Na místa uprázdněná z jiného důvodu než pro uplynutí funkčního období jsou voleni noví členové na dobu zbývající do konce funkčního období toho člena, jehož místo se uprázdnilo; je-li tato doba kratší než 1 rok, omezení možnosti opětovného zvolení neplatí. V případě odvolání Rady podle § 6 odst. 3 a následném zvolení všech členů Rady Rada na své první schůzi losem určí 3 členy Rady s funkčním obdobím 2 roky, 3 členy s funkčním obdobím 4 roky a 3 členy s funkčním obdobím 6 let.

(5) Rada je ze své činnosti odpovědna Poslanecké sněmovně.

(6) Členství v Radě je veřejnou funkcí. V souvislosti s jejím výkonem přísluší členům Rady přiměřená odměna, jejíž výši určí svým usnesením Poslanecká sněmovna.

(7) Rada volí ze svého středu předsedu a odvolává ho.

§ 4

(1) Orgánem Českého rozhlasu, jehož prostřednictvím se uplatňuje právo veřejnosti na kontrolu činnosti Českého rozhlasu, je Rada Českého rozhlasu (dále jen „Rada“). Rada má 15 členů, kteří jsou voleni na funkční období 6 let, z nichž 9 členů Rady volí a odvolává Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky (dále jen „Poslanecká sněmovna“) a 6 členů Rady volí a odvolává Senát Parlamentu České republiky (dále jen „Senát“). Každé 2 roky jsou voleni 3 členové Rady Poslaneckou sněmovnou a 2 členové Senátem.

(2) Zanikne-li členu Rady členství v Radě, nového člena Rady volí komora, která zvolila člena Rady, jehož členství zaniklo. Zanikne-li členu Rady členství v Radě v průběhu funkčního období, nový člen Rady může být na uvolněné místo zvolen pouze na dobu zbývající do konce funkčního období člena Rady, jehož členství zaniklo; je-li tato doba kratší než 1 rok, omezení možnosti opětovného zvolení podle odstavce 3 neplatí. V případě zániku členství všech členů Rady z důvodu odvolání podle § 6 odst. 3 a následném zvolení všech členů Rady Rada na své první schůzi losem určí 5 členů Rady s funkčním obdobím 2 roky, 5 členů Rady s funkčním obdobím 4 roky a 5 členů Rady s funkčním obdobím 6 let při zachování poměru 3 členů Rady volených Poslaneckou sněmovnou a 2 členů Rady volených Senátem pro každé funkční období.

(3) Do funkce člena Rady nemůže být zvolena osoba, která již po 2 funkční období vykonávala funkci člena Rady.

(4) Za účelem podávání návrhů kandidátů na člena Rady stanoví Poslanecká sněmovna a Senát svým usnesením před každou volbou člena Rady právnické osoby v počtu odpovídajícím trojnásobku počtu členů Rady, které mají zvolit; Poslanecká sněmovna z právnických osob představujících významné kulturní, regionální, zaměstnavatelské, vědecké, sociální, profesní a ekologické zájmy a Senát z právnických osob představujících významné kulturní, odborové, národnostní, vzdělávací a náboženské zájmy. Určené právnické osoby předseda Poslanecké sněmovny nebo předseda Senátu vyzve, aby předložily návrh svého kandidáta ve lhůtě a způsobem stanoveným usnesením Poslanecké sněmovny nebo usnesením Senátu.

(5) Právnická osoba, která byla podle odstavce 4 vyzvána k předložení návrhu kandidáta (dále jen „vyzvaná osoba“), není při jeho výběru omezena okruhem osob spjatých s předmětem své činnosti. Návrh téhož kandidáta může vyzvaná osoba předložit pouze jedné z komor.

(6) Písemně odůvodněný návrh musí obsahovat prohlášení vyzvané osoby, že návrh téhož kandidáta souběžně nepředkládá jiné komoře a musí k němu být přiloženo vlastnoručně podepsané prohlášení kandidáta, že se svou kandidaturou souhlasí, že mu nejsou známy překážky členství v Radě podle § 5, popřípadě že tyto překážky pominou ke dni volby členů Rady, a že nedal souhlas k tomu, aby byl jako kandidát souběžně navržen jinou vyzvanou osobou. V prohlášení kandidát dále uvede adresu místa trvalého pobytu, datum narození a připojí k němu výpis z evidence Rejstříku trestů, který nesmí být starší než 3 měsíce, a osvědčení vydané Ministerstvem vnitra a čestné prohlášení podle zvláštního zákona upravujícího některé další předpoklady pro výkon funkcí ve státních orgánech.

(7) Pokud vyzvané osoby ve stanovené lhůtě navrhnou méně kandidátů, než je počet členů Rady, které má komora zvolit, proběhne volba pouze z navržených kandidátů. Komora, která potřebný počet členů Rady z navržených kandidátů nezvolí, bude výzvy podle odstavce 4 opakovat, dokud nezvolí všechny členy Rady, k jejichž volbě je příslušná.

(8) Členem Rady může být zvolen občan České republiky, který

a) je plně způsobilý k právním úkonům,

b) má trvalý pobyt na území České republiky a

c) je bezúhonný; za bezúhonného se nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně, pokud jeho odsouzení pro tento trestný čin nebylo zahlazeno nebo se na něho podle zákona nehledí jako by nebyl odsouzen, a ten, kdo nesplňuje předpoklady pro výkon funkce stanovené zvláštním právním předpisem.

(9) Rada ze svých členů volí a odvolává svého předsedu a nejvýše 4 místopředsedy.

(10) Členové Rady jsou ze své činnosti odpovědni komoře, která je zvolila.

§ 6
(1) Členství v Radě zaniká:

a) uplynutím funkčního období,

b) dnem bezprostředně následujícím po dni doručení písemně učiněného vzdání se funkce předsedovi Poslanecké sněmovny,

c) odvoláním z funkce,

d) dnem, kdy člen Rady přestal splňovat předpoklady pro zvolení do funkce člena Rady stanovené v § 4 odst. 3,

e) úmrtím.

(1) Členství v Radě zaniká:

a) uplynutím funkčního období, na které byl člen Rady zvolen,

b) dnem bezprostředně následujícím po dni doručení písemně učiněného vzdání se funkce člena Rady předsedovi Poslanecké sněmovny, byl-li zvolen Poslaneckou sněmovnou, nebo předsedovi Senátu, byl-li zvolen Senátem,

c) odvoláním z funkce,

d) dnem nabytí právní moci rozsudku, jímž byl člen Rady zbaven způsobilosti k právním úkonům, nebo jímž byla jeho způsobilost k právním úkonům omezena,

e) dnem nabytí právní moci rozsudku, jímž byl člen Rady odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně,

f) umrtím.

(2) Poslanecká sněmovna člena Rady z funkce odvolá z funkce člena Rady, kterého zvolila, Senát odvolá z funkce člena Rady, kterého zvolil,

a) přestal-li splňovat předpoklady pro výkon funkce člena Rady stanovené v § 5,

b) narušil-li závažným způsobem důstojnost funkce člena Rady nebo dopustil-li se takového jednání, které zpochybňuje jeho nezávislost nebo nestrannost při výkonu funkce člena Rady,

c) nevykonává-li po dobu více než 3 měsíců svou funkci.

(3) Poslanecká sněmovna může Radu odvolat, neplní-li Rada opakovaně své povinnosti stanovené tímto zákonem nebo pokud Poslanecká sněmovna dvakrát po sobě neschválí Výroční zprávu o činnosti Českého rozhlasu nebo Výroční zprávu o hospodaření Českého rozhlasu.

(3) Poslanecká sněmovna může odvolat všechny členy Rady, které zvolila, a Senát může odvolat všechny členy Rady, které zvolil, pokud Poslanecká sněmovna i Senát neschválí stejnou Výroční zprávu o činnosti Českého rozhlasu, nebo pokud Poslanecká sněmovna i Senát neschválí stejnou Výroční zprávu o hospodaření Českého rozhlasu.

(4) Usnesení, jímž Poslanecká sněmovna nebo Senát neschválily některou z výročních zpráv, zveřejní předseda Poslanecké sněmovny nebo Senátu do 3 pracovních dnů ode dne přijetí tohoto usnesení způsobem umožňujícím dálkový přístup.

§ 8
(1) Do působnosti Rady náleží:

a) jmenovat a odvolávat generálního ředitele a na jeho návrh ředitele rozhlasových studií Českého rozhlasu (dále jen “rozhlasová studia”); rozhodnutí o odvolání generálního ředitele musí být písemně odůvodněno a nejpozději do 7 dnů ode dne jeho doručení generálnímu řediteli uveřejněno Radou způsobem umožňujícím dálkový přístup,

b) schvalovat rozpočet a závěrečný účet Českého rozhlasu a kontrolovat plnění rozpočtu Českého rozhlasu,

c) schvalovat na návrh generálního ředitele Statut Českého rozhlasu,

d) předkládat Poslanecké sněmovně ke schválení Kodex Českého rozhlasu, který stanoví zásady naplňování veřejné služby v oblasti rozhlasového vysílání; porušení Kodexu Českého rozhlasu je kvalifikováno jako porušení pracovní kázně podle zvláštního zákona,

e) schvalovat návrhy generálního ředitele na zřizování nebo zrušení rozhlasových studií (§ 9 odst. 8) a návrhy podle § 9 odst. 7,

f) rozhodovat o stížnostech týkajících se generálního ředitele,

g) dohlížet na plnění úkolů veřejné služby v oblasti rozhlasového vysílání (§ 2 a 3) a na naplňování zásad vyplývajících z Kodexu Českého rozhlasu a za tím účelem vydávat doporučení týkající se programové nabídky,

h) schvalovat dlouhodobé plány programového, technického a ekonomického rozvoje,

i) zřizovat dozorčí komisi (§ 8a) a stanovit výši odměn členů dozorčí komise (§ 8a odst. 7),

j) určovat mzdu generálního ředitele.

(2) Rada předkládá Poslanecké sněmovně Výroční zprávu o činnosti Českého rozhlasu do 31. března bezprostředně následujícího kalendářního roku a Výroční zprávu o hospodaření Českého rozhlasu do 31. srpna bezprostředně následujícího kalendářního roku. Tyto výroční zprávy musí být nejpozději do 3 dnů ode dne schválení Radou uveřejněny způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(2) Rada předkládá současně Poslanecké sněmovně a Senátu Výroční zprávu o činnosti Českého rozhlasu do 31. března bezprostředně následujícího kalendářního roku a Výroční zprávu o hospodaření Českého rozhlasu do 31. srpna bezprostředně následujícího kalendářního roku. Výroční zpráva o hospodaření Českého rozhlasu musí v samostatné části obsahovat informaci o naplňování požadavků práva Evropských společenství. Obě výroční zprávy předseda Rady nejpozději do 3 dnů ode dne jejich předložení Poslanecké sněmovně a Senátu zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(3) Náklady na činnost Rady a na odměny jejích členů, jakož i náklady na činnost dozorčí komise a na odměny jejích členů se hradí ze zvláštní výdajové položky rozpočtu Českého rozhlasu (dále jen “rozpočet”).

(4) Rada ani její členové nesmějí přímo zasahovat do tvorby a vysílání rozhlasových pořadů.

§ 8a
Dozorčí komise

(1) Dozorčí komise je poradním orgánem Rady ve věcech kontroly hospodaření Českého rozhlasu. Jejím úkolem je sledovat, zda jsou účelně a hospodárně využívány finanční prostředky a majetek Českého rozhlasu. Dozorčí komise je povinna upozorňovat Radu na zjištěné nedostatky a předkládat jí návrhy na jejich odstranění.

(2) Dozorčí komise má 5 členů, kteří jsou voleni a odvoláváni Radou. Členství v dozorčí komisi je veřejnou funkcí.

(3) Členové dozorčí komise jsou voleni na funkční období 2 let, a to i opětovně, ne však na více než 2 po sobě jdoucí funkční období. Pro zvolení do funkce člena dozorčí komise a pro výkon této funkce platí předpoklady stanovené v § 4 odst. 3 § 4 odst. 8 a § 5 obdobně. Pro zánik funkce člena dozorčí komise platí přiměřeně § 6 odst. 1 a 2.

(4) Dozorčí komise ze svých členů volí a odvolává svého předsedu a místopředsedu, který zastupuje předsedu včetně řízení schůzí dozorčí komise. Dozorčí komise rovněž přijímá svůj jednací řád.

(5) Dozorčí komise se schází vždy, požádají-li o to písemně alespoň 2 z jejích členů, nejméně však jednou v každém kalendářním měsíci. Jednání dozorčí komise jsou neveřejná a předsedající je povinen pořídit z každého jednání zápis.

(6) Dozorčí komise je schopna se usnášet za přítomnosti předsedy nebo místopředsedy a alespoň 2 dalších členů; usnesení přijímá většinou hlasů přítomných členů, v případě rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedajícího.

(7) Výši odměn členů dozorčí komise stanoví Rada.

(8) Členové dozorčí komise mohou nahlížet do všech písemností, účetních dokladů souvisejících s účetnictvím a záznamů na nosičích dat Českého rozhlasu a mohou požadovat i písemná vysvětlení od zaměstnanců Českého rozhlasu. Zaměstnanci Českého rozhlasu jsou povinni poskytnout členům dozorčí komise kopie vyžádaných písemností Českého rozhlasu, jakož i požadovaná vysvětlení.

(9) O skutečnostech zjištěných při výkonu kontroly jsou členové dozorčí komise povinni zachovávat mlčenlivost, pokud nebyli této povinnosti zproštěni předsedou Rady. Povinnost mlčenlivosti trvá i po ukončení funkce v dozorčí komisi.

(10) Dozorčí komise podává Radě písemnou zprávu o své činnosti za každé kalendářní čtvrtletí vždy do desátého dne druhého měsíce po skončení čtvrtletí. Jako podklad pro Výroční zprávu o hospodaření Českého rozhlasu je dozorčí komise povinna předat Radě svůj rozbor hospodaření Českého rozhlasu vždy do 30. června bezprostředně následujícího kalendářního roku.

§ 9
Generální ředitel

(1) Statutárním orgánem Českého rozhlasu je generální ředitel. V době nepřítomnosti zastupuje generálního ředitele jím pověřený zástupce.

(2) Ze své činnosti je generální ředitel odpovědný Radě a má právo se zúčastňovat jejích jednání.

(3) Na generálního ředitele se vztahují ustanovení zákoníku práce, nestanoví-li tento zákon jinak.

(4) Generálního ředitele jmenuje Rada z kandidátů splňujících předpoklady podle § 4 odst. 3 § 4 odst. 8 na základě výsledků výběrového řízení na funkční období 6 let.

(5) Funkce generálního ředitele je neslučitelná s členstvím v Radě; pro její výkon platí předpoklady stanovené v § 5 obdobně.

(6) Generální ředitel může být z funkce Radou odvolán, zejména neplní-li Český rozhlas opakovaně úkoly veřejné služby v oblasti rozhlasového vysílání podle tohoto zákona (§ 2 a 3) nebo povinnosti vyplývající ze zvláštních právních předpisů nebo nenaplňuje-li svými programy zásady Kodexu Českého rozhlasu. Rada odvolá generálního ředitele z funkce, jestliže generální ředitel poruší své povinnosti stanovené zákonem nebo Statutem Českého rozhlasu anebo přestane-li splňovat předpoklady pro výkon funkce stanovené tímto zákonem.

(7) K pronájmu nemovitostí na dobu delší než 3 měsíce nebo ke zcizení, popřípadě zatížení nemovitostí nebo jejich částí potřebuje generální ředitel předchozí souhlas Rady, jinak je právní úkon neplatný.

(8) Generální ředitel s předchozím souhlasem Rady zřizuje a zrušuje rozhlasová studia s výjimkou zrušení rozhlasových studií v sídlech krajů.

(9) V případech stanovených Statutem Českého rozhlasu generální ředitel jmenuje a odvolává vedoucí zaměstnance Českého rozhlasu po projednání s Radou.

(10) Ředitelé rozhlasových studií a osoby uvedené v odstavci 9 musí splňovat předpoklady podle § 4 odst. 3 § 4 odst. 8.

(11) Jestliže se generální ředitel funkce vzdá nebo je z funkce odvolán, popřípadě uvolní-li se funkce generálního ředitele uplynutím funkčního období nebo v důsledku jeho úmrtí, Rada jmenuje prozatímního ředitele Českého rozhlasu (dále jen “prozatímní ředitel”), který vykonává funkci generálního ředitele do doby jmenování nového generálního ředitele. Nového generálního ředitele je Rada povinna jmenovat nejpozději do 3 měsíců ode dne, kdy se uvolní funkce generálního ředitele.

(12) Na prozatímního ředitele se vztahují obdobně odstavce 1 až 9.

* * *

Důvodová zpráva

Obecná část

Navrhovaná právní úprava mění zákony v souvislosti se změnou systému voleb členů Rady České televize, Rady Českého rozhlasu a Rady České tiskové kanceláře. Po implementaci těchto navrhovaných změn bude složení mediálních rad reprezentativnější a transparentnější.

Ve světě můžeme nalézt mnoho systémů takovýchto voleb. Za typologický lze pokládat model německý a model rakouský. V případě německého modelu se jedná o široké kolokvium, které volí užší vedení. Do tohoto širšího orgánu jmenují své zástupce zákonem stanovené organizace. Pro rakouský model je typické, že rada je poměrně úzkým orgánem. Členové jsou voleni přímo na návrh politických stran. Současná česká právní úprava se snaží navenek působit jako nezávislý německý model (kandidáty navrhují jakákoliv občanská sdružení) a zároveň využívá modelu rakouského ve smyslu přímé nominace politickými stranami (kandidáti za určitou politickou stranu si své navrhnutí u nějakého občanského sdružení zařídí). Cílem novely je nezávislost kandidátů na politických stranách zvýšit a přitom dosáhnout transparentnější volby a reprezentativnějšího složení rad.

Navrhovaná právní úprava je založena na pěti principech:
1. Princip kontinuity
2. Princip duality volebních míst
3. Princip omezeného počtu navrhovatelů
4. Princip přímé odpovědnosti
5. Princip dvakrát a dost

Ad 1
Mandát členů rady na šest let, přičemž se volí jedna třetina členů každé dva roky. Výjimkou je Rada České tiskové kanceláře, kde je zachován stávající systém, a to z důvodu, aby nemusela být kvůli změně celá odvolána. Počet členů Rady České televize zůstává 15, počet členů Rady Českého rozhlasu se ze současných 9 zvyšuje na 15 a počet členů Rady České tiskové kanceláře se ze současných 7 zvyšuje na 9.

Ad 2
Nově se zavádí dvě volební místa: Poslanecká sněmovna a Senát. U 15 členných rad volí každé 2 roky Poslanecká sněmovna 3 členy a Senát 2. U 9 členné rady volí Poslanecká sněmovna 6 členů a Senát 3 členy. Princip značně diverzifikuje riziko voleb podle politického klíče dle politické situace v konkrétním okamžiku. Složení „volitelů“ je ovlivněno vícero volbami (nejen volby do PS, ale i častější volby do Senátu). Toto opatření zajišťuje větší míru stability.

Ad 3
Kandidáty na členy rad budou podle novely navrhovat pouze právnické osoby, které budou před každou volbou určeny usnesením odpovídající komory, a to v trojnásobném počtu členů rady, které má komora zvolit. Poslanecká sněmovna bude vybírat z právnických osob představujících významné kulturní, regionální, zaměstnavatelské, vědecké, sociální, profesní a ekologické zájmy a Senát z právnických osob představujících významné kulturní, odborové, národnostní, vzdělávací a náboženské zájmy. Reprezentace zájmů je v souladu s posláním média veřejné služby. Cílem je výrazné znemožnění současnou praxe, kdy si kandidáti politických stran najdou jakékoliv občanské sdružení, které je „naoko“ navrhne.

Ad 4
Členové rady jsou ze své činnosti odpovědni orgánu, který je zvolil. Výroční zprávy bude projednávat jak Poslanecká sněmovna, tak Senát. V případě, že se obě komory shodnou a každá jednou neschválí stejnou výroční zprávu, mohou být odvoláni všichni členové rady.

Ad 5
Do funkce člena rady nemůže být zvolena osoba, která již po dvě funkční období vykonávala funkci člena téže rady.

Dopad navrhované úpravy na státní rozpočet

Náhrady za funkci člena rady jdou na vrub odpovídající instituci (České televizi, Českému rozhlasu, České tiskové kanceláři), a tudíž náklady na rozšíření počtu Rady Českého rozhlasu a Rady České tiskové kanceláře budou hrazeny z rozpočtů Českého rozhlasu a České tiskové kanceláře. Dopad na státní rozpočet je tedy nulový.

Souladu navrhované úpravy s právem Evropské unie, s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána a s ústavním pořádkem

Návrh zákona není v rozporu s mezinárodními závazky České republiky a s právem ES/EU a je v souladu s ústavním pořádkem České republiky.

Zvláštní část

Odst. 1 stanovuje počet členů rady na 15, z nichž 9 volí Poslanecká sněmovna a 6 Senát, tedy každé dva roky volí Poslanecká sněmovna 3 a Senát 2 členy rady.

Odst. 2 řeší volbu následnou po zániku členství člena rady. Zanikne-li členu rady členství, nového člena volí komora, která zvolila člena rady, jehož členství zaniklo. Zanikne-li členu rady členství v průběhu funkčního období, nový člen Rady je zvolen pouze na dobu zbývající do konce funkčního období člena rady, jehož členství zaniklo. V případě, že byla odvolaná celá rada, protože obě komory neschválily tutéž výroční zprávu, jsou noví členové rady zvoleni na celé funkční období (tedy 6, 4 nebo 2 roky).

Odst. 3 říká, že do funkce člena rady nemůže být zvolena osoba, která již po dvě funkční období vykonávala funkci člena téže rady. Jedna osoba může být v této radě pouze dvakrát za život. Výjimkou je byla-li do rady osoba zvolena za člena, kterému zaniklo členství, na dobu kratší než jeden rok.

Odst. 4 popisuje způsob vyzývání právnických osob. Každá komora vyzve právnické osoby v počtu odpovídajícím trojnásobném počtu členů rady, které má zvolit. Poslanecká sněmovna vyzve právnické osoby představující významné kulturní, regionální, zaměstnavatelské, vědecké, sociální, profesní a ekologické zájmy a Senát právnické osoby představující významné kulturní, odborové, národnostní, vzdělávací a náboženské zájmy. Určené právnické osoby budou vyzvány předsedou komory.

Odst. 5. Vyzvaná osoba není při výběru omezena okruhem osob spjatých s předmětem své činnosti a návrh téhož kandidáta může předložit pouze jedné z komor.

Odst. 6 definuje náležitosti návrhu vyzvané osoby včetně náležitostí prohlášení kandidáta.

Odst. 7 popisuje způsob volby. Pokud vyzvané osoby navrhnou méně kandidátů, než je počet členů rady, které má komora zvolit, proběhne volba pouze z navržených kandidátů. Nezvolí-li komora všechny členy rady, které zvolit má, opakuje celou proceduru až do doby, kdy budou zvoleni všichni členové rady.

Odst. 8 stanovuje nutné podmínky, které musí splňovat člen rady.

Odst. 9. Rada ze svých členů volí a odvolává svého předsedu a nejvýše 4 místopředsedy.

Odst. 10 zavádí odpovědnost členů rady té komoře, která je zvolila.

K čl. III bodu 2

Zpřesňuje situace, za kterých zaniká členství v radě. Respektuje princip dvou volebních míst a zavádí zánik členství z důvodu zbavení způsobilosti k právním úkonům.

K čl. III bodu 3

Doplnění, že nejenom Poslanecká sněmovna, ale i Senát odvolává z funkce člena rady, kterého zvolil.

K čl. III bodu 4 a 5

Obě komory můžou odvolat všechny členy, které zvolily, pokud některou z výročních zpráv neschválí jednou jak Poslanecká sněmovna, tak Senát.

K čl. III bodu 6

Rada předkládá obě výroční zprávy nejenom Poslanecké sněmovně, ale i Senátu, a zpřesňuje znění.

K čl. III bodu 7

Nutná změna, způsobená předchozí úpravou.

K čl. IV

Po nabytí účinnosti tohoto zákona zvolí Senát 6 členů rady. Po jejich zvolení bude losem určena délka jejich mandátů tak, aby vždy délka mandátu 2 nových členů byla v souladu s dobou, která zbývá do konce funkčního období vždy 3 členům rady, kteří byli zvoleni členy rady před nabytím účinnosti tohoto zákona.